Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švédská kocábka chce prorazit blokádu Gazy. Neprojede, hlásí Izrael

  11:13aktualizováno  11:13
Ze Švédska vyrazila první loď „flotily svobody“ směřující do Pásma Gazy. Organizátoři chtějí poukázat na blokádu palestinského území Izraelem. Loď má do Pásma dopravit solární panely a zdravotnické potřeby. Podobnou akci před pěti lety uspořádali turečtí aktivisté, při izraelském zásahu tehdy zemřelo deset lidí.

Švédská rybářská loď, se kterou propalestinští aktivisté vyrazili ke břehům Gazy | foto: shiptogaza.se/

Bývalá rybářská loď Marianne má na palubě pětičlennou posádku, osm pasažérů a náklad solárních panelů a zdravotních potřeb pro obyvatele Pásma. V neděli večer vyplula z Göteborgu a míří do Helsingborgu, Malmö a Kodaně. Zastaví se v dalších přístavech, než se vydá spolu s dalšími plavidly, která se k ní připojí, k Pásmu Gazy.

Na zastávkách chtějí organizátoři poukazovat na důsledky blokády a požadovat její ukončení, otevření přístavu v Gaze a zajištění tranzitní dopravy mezi Gazou a Západním břehem Jordánu, které od sebe dělí území Izraele.

Mezi pasažéry Marianne je Švéd narozený v Izraeli Dror Feiler, který bude mluvčím akce nazvané Freedom Flotila III. Dalšími účastníky jsou pediatr a profesor Henry Ascher, filmař Lennart Berggren, mluvčí feministické iniciativy Maria Svenssonová a Mikael Karlsson, který celou akci řídí. Plavidlo je pojmenováno po bývalé člence švédského propalestinského hnutí Marianne Skoogové, která před rokem zemřela.

„Zbytečná provokace“

Izrael už dal najevo, že plavidla z nové „flotily svobody“ ke břehům Gazy nepustí. „Pokud by se posádky těchto tzv. pomocných flotil skutečně zajímaly o dobro obyvatel Gazy, poslaly by svoji pomoc skrze Izrael,“ uvedl podle listu Jerusalem Post mluvčí ministerstva zahraničí Emmanuel Nachshon, který plavbu švédských aktivistů označil za zbytečnou provokaci.

Izrael uvalil na Pásmo blokádu v roce 2006, když radikální hnutí Hamas vyhrálo volby. O rok později ji ještě zpřísnil, protože se Hamas zmocnil vlády nad Pásmem a vytlačil z něj Izraeli příznivěji nakloněné politiky ze strany Fatah. Námořní blokádu schvaluje také Egypt. Oba státy ji zdůvodňují nutností zabránit Hamasu vyzbrojovat se dodávkami po moři. Izraelská armáda tvrdí, že na moři zastavila v minulých letech několik lodí se zbraněmi pro Hamas.

V roce 2010 armáda poslala výsadek na tureckou loď Mavi Marmara, která byla největší z flotily směřující ke Gaze z Turecka. O život přišlo deset aktivistů a incident značně poškodil do té doby dobré izraelsko-turecké vztahy (více zde). Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o tři roky později za incident omluvil a dohodl se na odškodnění rodin zabitých aktivistů (více zde).

Švédsko loni v říjnu uznalo Palestinu jako stát (více zde) a letos se ve Stockholmu otevřelo palestinské velvyslanectví (více zde).  

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.