Studenti mohou pátrat v archivech či dobovém tisku, zaměřit se mají ale zejména na rozhovory s pamětníky. Zároveň nemají zaznamenávat jen výpovědi těch, kteří pocítili tvrdou ruku komunismu, ale také reakce okolí na jejich osud.
"Poznávání osudu jiných lidí, jejich individuálních postojů, rozhodnutí a selhání může v tomto věku hodně rozšířit obzor," míní iniciátorka projektu Marta Vančurová z občanského sdružení Zapomenutí, které projekt školám nabízí.
A na co konkrétně se studenti mohou zaměřit? Podle organizátorů mohou pátrat například po tom, komu život ovlivnila kolektivizace, odmítnutí spolupráce s StB či jak se po likvidaci klášterů žilo vyhnaným řeholníkům. Další možností je téma "Slyšeli jste Svobodku?", kde se mohou mladí výzkumníci zaměřit na ty, kteří byli perzekvováni za spolupráci nebo pouhý poslech Rádia Svobodná Evropa.
Výsledek své několikaměsíční práce pak studenti zveřejní na internetu. Na stránky mohou umístit i videozáznamy rozhovorů s pamětníky, naskenované dokumenty nebo mohou popsat vlastní zážitky. Z výsledků pátrání škol se vytvoří putovní výstava, pro učitele pak metodika. Zájemci mohou hledat informace na Facebooku, v nejbližší době by měly fungovat také stránky www.stopytotality.cz.
Nejdříve druhá světová válka, teď komunismus
Stopy totality navazují na starší projekt s názvem Zmizelí sousedé, který se zaměřuje na osudy Židů za druhé světové války. Princip je ale stejný. Skupinka studentů se za pomoci učitele snaží najít ve svém okolí člověka židovského původu, kterému do života zasáhla druhá světová válka.
ZMIZELÍ SOUSEDÉCo studenti vypátrali: Eva Václavíková se během války musela rok ukrývat ve skladišti potravin. Ven se dcera židovské matky a árijského otce dostala jen večer, když byl "vzduch čistý". Další z osudů Židů v projektu Zmizelí sousedé zmapovali v roce 2008 studenti strakonického gymnázia. O tom, že příběhy zmizelých Židů ukrývá i Chomutov (v někdejších Sudetech) měli šanci zjistit žáci místního gymnázia. - o jejich pátrání čtěte zde Studenti ze Světlé nad Sázavou zase narazili na příběh Emílie Valentové, která strávila tři roky v Terezíně. Přežila, její matka ne. Navzdory nebezpečí se jí podařilo ukrýt aspoň matčin popel, který by jinak gestapo vysypalo do Ohře. |
V rámci Zmizelých sousedů studenti pátrali po lidech pronásledovaných z rasových důvodů. "Při setkání s komunistickou totalitou byli také někteří lidé pronásledováni jen pro svůj původ, tentokrát převážně ‘třídní’. Období bylo ale daleko delší, tlak rafinovanější a vytrvalejší, trval generace a stával se pro některé lidi už samozřejmostí. Proto někteří lidé nevnímají potřebnost našeho projektu. Ale ani u Zmizelých sousedů nebyly všechny reakce jednoznačně kladné," uvedla Vančurová.
Projekt Zmizelí sousedé dostal v roce 2008 ocenění od Evropská komise. "EU pravděpodobně nejvíce ocenila, že Zmizelí sousedé opravdu vybízejí mladé lidi k vlastní činnosti, jejíž výsledky mají smysl," uvedla v Bruselu po předání ceny Vančurová (o předávání ceny čtěte více zde).
Projekt Stopy totality se mohl rozjet už dříve, zbrzdilo jej ovšem ministerstvo školství. Tehdejší ministryně Miroslava Kopicová totiž pozastavila vyplácení evropských peněz z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který byl vyhlášen loni na jaře.
Stopy totality přitom už uspěly a s penězi počítaly. Ministryně ale chtěla všechny projekty překontrolovat (více čtěte zde). Projektu nakonec ministerstvo přikleplo peníze i napodruhé.
