Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Suverénní Smer a šest stran na hraně. Slováci jdou k předčasným volbám

  6:45aktualizováno  6:45
Slováci rozhodují o novém složení parlamentu v předčasných volbách. Jasným favoritem jsou nyní opoziční sociální demokraté (Smer-SD) bývalého premiéra Roberta Fica, jehož strana může získat až absolutní většinu ve sněmovně. Volební kampaň všech stran se plně nesla v duchu nedávno odhalených korupčních kauz.

Ficovi sociální demokraté ukončili předvolební kampaň v den svátku MDŽ (8. března 2012) | foto: ČTK

Rozložení sil v Národní radě ale ovlivní také volební zisky dalších politických seskupení, z nichž hned několik se v průzkumech popularity pohybuje kolem pětiprocentní hranice. Její zdolání ve volbách je v zemi podmínkou pro získání poslaneckých křesel.

Co čeká novou vládu?

Novou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností, jakož i nelehká úloha ozdravit státní finance, aby podíl veřejného schodku na výkonu ekonomiky nepřekračoval tříprocentní limit stanovený Bruselem. Předseda sociálních demokratů oznámil, že by zvýšil zvláštní daň pro banky, která je už nyní jednou z nejvyšších v EU. Více na dani z příjmů by v případě účasti Smeru-SD ve vládě patrně zaplatili občané s nadprůměrnými příjmy i nejziskovější firmy. To by znamenalo ústup od rovné daně z příjmů, která je v zemi stanovena na 19 procent. Fico už v minulosti vystupoval proti zvyšování cen energií nebo privatizaci státního majetku, v kampani jeho strana vsadila mimo jiné na heslo "lidé si zaslouží jistoty". Expremiér Fico často opakoval, že země v době ekonomické nejistoty potřebuje stabilní vládu a nikoliv "pravicový slepenec", který dovedl zemi k předčasným volbám.

Předseda sociálnědemokratické strany Směr-SD Robert Fico na tiskové konferenci
Předseda strany Smer-SD Robert Fico ve slovenském parlamentu

Strana Roberta Fica zřejmě ovládne Národnou radu.

Slovenští voliči budou o novém složení sněmovny znovu rozhodovat po necelých dvou letech od nástupu kabinetu složeného ze čtyř stran pravého středu pod vedením premiérky Ivety Radičové. Koalice se rozpadla loni kvůli hlasování o navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda spojila s vyslovením důvěry.

Eurofond podle očekávání tehdy nepodpořila druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS). Návrh prošel až při opětovném hlasování díky podpoře poslanců Smeru-SD, kteří tak učinili výměnou za vypsání předčasných voleb.

Se Slotou nebo sám

Fico, jenž stál v čele slovenské vlády v letech 2006 až 2010, hodlá usilovat o vytvoření koalice i tehdy, když jeho strana získá ve sněmovně většinu. Z vyjádření zástupců parlamentních stran ale vyplývá, že v takovém případě by o spolupráci s levicovým Směrem-SD jednal jen jeho někdejší koaliční partner SNS.

Není ale vyloučeno, že nacionalistická SNS z parlamentu vypadne, už před dvěma lety se strana jen těsně udržela ve sněmovně. Fico také připustil, že Směr-SD je připraven vládnout i sám.

Výsledky nadcházejících voleb si sociologové na rozdíl od minulosti netroufají odhadnout. Jistotu zastoupení v parlamentu dávají kromě Smeru-SD jen vládním křesťanským demokratům, kteří jsou nejčastěji zmiňováni jako možný koaliční partner Ficova seskupení, pokud Smer-SD nezíská v Národní radě většinu.

Předčasné volby na Slovensku

můžete on-line sledovat na serveru SME.sk

Popularita dalších asi šesti stran se pohybuje kolem hranice zaručující vstup do parlamentu. Navíc pětina až třetina voličů podle průzkumů není rozhodnuta pro žádnou stranu. O hlasy se bude ve volbách ucházet celkem 26 stran.

Volební kampaň ovládla Gorila se Sasankou

Ačkoliv dosluhující koalice se rozpadla v otázce pomoci zadluženým zemím eurozóny, toto téma se dostalo zcela na okraj předvolební kampaně. Úplně ji zastínilo podezření z obří politické korupce v letech 2005 a 2006.

Gorila

Korupční aféra propukla na konci minulého roku, kdy se na internetu objevil spis poukazující na vysoké úplatky, které prý rozdávala finanční skupina Penta politikům i vysokým úředníkům. Spis s názvem Gorila je připisován tajné službě, jež podle některých informací odposlouchávala setkání spolumajitele Penty s politiky a úředníky v jednom z bratislavských bytů (více o kauze zde).

Protestující na páteční demonstraci v Bratislavě drží obrázek s gorilou ve

"Nehovořilo se o programech, o krizi. Točilo se to kolem tajných služeb a kauz," zhodnotil průběh kampaně politolog Ján Baránek. Na podezření z politické korupce reagovali Slováci sérii demonstrací, které navzdory postupnému ochabnutí byly největšími od svržení komunistického režimu v roce 1989.

Úplatkářská aféra poškodila zejména nejsilnější vládní stranu SDKÚ-DS, jejíž předseda Mikuláš Dzurinda byl před šesti lety druhé funkční období premiérem.

SDKÚ-DS, v minulosti lídr slovenské pravice, se v průzkumech nyní pohybuje kolem hranice zvolitelnosti do sněmovny. Podezření z korupce ale nejsou podle politologů jediným důvodem klesajících preferencí strany.

Ve volbách už nekandiduje místopředsedkyně SDKÚ-DS Radičová, která v roce 2010 získala ze všech kandidátů strany nejvíce preferenčních hlasů. Jako volební lídr SDKÚ-DS se vzápětí stala první ženou v čele slovenské vlády od rozpadu Československa (více o konci Radičové).

Selhaly staré strany?

Sem s nějakou novou, volají Slováci před volbami

Kromě podezření na největší politickou korupci v dějinách země kampaň poznamenala i kauza Sasanka, tedy únik nahrávek ze schůzek šéfa SaS Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem. Podle záznamů se tehdejší šéf parlamentu bavil s podnikatelem o politickém zákulisí nebo volbě generálního prokurátora, kvůli které se dosluhující koalice málem rozpadla už krátce po svém nástupu do úřadu.

Spekulace, kauzy, podezření...

Před volbami také vyšlo najevo podezření, že kontroverzní nová strana
99%-občanský hlas předložila při své registraci zfalšované podpisy lidí. To by podle některých pozorovatelů mohlo vést až k zpochybnění výsledků hlasování, protože průzkumy dávají tomuto seskupení šanci probojovat se do sněmovny (více zde).

Objevily se také spekulace o snaze některých aktivistů narušit průběh voleb tím, že by ve volebních místnostech rozhazovali propagační materiály Směru-SD, nebo by odmítali opustit prostor pro úpravu hlasovacích lístků.

Volební místnosti se otevřou v sedm hodin ráno a voliči budou moci vybírat až do desáté večerní. Výsledky se předpokládají někdy po půlnoci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.