Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalý vězeň a bachař z lágru upozorňují na nuzný život v KLDR

  21:05aktualizováno  21:05
Jeden se v lágru narodil, druhý v něm trýznil jeho nedobrovolné obyvatele. Bývalý vězeň a věznitel ze severokorejského gulagu nyní tvoří dvojici, která se snaží upozornit na tíživý úděl lidí žijících v táborech.

Sin Tong-hjok | foto: Euromedia

Na neobvyklou dvojici poukázal britský deník The Guardian. Sin Tong-hjok se narodil v severokorejském gulagu Tábor 14, kde strávil 22 let, než se mu v roce 2005 podařilo utéct. An Mjong-čchul pracoval jako strážce ve čtyřech různých táborech včetně Tábora 14. Ze Severní Koreje uprchl v 90. letech. 

Na jednom pódiu se teď poprvé sešli v jihokorejském Soulu, aby při debatě se studenty poukázali na hrůzný život vězňů v táborech ve své rodné zemi. Nebylo to však poprvé, kdy se viděli. Jejich první setkání se odehrálo před šesti lety. Tehdy se Sinovi vrátily vzpomínky na fyzické a psychické týrání v gulagu. 

„Nemohl jsem se na něj podívat. Držel jsem hlavu svěšenou, protože ve své mysli jsem stále měl obrazy strážců mířících zbraní, křičících a chovajících se k vězňům opravdu špatně,“ vzpomínal (o Sinově životě v táboře si můžete přečíst zde).

Fotogalerie

Dokud An pracoval jako bachař, na vězně nahlížel jako na „kruté zloduchy“, jak ho vláda naučila. Říká, že všichni věznitelé, i on sám, každodenně fyzicky týrali vězně. Strážci dostávali odměny, když chytli někoho, kdo se snažil utéct. Naopak byli potrestáni, když někomu ukázali vlídnost.

„Když jsem mluvil s vězni, často nevěděli, proč v táboře jsou. Neměli žádnou šanci se dostat ven. Zacházeli jsme s nimi, jako by nebyli lidé,“ vzpomíná An.

S tím bývalý vězeň souhlasí. „Ve vězení jsme říkali, že je s námi zacházeno jako se psy či myšmi. Ale zjistil jsem, že s námi bylo zacházeno dokonce hůře, protože přinejmenším psi a myši mají svobodu jít, kam chtějí, a jíst, co najdou,“ přiblížil Sin svůj pohled.

Došlo i na bachařovu rodinu

An prozřel, když si severokorejský režim došlápl na jeho rodinu. Jeho otec si v opilosti stěžoval na to, že režim Kim Čong-ila dostatečně neřeší hladomor. Další den byla celá rodina zatčena, jeho otec si vzal život.

Po této zkušenosti se An rozhodl utéct. V roce 1994 se dostal do Číny a založil organizaci, která se věnuje lidským právům v Severní Koreji.

V letošním roce OSN vydala zprávu upozorňující, že v KLDR dochází mimo jiné k „vyhlazování, vraždění, zotročování, mučení, uvěznění, znásilnění, nucených potratů a jiného sexuální násilí, pronásledování z politických, náboženských, rasových a genderových důvodů.“

Nejmenší odhady hovoří o tom, že v severokorejských gulazích je 80 až 120 tisíc politických vězňů, jejich počet ale nejspíše překračuje 200 tisíc. Odhady vychází ze satelitních snímků a svědectví uprchlíků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.