CS fondy se v Česku staly synonymem pro tunelování.
Z fondů se totiž v březnu 1997 "ztratilo" neuvěřitelných 1,2 miliardy korun a kauza, na kterou se zaměřila policie, plnila řadu let stránky novin.
Jak se v kostce celý příběh odehrál? V únoru 1997 koupila CS fondy firma KosMos ruského podnikatele Trofimova. Vzápětí byl celý majetek fondů - 1,2 miliardy - převeden na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky.
Umana za to měla CS fondům prodat údajně lukrativní akcie podniku Drůbež Příšovice. Z Plzeňské banky však peníze obratem putovaly na konto pražské pobočky rakouské banky Girocredit a následně na různé účty desítky firem do Švýcarska, USA, Lichtenštejnska a na Gibraltar.
Šlo o předem připravenou akci. Ještě v roce 1997 se však právníkům, kteří byli najati poškozenými podílníky CS fondů, podařilo najít na "tajných" účtech v Lichtenštejnsku a ve Švýcarsku zlomek ukradených peněz - v přepočtu asi 200 milionů korun.
A také policie byla částečně úspěšná: shromáždila důkazy proti čtyřem lidem, kteří v tunelování očividně figurovali. V lednu roku 2001 dokonce tyto tuneláře Městský soud v Praze odsoudil.
Jde o jednatele makléřské firmy Umana Josefa Matoulka (10 let), dalšího jednatele firmy Umana Vladislava Nadě (7 let), makléře Umany Tomáše Roitha (6 let) a fingovaného šéfa CS fondů Václava Frantu (5 let). Všichni se proti verdiktu odvolali.
Svědkyně z Dánska
Mohlo by se zdát, že případ byl zdárně vyřešen. Jenže: všichni čtyři odsouzení se odvolali, a tak se definitivní verdikt stále oddaluje. Celý proces se táhne dodnes a městský soud se bude případem znovu zabývat přesně za tři týdny.
A navíc: všichni čtyři jsou jen koncovými hráči celého obrovského podvodu. Ti, kdo celou operaci vymysleli a zrežírovali, jsou dodnes na svobodě. V médiích se za uplynulých sedm let objevily různé teorie, kdo jsou lidé v pozadí.
Spekulovalo se o ruském podnikatelském podsvětí, o představitelích známé firmy Motoinvest, která ještě necelé tři týdny před vytunelováním CS fondy skutečně ovládala.
Mluvilo se také o někdejším šéfovi Socialistického svazu mládeže (SSM) Vasilu Mohoritovi, na kterého ukázal prstem Josef Matoulek, jeden z odsouzených. Do černého se však netrefil nikdo.
Až v roce 2001 získala policie výpověď jedné z klíčových postav celé aféry. O tom se dosud vůbec nevědělo. Hovoří v ní čtyřiatřicetiletá Lucie Lunde. Je to bývalá česká podnikatelka, která se už sedmý rok skrývá v Dánsku.
Tvrdí, že ví, kdo stojí za podvody, na jejichž konci byly vytunelované CS fondy. Policie hledala tuto ženu čtyři roky. Nebýt náhody, asi by ji ani nenašla.
Odhalila ji směnárna
Lucie Lunde, která se původně jmenovala Lucie Václavíková, šéfovala v roce 1996 společnosti Industrie und Beteiligungs Holding Praha (IBH). Tato společnost byla majoritním vlastníkem podniku Drůbež Příšovice a paní Václavíková se tehdy pod nestandardní obchod těchto firem podepsala.
Firma Drůbež Příšovice nakoupila akcie IBH za 212 milionů korun, přestože nominální hodnota akcií IBH byla o sto milionů nižší. Policie, která později tuto transakci vyšetřovala, uvedla, že "firmě Drůbež Příšovice byla způsobena ztráta velkého rozsahu".
Václavíkové a dalším čtyřem podnikatelům pak také vyšetřovatel sdělil obvinění z trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Václavíková, jíž hrozí pět let vězení, však byla, a stále ještě je, stíhána jako uprchlá.
V březnu 1997 totiž zmizela z republiky. A nemohl ji najít ani Interpol. Až o pár let později "vyskočilo" její jméno v Dánsku. Jedna směnárna v Kodani nahlásila, že si k ní přišla vyměnit sumu téměř jednoho milionu českých korun žena jménem Lucie Lunde.
Datum narození sedělo a nebylo pochyb, že jde o Lucii Václavíkovou. V Dánsku se totiž provdala a ve směnárně se objevila proto, že potřebovala vyřešit svou tíživou situaci. Od "přátel" z Čech dostala darem milion korun, a tak je rychle běžela proměnit.
"Mám strach"
Když se tedy Lucie Lunde-Václavíková našla, Interpol české policii okamžitě zprostředkoval její výslech. A to, co Lunde vypověděla na policii v Kodani 20. června 2001, se významně dotýká kauzy CS fondů.
Lucie Lunde-Václavíková si je citlivosti těchto informací vědoma. "Přestože mi nebylo přímo vyhrožováno, mám strach, co se stane, až bude tato výpověď předána českým vyšetřovacím úřadům," uvedla do protokolu.
A dánský komisař Jesper Jensen na závěr čtyřstránkové výpovědi stručně a suše napsal: "Obžalovaná žádá o zajištění bezpečnosti pro sebe i rodinu."
Začalo to přátelstvím
Lucie Lunde-Václavíková tvrdí, že klíčovým mužem, který stojí v pozadí podvodů s Příšovicemi, a tedy i CS fondy, je sedmatřicetiletý podnikatel Petr Sisák. Ve světě českého byznysu to není žádné neznámé jméno.
Jméno Petra Sisáka figuruje například ve známé aféře vytunelovaných fondů z Litoměřic (ČNIS). Sisák také asistoval u pádu První slezské banky. Za to stanul dokonce před soudem, ale za nevýhodně uzavírané smlouvy byl odsouzen jen k podmínce.
Sisák se objevuje i v nejnovější kauze podezřelého konkurzu na firmu Zbrojovka Brno, kterou teď vyšetřuje policie. Lucie Lunde-Václavíková se seznámila se Sisákem v roce 1995, když pracovala jako sekretářka ve firmě Imex.
"Sisák se stal mým blízkým přítelem," tvrdí. Říká, že po pár týdnech známosti ji Sisák požádal, zda by se nestala šéfovou jedné z jeho nových firem. Lucii Václavíkové bylo tehdy 25 let a neměla žádné ekonomické vzdělání ani manažerskou praxi.
Byla vyučená jako zlatnice a po krátkém působení ve firmě Soluna pracovala jen jako sekretářka nebo byla na mateřské dovolené. Z naprosté naivity a možná i z lásky nabídku od Sisáka přijala, a tak se stala šéfovou firmy IBH Praha.
Jejím posláním bylo podepisovat dokumenty a nosit je těm pravým lidem v zákulisí.
A hlavně: měla se starat se o záležitosti firmy Drůbež Příšovice. To se jí stalo osudným, protože se podepsala pod nevýhodný obchod s akciemi, který poškodil příšovickou firmu o 100 milionů korun.
Tento obchod však nebyl žádným jednorázovým a nahodilým podvodem. Jak se později ukázalo, šlo o jeden z několika desítek promyšlených kroků, jak vytunelovat daleko tučnější CS fondy.
V CS fondech jde totiž o to, že drtivá většina peněz z celkové sumy 1,2 miliardy korun byla z fondů vyvedena na základě toho, že se nakoupí akcie "lukrativního" podniku Drůbež Příšovice. Že jde o předražené akcie, věděl tehdy jen úzký okruh osob kolem Petra Sisáka.
Právník Miroslav Kříženecký, který zastupuje Lucii Lunde-Václavíkovou, tvrdí, že prodej akcií firmy Drůbež Příšovice byl skutečně jednou z mnoha připravených akcí, jak CS fondy vytunelovat.
"Byly potřeba stovky kroků, aby se mohl tento grandiózní podvod podařit. A Příšovice byly na samém začátku," řekl.
Policie: Snažili jsme se
Přestože Lucie Lunde-Václavíková řekla do své výpovědi vše s naprostými detaily a jmény lidí, kteří se kolem podvodů točili, policii se zatím nepodařilo prokázat, že se "lidé z pozadí" - a tedy i Petr Sisák na tunelování přímo podíleli.
Proč? Je pravda, že když v lednu 2001 probíhal první soud s aktéry CS fondů (Matoulek a spol.), neměla policie ještě v ruce "dánský výslech" Lucie Lunde-Václavíkové. Role podnikatele Petra Sisáka se tak před tímto soudem zatím nepřetřásala.
Další problém je, že se kauzy, které nějak souvisejí s CS fondy, řeší od samého počátku odděleně jako samostatné případy. Přitom kauza vytunelovaných CS fondů (Matoulek a spol.) přímo souvisí s případem vytunelovaného podniku Drůbež Příšovice (Lunde a spol.).
Soudcům i státním zástupcům tak unikají souvislosti, a tedy i skutečné pozadí aféry.
Sisák se již delší dobu vyhýbá jakýmkoli komentářům a na žádost MF DNES o vyjádření zatím také nereagoval.
Státní zástupce Miloš Vinš, který bude zanedlouho předkládat soudu obžalobu pěti lidí (včetně Lucie Lunde-Václavíkové) v samostatné kauze Příšovice, odmítl MF DNES odpovědět, proč se nezabýval i trestní odpovědností Petra Sisáka a jeho partnerů.
"Zatím neprobíhá soudní řízení, tak vám k tomu nemohu nic říkat," uvedl. Jeho nadřízený, obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Bláha, pak řekl, že "pevně věří, že byly učiněny všechny standardní kroky".
"Obecně předpokládám, že kdyby paní Lunde naznačila, že pan Sisák je tím, kdo ji navedl k páchání trestné činnosti nebo její trestnou činnost zosnoval, bylo by věcí policie, aby prověřila obhajobu obviněné. A obecně také platí, že pokud by tak neučinila policie, je to povinností státního zástupce," řekl Bláha.
Policejní komisařka Markéta Šmidbergerová, která případ Příšovic zpracovávala, uvedla, že se nemůže k případu vyjádřit, ale ubezpečila, že "policie dělala vše, co mohla".
"Věřte, že jsme dělali veškeré kroky, abychom prokázali trestnou činnost i dalších lidí, kteří vyplývali z té výpovědi. Ale nezlobte se, nemohu se k tomu vyjadřovat," řekla Šmidbergerová. Z její slov nepřímo vyplývá obligátní věta: "Policii se nepodařilo nic prokázat."
Přijede do Čech?
Jistá naděje na vyjasnění celého případu i jeho aktérů však ještě je. V kauze CS fondů, která se bude znovu projednávat v polovině října u Městského soudu v Praze, už Lucie Lunde-Václavíková figuruje jako jeden z nových a klíčových svědků celé aféry.
Soudkyně Hana Hubáčková plánuje, že Lucii Lunde vyslechne 5. října. Zda Lucie Lunde přijede osobně svědčit, není jisté. "Petr Sisák a pan Č. mi v průběhu zahraničního pobytu vícekrát telefonovali. Když jsem někdy v listopadu 2000 řekla panu Č., že mám být v Kodani vyslýchána policií, řekl mi, že by nebylo dobré, abych cokoli uváděla bez porady s ním, že by to nikomu nepomohlo.
Chtěl po mně co nejpodrobněji sepsat otázky, které mi měly být při výslechu položeny, že mi připraví odpovědi. Také mi řekl, že mám myslet na to, že mám tři děti," uvedla Lunde-Václavíková u dánské policie.
