Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Selhaly staré strany? Sem s nějakou novou, volají Slováci před volbami

  13:09aktualizováno  13:09
Bratislava (od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Do slovenského parlamentu mají šanci se po sobotních volbách dostat hned dvě strany, které nejsou starší než pár měsíců. Novotvary, jak s neskrývaným despektem říkají zavedení politici. Jsou obětními beránky a otloukánky, nebo jsou jen nezkušenou komplikací slovenské politiky?

Slováky do ulic (na snímku Bratislava 10. února) vyhnala nespokojenost se zavedenými politickými stranami. Těm novým ale chybí historie a často i jasné vize. | foto: SME - TOMÁŠ BENEDIKOVIČSME.sk

Převedeno na lidský věk, nové slovenské strany ještě neřeknou ani máma a pozornost si dobývají neustálým křikem.

Avšak v době, kdy jsou jména většiny současných politiků spojována s korupčními skandály, získávají nebývalou voličskou podporu. Obyčejní lidé Igora Matoviče jsou podle předvolebních průzkumů čtvrtou nejsilnější stranou (6,7 %) a 99 procent Ivana Weisse pátou (5,2 %).

"Zavedené strany zanedbaly řešení svých problémů a nenabídly akceptovatelné nové tváře. Voliči jsou tak náchylní dát hlas těm, kteří slibují jen to, že se budou chovat jinak," vysvětluje sociolog Pavel Haulík.

Jenže zástupci těch starších stran si na ně stěžují.

Šance slovenských stran

Šanci na slovenský parlament má nyní podle průzkumů sedm stran.

  • Věkově je matadorem nejsilnější strana pravice, lidovecká KDH, která vznikla v roce 1990. Volilo by ji 10,4 % lidí.
  • Strana dosluhující premiérky SDKÚ vznikla v roce 2000 a v preferencích má nyní 5,1 % hlasů.
  • Rok poté vznikla nyní nejsilnější strana, levicový Směr Roberta Fica (39,7 %).
  • V roce 2009 vznikla strana menšin Most-HÍD (7 %) i SaS Richarda Sulíka (5,1 %). Obyčejní lidé Igora Matoviče (6,7 %) vznikli v listopadu minulého roku a strana 99 procent (5,2 %) v prosinci.

Nové malé strany ovlivnily i českou politiku. Po volbách v roce 2010 se do Sněmovny dostala teprve rok stará strana TOP 09 a Věci veřejné, které na celostátní úrovni začaly fungovat několik měsíců před volbami. Zatímco "topka" platí za zavedenou stranu, Věcem veřejným po skandálech hrozí, že po příštích volbách z parlamentu vypadnou.

Zakládání nových stran je oblíbená činnost expředsedů ČSSD. Ani Strana práv občanů - Zemanovci, ani Národní socialisté Jiřího Paroubka zatím v preferencích nepřekonali hranici pro vstup do Sněmovny.

"Každý novotvar, který přišel na politickou scénu, skončil nedobře. Ať už to bylo ANO či SOP. Také SaS, musím říct. Připisuji to nováčkovské nezralosti, ale politika je o schopnosti hledat průsečíky, a ne o diktátu vlastních řešení. Kdo s touto představou vstupuje do politiky, nemůže uspět. A ztrácí partnery," řekla MF DNES premiérka Iveta Radičová.

Příklad SaS Richarda Sulíka

SaS Richarda Sulíka byla novou stranou minulých voleb. Vznikla v únoru roku 2009 a v roce 2010 se dostala do parlamentu. V říjnu 2011 však v hlasování o pomoci Řecku, které premiérka Radičová spojila s hlasováním o důvěře vládě, své koaliční partnery nepodpořila a vláda padla. Předvolební průzkumy dávají straně SaS jen 5,1 procenta.

Díky této straně se také vyprofilovali Matovičovi Obyčejní lidé, čtyři nezávislí politici, kteří vstoupili do parlamentu na kandidátce SaS, ale po opuštění společného klubu si vytvořili vlastní stranu.

"Vytváření nových a nových stran, odchody a štěpení v případě rozdílnosti názorů, to je na Slovensku v současné době běžný postup, který je také jako běžný přijímán veřejností. Když je někdo nespokojený, prostě odejde a založí si novou stranu. Uskupení pak podléhají jediné osobnosti a s jejím odchodem také zanikají,“ říká sociolog Haulík.

Výsledkem je velké množství malých stran v pravé části politického spektra. Malých stran, z nichž žádná není výrazným lídrem a které se v případě koalice dokážou jen velmi těžce shodnout. Poslední podobný "slepenec" fungoval jen rok a půl a vedl k současným předčasným volbám.

Jenže jak rychle si tyto strany pozornost voličů získávají, tak ji mohou také ztratit. "Nedá se říct, že by nové strany volili lidé určitého věku nebo vzdělání. Často však jde o takzvané papučové voliče. V průzkumech se přikloní k jedné z těchto stran, ale volit třeba vůbec nejdou," vysvětluje Haulík.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.