Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Popel mrtvých sypalo terezínské gestapo do Ohře, zjistili gymnazisté

  15:16aktualizováno  15:16
Osudy válečných Židů opět zaměstnaly studenty. Tentokrát po jejich příbězích pátralo pět gymnazistů ze Světlé nad Sázavou. Narazili přitom na příběh Emílie Valentové, která strávila tři roky v Terezíně. Přežila, její matka ne. Navzdory nebezpečí se jí podařilo ukrýt aspoň matčin popel, který by jinak gestapo vysypalo do Ohře. Právě dnes si lidé na celém světě připomínají oběti nacismu.

Gymnazisté se zapojili do projektu Zmizelí sousedé pražského Židovského muzea. Za úkol měli zmapovat osudy židovských spoluobčanů ze Světlé nad Sázavou a okolí za druhé světové války.

Asi nejsilnější příběh si studenti vyslechli od Viktora Šalandy, který jim vyprávěl o osudech svých židovských předků, především o babičce Emílii Valentové.

Němci si evidovali i urny

Emilie Valentová na konci 40. let

Emílie Valentová se narodila v roce 1903 v Ledči nad Sázavou a v pětadvaceti letech se provdala za pana Valentu. V roce 1939 začaly platit Norimberské zákony, které zasáhly i manžele Valentovy. "Děda byl prý rasově čistý, kdežto babička ne," dozvěděli se studenti od Viktora Šalandy.

Jeho babička a dědeček se nakonec museli rozvést, aby zachránili alespoň své děti, které by se jinak dostaly do koncentračního tábora. Emílie Valentová se ale koncentráku přesto nevyhnula. "Do Terezína se babička dostala v červenci 1942," vzpomíná Šalanda.

den obětí holokaustu

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holokaustu. Dne 27. ledna 1945 osvobodila vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Během projednávání návrhu na vyhlášení zaznívaly na půdě OSN kontroverzní hlasy. Zástupci Egypta, Indonésie a Malajsie však prohlásili, že by měly být připomínány oběti všech genocid a že nikdo by neměl mít monopol na utrpení. Zdroj: www.holocaust.cz

Do Terezína poslali i Emíliinu matku, Bedřišku Pentlářovou, která tam zemřela. "Její popel byl pod číslem a jménem uložen v papírové urně," upřesnil Šalanda.

Když pak měla do Terezína přijet inspekce z Červeného kříže, bylo nutné zničit důkazy o vyhlazování lidí. Němci tehdy pečlivě skladovali a evidovali, kdo dal kolik zlatých zubů, brýlí, protéz. Každý člověk měl své číslo, a když zemřel, tak stejné číslo bylo napsané i na jeho papírové urně.

Papírové víko z urny Bedřišky Pentlářové

"A moje babička se o tom dozvěděla a přihlásila se do té očistné ‚akce‘, kde se sešlo hodně lidí, kteří vytvořili asi jeden kilometr dlouhý řetěz a urny, které bylo potřeba zničit, si pod dohledem strážných posílali a popel se sypal do Ohře," vzpomíná Šalanda.

Emílie Valentová chtěla popel své matky uchránit, což se jí nakonec povedlo. Urnu našla a popel si nasypala do šátku.

Studenti byli v Jeruzalémě, navštívili památník obětí holokaustu

Na projektu Zmizelí sousedé začali studenti pracovat v dubnu 2008. V létě pátrali ve Státním okresním archivu v Havlíčkově Brodě a zpovídali svědky a pamětníky. Na podzim získané materiály textově a graficky zpracovávali do finální podoby a část z nich překládali i do angličtiny.

"Vycházeli jsme ze zachovaných písemných pramenů, rozhovorů s dosud žijícími pamětníky a studia archivních materiálů," podotkl učitel Gymnázia Světlá nad Sázavou Michal Šimek, který studentům s projektem pomáhal. 

rozhovory s pamětníky

Studentů se podařilo získat materiál, který poukazuje na pěkné sousedské vztahy s židovskou komunitou ve Světlé nad Sázavou. Práce studentů dokumentuje například život Mudr. Alfreda Weinsteina, který kdysi léčil zrak prezidenta T.G. Masaryka. Při získávání podkladů pro svůj projekt gymnazisté narazili i na rodinu Mahlerů, která byla vzdáleně příbuzná se skladatelem a dirigentem Gustavem Mahlerem.

"V listopadu 2008 jsme část výsledků naší práce dovezli do památníku obětí holokaustu Yad Vashem v Jeruzalémě, kde jsme je v Aleji Spravedlivých předali české sekci," uvedla studentka Michaela Poláková.

Smyslem projektu Zmizelí sousedé je pátrat po konkrétních osudech konkrétních lidí a nebiflovat se jen data a čísla z učebnic. To byl také jeden z důvodů, proč byl projekt loni oceněn Evropskou komisí.

Díky schůzkám s pamětníky se také gymnazistům podařilo v garážích či na půdách objevit už téměř ztracené artefakty minulosti – víko urny z Terezína, bankovky používané v Terezíně, soupisky věcí či průkazky.

Studenti své výsledky prezentují na pěti výstavních panelech. Ty by se měly objevit v Muzeu Světelska, zájem o výsledky práce gymnazistů projevilo také muzeum v Havlíčkově Brodě. Studenti také zpracovali podklady pro webové stránky o Zmizelých sousedech.

Zmizelí sousedé

Marta Vančurová a Miroslava Ludvíková, které přijely do Bruselu pro ocenění Zlatá Hvězda za projekt Zmizelí sousedé.Zmizelí sousedé dostali loňském roce ocenění od Evropská komise. - čtěte Evropa ocenila pátrání českých studentů po osudech zmizelých Židů

"To, co pravděpodobně ocenila EU nejvíce, je to, že projekt Zmizelí sousedé opravdu vybízí mladé lidi k vlastní činnosti, jejíž výsledky mají smysl," uvedla po předání ceny koordinátorka projektu Marta Vančurová.

Projekt Zmizelí sousedé oslaví letos deset let od svého vzniku. V roce 1999 ho vyhlásilo Vzdělávací a kulturní centrum při pražském Židovském muzeu. O šest let později spustili druhou fázi projektu Zmizelí sousedé - Pocta dětským obětem holokaustu.

V první fázi studenti pátrali po osudech svých "židovských sousedů" z nejbližšího okolí, ve druhé fázi se zaměřili na židovské studenty.

Zmizelí sousedé pomáhají i učitelům zapojit se do současné školské reformy. Místo učení zbytečností a biflování se děti naučí komunikovat, vyhledávat informace a samostatně je zpracovávat. Židovské muzeum půjčuje školám i kamery, aby studenti mohli své pátrání natáčet, a pomáhá jim s webovými stránkami,  kam pak dávají výsledky pátrání.

Na projektu se podílí i občanské sdružení Zapomenutí. Více informací o projektu Zmizelí sousedé najdete na webových stránkách www.zmizeli-sousede.cz.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.