V patnáctičlenné švédské delegaci do Íránu bylo jedenáct žen. Podle listu Expressen mají šátek na téměř všech fotografiích pořízených během pobytu v islámské republice, výjimkou jsou jen snímky ze setkání na půdě švédské ambasády.
Za to se dočkaly kritiky nejen doma, ale i ve světě. „Ulička hanby: ženy z švédské ‚první feministické vlády na světě‘ si na setkání s Ruháním vzaly hidžáb,“ komentoval snímek setkání s íránským prezidentem Hasanem Ruháním ředitel lidskoprávní organizace UN Watch Hillel Neuer.
Walk of shame: Women of Sweden's "first feminist government in the world" don hijab as they walk past Iran's Rouhani https://t.co/aeEFgibVhV https://t.co/urHrtObkYv
Sociálnědemokratický kabinet kritizuje i švédská opozice. Vůdce liberální strany Jan Björklund prohlásil, že šátek je „symbolem útlaku íránských žen“ a švédská vláda měla před cestou požadovat pro své členky výjimku.
Ministryně Lindeová se brání, že šátek nosit nechtěla, neměla však na výběr. „V Íránu je zákon, podle nějž ženy musí nosit šátek. Přece tam nemůžu přijet a porušovat zákony,“ uvedla ministryně podle webu washingtonpost.com.
Íránští cenzoři zakryli diplomatce dekolt
Šíitský teokratický režim v Íránu nařizuje ženám nosit zakrytou hlavu a vyhnout se upnutému oblečení. Zatímco konzervativní muslimky volí černé čádory, liberální obyvatelky Teheránu nosí pestrobarevné šátky, které jim jen tak tak halí vlasy.
Nařízení už v minulosti vyvolalo diplomatické sváry. Íránští konzervativci se například před dvěma lety opřeli do nizozemské europoslankyně Marietje Schaakeové, která si v zemi ajatolláhů nedbale zakryla krk. O rok dříve se pustili do šéfky italské diplomacie Emmy Bonino, protože si ihned po příletu nenasadila šátek.
Své zkušenosti s íránským dresscodem má i bývalá šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Íránští cenzoři jí v roce 2011 na oficiálních fotografiích pomocí grafických programů vytáhli dekolt až ke krku (podívejte se zde).
