Podle očitých svědků obklíčili policisté na konci června mešitu imáma Abdula Rahmana a začali po demonstrantech střílet patrony se slzným plynem. Rahmanova mešita je jednou z největších a nejslavnějších v súdánském hlavním městě Chartúmu, zároveň je to také hlavní místo podpory opoziční strany Umma.
Agentura Reuters uvádí, že protestující začali na oplátku házet po policii kameny, nakonec bylo několik lidí zatčeno. "Svobodu, mír a spravedlnost! Revoluce je volbou lidu!" křičeli podle Reuters muži v bílých turbanech i mladíci v tričkách a džínách před mešitou, když přijela policie.
"Bylo nás uvnitř asi dvě stě padesát a pořád na nás útočili slzným plynem," řekl Reuters jeden z aktivistů, který byl v mešitě. Z oficiálních míst však zní, že žádné donucovací prostředky použity nebyly.
Střetem pokračovaly více než dvoutýdenní protesty, které měly nejdříve jen pár účastníků z řad studentů v univerzitních kampusech, ale stihly se již rozšířit za hranice hlavního města. Demonstrace jsou hlášené i z města Wad Madani na západě Súdánu nebo z Kassaly na východě.
Nejdříve zněla vzduchem hesla proti zdražování potravin a benzínu, nyní se ale stále více akcentuje odpor k režimu Umara al-Bašíra, který vládne v Súdánu již od roku 1989. Aktivisté považují kroky vlády za nesmyslné a označují je jako "pokus olíznout si loket".
Súdán má problémy s vysokou inflací, a to od chvíle, kdy se před rokem osamostatnil Jižní Súdán. To znamenalo pro Súdán úbytek tří čtvrtin ropných zásob v zemi, a tedy velké problémy se státní kasou.
Jižní Súdán slaví první narozeniny. Jaký byl uplynulý rok?
9. července může sfouknout Jižní Súdán první svíčku na pomyslném narozeninovém dortu nezávislosti. Podle opozičních představitelů má však sladká chuť svobody nepříjemný podtext. Nová vláda v čele s prezidentem Salvou Kiirem je podle stanice BBC obviňována z upřednostňování kmene Dinků před ostatními obyvateli a z omezování svobody projevu, čímž porušuje lidská práva.
Země patřila před rokem mezi nejméně rozvinuté státy v Africe, na čemž se za rok nic nezměnilo. Navíc je v Jižním Súdánu tak rozsáhlá korupce, že prezident Kiir už ztratil trpělivost a obvinil lídry, že zapomínají, za co ještě před rokem bojovali, a chtějí se jen obohatit (viz předchozí článek o dopise prezidenta).
Blog BBC jde v kritice jihosúdánské situace ještě dál: podle článku Jižní Súdán "příšerně selhal" v naplnění očekávání, což souvisí s vnitřními i vnějšími problémy, které oblast sužují. Přesto prý ale nikdo nelituje, že země získala nezávislost.
Vedle korupce je velkým problémem nejasné vymezení hranic v regionu Abyei, který byl předmětem sporu i ve druhé súdánské občanské válce mezi lety 1983 až 2005.
Nevyslyšena zůstává i nutnost diverzifikace jihosúdánské ekonomiky, která je z 98 procent závislá na ropě. Ačkoliv má na svém území tři čtvrtiny zásob ropy bývalého spojeného Súdánu, potřebuje stále říční přístav v Chartúmu společně s tamním zázemím, aby mohl Jižní Súdán ropu vyvážet na světové trhy. A dohoda o tranzitních poplatcích mezi oběma státy je v nedohlednu.
Tyto a další problémy vedly podle blogu BBC k ohromné inflaci, která dosahovala v květnu 80 procent. Vláda tak musí sahat k úsporným opatřením, což zapříčinilo i odmítnutí slíbeného bezplatného univerzitního vzdělávání.
Spolu s nezdarem při získávání krátkodobých mezinárodních půjček, čínským odmítnutím financování alternativního ropovodu přes Keňu, nefunkčností právního systému a přítomnosti ozbrojených rebelií tak Jižní Súdán nemá zrovna nejlepší vyhlídky.
