Podle dostupných informací odmítli deklaraci podepsat levicoví představitelé jihoamerických států. "Samotná deklarace není shodou všech čtyřiatřiceti (účastnících se) zemí," řekl Manning.
"Několik států vyjádřilo své výhrady v některých bodech," uvedl. "Dokument je kompromisem, jenž získal souhlas některých států a jiných ne," dodal Manning.
Americký prezident Barack Obama na závěr summitu prohlásil, že od Venezuely a Kuby neočekává jen slova, ale také činy. Venezuelský levicový prezident Hugo Chávez, který předchozí americkou vládu prezidenta George Bushe ostře kritizoval, na summitu opakovaně vyjádřil přání stát se Obamovým přítelem. - o Chávezově přání čtěte zde.
Komunistická Kuba se summitu neúčastnila. Obama naznačil, že by Kuba měla propustit své politické vězně a zároveň hájil vysoce mediálně propírané potřesení rukou s Chávezem. Cestu na summit označil za začátek nových amerických vztahů s Latinskou Amerikou.
Bez spolupráce neuspějeme
"Věřím, že signály, které jsme dosud obdrželi, poskytují přinejmenším příležitost pro upřímný dialog v celé řadě otázek včetně kritických problémů demokracie a lidských práv napříč touto polokoulí. Ovšem zkouškou pro nás pro všechny jsou nejen slova, ale také činy," dodal rychle.
Obama zdůraznil, že největší problémy světa, jako jsou drogové kartely, změny klimatu nebo terorismus, mohou být vyřešeny pouze na mezinárodní úrovni. Spojené státy pod jeho vedením mají ideje a zájmy, ale bez spolupráce s dalšími státy nemohou dojít k úspěchu. Proto je třeba umět naslouchat.
Na tiskové konferenci na závěr summitu zdůraznil, že USA by nikdy nepřispěly ke svržení demokratické vlády nebo dokonce k podpoře útoku.
Reagoval tím na obvinění, že údajný chystaný útok proti bolivijskému prezidentovi Evu Moralesovi byl připraven s americkou pomocí.
