Taliban posiluje na uzbecké hranici

  • 80
Afghánské vládnoucí hnutí Taliban dnes oznámilo, že na hranicích s někdejší sovětskou republikou Uzbekistánem rozmístilo dalších osm tisíc mužů. S poukazem na Afghánskou islámskou tiskovou agenturu (AIP) o tom z Pákistánu informovala agentura Reuters.

AIP s odvoláním na nejmenované zdroje z kábulského ministerstva obrany konstatovala, že přes značné síly, které již byly soustředěny podél hranic s Uzbekistánem, musel Taliban přistoupit k jejich dalšímu posílení. Podnět k tomuto rozhodnutí daly zprávy, že Spojené státy mají na uzbeckém území jednotky.

"Rozmístili jsme své síly na všech důležitých místech. Je to otázka naší sebeúcty, nikdy před Američany neustoupíme a budeme bojovat do posledního muže," cituje AIP nejmenovaného mluvčího Talibanu.

V pátek uzbecký prezident Islam Karimov řekl americkému ministrovi obrany Donaldu Rumsfeldovi, který zemi navštívil, že Uzbekistán poskytne dopravním letadlům americké armády, vrtulníkům i personálu letiště, ale pouze k humanitárním a záchranným operacím v Afghánistánu. V Uzbekistánu je nyní rozmístěno tisíc příslušníků amerických speciálních sil.

Taliban už pohrozil Uzbekistánu vojenskou odvetou, pokud z jeho území vzejde jakýkoli útok na Afghánistán.

Jen jedno letiště
USA v Uzbekistánu budou moci využívat pouze jedno letiště. A to jen k humanitárním účelům nebo průzkumným či záchranným operacím. Rozhodl tak tamní prezident Karimov. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co probleskly zprávy, že do země míří 1000 amerických vojáků.

V pondělí Karimov řekl, že Uzbekistán chce přispět k likvidaci táborů a základen teroristů v Afghánistánu a nabídl pro tento účel svůj vzdušný prostor. V pátek však prohlásil, že jeho země je proti vojenskému zásahu proti Afghánistánu a nedovolí speciálním jednotkám americké armády, aby zde byly rozmístěny. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že jeho země na to není dosud připravena.

On-line zprávy čtěte ZDE.

O tisíci amerických vojáků elitní 10. horské divize mířících do Uzbekistánu nejmenovaný člen Rumsfeldova doprovodu řekl, že mají mít za úkol krýt případnou vojenskou operaci USA v sousedním Afghánistánu. Jde o první rozmístění pozemních vojsk v boji proti terorismu, píše BBC.

Ruská televize TV-6 již ve středu uvedla, že příslušníci amerických sil provádějí výcvik uzbeckých vojáků poblíž uzbecko-afghánské hranice. Přinesla v této souvislosti záběry anglicky mluvících uniformovaných mužů, údajně z amerického státu Arizona, ve společnosti uzbeckých vojáků.

Získání podpory Uzbekistánu je pro USA velmi důležité. Nejenže je to jedna ze tří středoasijských zemí, které hraničí s Afghánistánem, ale zároveň se svými 60 tisíci vojáky disponuje nejsilnější armádou v regionu. Uzbecké základny využívala sovětská armáda při svém neúspěšném tažení v Afghánistánu v letech 1979-1989.

V úvahu by připadalo využití tři letišť: ústřední v Taškentu, které je největší v postsovětské Asii, Kagajdy poblíž Termezu na hranicích s Afghánistánem a Chanabad u města Karši.

Horečné získávání spojenců
Rumsfeld podnikl tento týden několikadenní cestu, během níž navštívil Saúdskou Arábii, Omán a Egypt. Nyní jedná v Uzbekistánu a před odcestováním z regionu by se měl ještě krátce zastavit v Turecku.

V oblasti vyvíjí horečné diplomatické aktivity i britský premiér Tony Blair. Na jednání s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem v Islámábádu se dohodl na obnovení vojenské spolupráce. Mušaraf také řekl, že důkazy předložené Spojenými státy dokazují vinu bin Ládina a souhlasil, aby po eventuálním svržení vlády Talibanu byla příští afghánská vláda založena na širokém základě.

Blair, který ve čtvrtek jednal v Moskvě, zamíří z Pákistánu ještě do Indie.

V Moskvě bude po Blairovi jednat ve dnech 8.-10. října i britský ministr obrany Geoff Hoon. Předmětem rozhovorů s ruským ministrem obrany Ivanovem má být vojenská spolupráce v reakci útoky na USA.

S ohledem na tyto diplomatické aktivity v regionu se tak posilují úvahy, že chystaná vojenská akce namířená v rámci protiteroristické kampaně proti Afghánistánu by nemusela začít dříve než v polovině příštího týdne.

Za klíčové aktéry vojenské odvety jsou považovány Washington a Londýn.

Taliban: Když nám dáte důkazy, jsme ochotni bin Ládina soudit
Afghánský Taliban se nechal slyšet, že pokud USA předloží jasné důkazy o vině bin Ládina, je připraven postavit ho před afghánský soud. Řekl to vyslanec Talibanu v Pákistánu Abdul Salám Zaíf.

Na otázku, zda by Taliban umožnil soud v jiné zemi, Zaíf řekl: "Jsme ochotni o tom jednat, ale nejprve musíme mít důkazy." Na dotaz, zda by Taliban předal bin Ládina USA, odpověděl: "To je jiná věc, nemůžeme podniknout nic, co by zranilo islámskou nebo afghánskou důstojnost."

Washington odmítá s Talibanem jednat s tím, že není o čem.

FBI a CIA: Přijdou další útoky
Agenti amerických tajných služeb předpovídají další mohutné útoky teroristů spojených s bin Ládinem na americké cíle ve Spojených státech i v zahraničí. Představitelé FBI, CIA a zpravodajské služby Pentagonu o tom informovali  v úterý členy Kongresu.

Zprávy o útocích údajně pocházejí od informátorů v Británii, Německu, Afghánistánu a Pákistánu. Agenti se domnívají, že nových útoků by se mohli zúčastnit egyptští, somálští a pákistánští radikálové bin Ládinovy extremistické sítě.

Úder prověří americké špionážní zbraně.

Armáda USA se připravuje k úderu.

Agenti očekávají atentáty proti 'symbolům americké moci či kultury' jako jsou například vládní budovy, nebo zábavní centra. Nevylučují chemické, či biologické útoky ani nastražení výbušnin v nákladních vozidlech poblíž čerpacích stanic, elektráren a jiných objektů. Další údery ze vzduchu považují agenti za méně pravděpodobné, terroristé prý spíše zaútočí ze země či z vody.

Uzbecký prezident Islam Karimov (vpravo) přivítal 5. října v Taškentu amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda. Ten sem přijel jednat o pomoci Uzbekistánu v připravovaném útoku na Afghánistán. (5.října 2001)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video