Aškenázové z osady Emmanuel vytrvale odmítají posílat své dcery do dívčí školy společně s dívkami z komunity sefardských židů. Nejvyšší soud rodiče nejdříve pokutoval, posléze je potrestal čtrnáctidenním vězením.
Odsouzení rodiče měli do vězení nastoupit dnes. Ultraortodoxní představitelé obce aškenázských židů při té příležitosti svolali demonstraci na jejich podporu, které se mělo původně zúčastnit 20 tisíc lidí. Na demonstraci ale nakonec dorazilo pětkrát více židů.
Policie v očekávání bouřlivých projevů demonstrantů posílila své jednotky o dodatečných 10 000 mužů. V pohotovosti je také záchranná služba. Umírnění rabíni vyzvali židy, aby se pokusili dohodnout. Aškenázové prohlašují, že z jejich strany nejde o rasistický přístup a diskriminaci.
Ulice Jeruzaléma zaplnili muži s dlouhými vousy a v černých oděvech typických pro ultraortodoxní židy. V rukách nesli transparenty s nápisy jako "vrchní soud je fašistický" a "vězni z Emmanuelu jsou hlasateli židovského národa". Provolávají také: "My jsme si vybrali tóru," čímž vyjadřují přesvědčení aškenázské komunity, že náboženské zákony jsou nadřazeny světským.
Situaci se pokoušejí řešit také politici. Vtaženi do jednání s rabíny byli premiér Benjamin Netanjahu i ministři školství a zdravotnictví a také prezident Šimon Peres, od nějž se očekává, že rodičům trest promine.
Aškenázové a SefardOVéAškenázové jsou židé pocházející ze střední a východní Evropy. Hovoří jidiš - směsí němčiny, hebrejštiny a jazyků východní Evropy. Sefardští židé svůj původ odvozují od předků žijících na území Pyrenejského poloostrova, převážně Španělska, odkud byli vyhnáni v roce 1492. Odešli převážně do Nizozemska, severní Afriky, Itálie a na Přední východ. Hovoří jazykem ladino a dnes tvoří jen velmi malou část židovské populace. |
