Muž prochází okolo hořících pneumatik, jež nedaleko súdanské metropole Chartúmu...

Muž prochází okolo hořících pneumatik, jež nedaleko súdanské metropole Chartúmu zapálil rozvášněný dav protestující proti zrušení dotací na pohonné hmoty (25. září 2013). | foto: AP

Súdánem zmítají nepokoje. Hoří benzínky, policejní stanice i domy

  • 10
Africkým státem ovládaným již téměř čtvrt století autoritativním prezidentem Umarem Bašírem zmítají od začátku týdne nepokoje, při nichž přišlo o život nejméně 29 lidí. Roznětkou k protestům v súdánské metropoli bylo rozhodnutí vlády o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ropy se zemi nedostává od roku 2011, kdy se odtrhla jižní část území.

Do ulic súdánské metropole Chartúmu vyšli demonstranti již v pondělí. Ve středu však potyčky rozlíceného davu protestujícího proti zrušení dotací na pohonné hmoty vyústily v přímé střety s policií. Ta proti davu zasáhla slzným plynem. Nejméně 20 lidí policisté zadrželi.

Dalších 27 lidí přišlo při středečních násilnostech o život. Počet mrtvých ve čtvrtek potvrdila chartúmská nemocnice, kam byla těla předána. "Při protestech bylo zabito 27 lidí, jejich těla jsou v nemocnici Umdurman," řekl agentuře Reuters zdravotnický zdroj, který nechtěl být jmenován. Ve čtvrtek pak zemřely při potyčkách minimálně další dvě osoby.

Zdali lidé zemřeli při střetu s policií či při nepokojích, které se rozpoutaly v ulicích, není zatím jasné. Podle lokálních médií se terčem demonstrantů staly policejní a čerpací stanice, banky, obchody, ale i obyčejné domy.

Súdán se potýká s ekonomickými problémy od roku 2011, kdy se od něj odtrhla jižní část a vyhlásila nezávislost. Nově vzniklý Jižní Súdán vzápětí uznala většina států světa.

Jeho severní soused v čele s autoritativní prezidentem Umarem Bašírem, na kterého mezinárodní soudní tribunál vydal zatykač, se však odmítá s odtržením smířit a obě země jsou na pokraji války. 

Příčinou je právě ropa, o níž Súdán v důsledku odtržení jižní části přišel. Asi tři čtvrtiny ropných polí, jež ještě do nedávna kontroloval Chartúm, se totiž rozkládají na území nynějšího Jižního Súdánu.

Nově vzniklý stát však navzdory bohatým nalezištím nedisponuje zpracovatelskými závody. Ty se ještě za dob existence "jediného Súdánu" nacházely právě na severu země a klíčové ropovody vedou přes totéž území.

Nedostatek peněz proudících z ropného průmyslu se znatelně podepsal také na súdanském státním rozpočtu. Vláda v Chartúmu proto již loni začala s úspornými opatřeními.

Ve snaze zvládnout narůstající rozpočtový deficit proto v pondělí oznámila, že zruší subvence na pohonné hmoty. Z dosavadních 12,5 súdánských liber za galon benzínu (méně než 15 korun za litr) se tak cena zvedla na 20,8 súdánských liber (asi 24 korun za litr), píše al-Džazíra.

Toto opatření přitom citelně zasáhlo chudé obyvatelstvo a zřejmě zrychlí celkový růst cen. Bašír však omezení hájil tím, že jedinou alternativou k nim je ekonomický kolaps.

Bašírovi se chvěje půda pod nohama

Téměř sedmdesátiletý Bašír otěže více než třicetimilionového Súdánu pevně svírá ve svých rukou od roku 1989, kdy se pomocí převratu dostal k moci. Jeho postavením zůstalo neochvějné i navzdory tomu, že jej Mezinárodní trestní tribunál v roce 2008 obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných během krvavého konfliktu v provincii Darfúr, při němž zahynulo do současnosti přes 300 tisíc lidí.

Jako na vůbec první úřadující hlavu státu na Bašíra táž instituce také o rok později vydala zatykač.

Navzdory všem těmto obviněním i neustávajícím konfliktům na území Súdánu se mu podařilo vyhnout se osudu autokratických vládců Egypta, Libye a Tuniska, svržených při bouřlivé vlně arabského jara.

Egyptský deník al-Ahram ovšem poukazuje na skutečnost, že Bašír jednoduše nedává demonstrantům příležitost jeho postavení ohrozit. Ve středu, kdy nepokoje v Súdánu vyvrcholily, byla podle listu téměř celá země odříznuta od připojení k internetu, což silně připomíná dění v Egyptě před dvěma lety těsně před pádem tehdejšího vůdce Husního Mubaraka. Tehdy nechal režim záměrně kvůli sílícím protestům v zemi vypnout internet a mobilní sítě.

V případě súdanského blackoutu však zatím není možné podle odborníků jednoznačně určit, zda je dílem náhody, či akcí uskutečněnou na objednávku režimu. Podle zjištění Ahrámu však úřady s platností minimálně do konce měsíce nechaly zavřít všechny školy.

Egyptský list, stejně jako i další arabská média, připodobňují nynější situaci k bouřlivým událostem roku 2011. "Je tu súdanské jaro?" ptají se v titulcích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video