Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stropnický: Nejdříve musíme mít dost vojáků, pak nakoupíme techniku

  11:30aktualizováno  11:30
Rozpočet na obranu bude příští rok o pět miliard vyšší. Překotné velké nákupy techniky pro armádu však očekávat nelze, říká v rozhovoru pro natoaktual.cz ministr obrany Martin Stropnický. „Odvaha k rychlým nákupům některých mých předchůdců totiž vedla spíš ke skandálům,“ dodává s poukazem na kauzy týkajících se armádních zakázek.

Poslanecká sněmovna bude na konci listopadu projednávat ve druhém čtení rozpočet na rok 2017. Kolik dostane obrana?
Rozpočet ministerstva obrany narostl oproti minulému roku o přibližně pět miliard korun, dostaneme se na 52,5 miliardy s předpokladem dalšího růstu v roce 2018 a 2019, tam ten nárůst bude hodně podobný. Díky tomu, jak se naší ekonomice daří, předložený rozpočet představuje necelých 1,1 % podílu na HDP. To je jistý paradox pohledu na podíl výdajů na obranu vzhledem k doporučení NATO. S ohledem na hospodářský vývoj bychom té „základní“ hranice 1,4 % podílu na HDP měli dosáhnout v roce 2020 a dvouprocentního podílu výdajů na obranu v roce 2025. Současný desetiprocentní nárůst rozpočtu je ale už dnes jedním z nejstrmějších mezi státy Aliance, což je i z její strany pozitivně vnímáno.

Celkové číslo je jedna věc, ale kolik z něj ukrojí mandatorní výdaje, tedy provoz naší armády, a kolik půjde do modernizace?
Tato čísla bývají často interpretována různě a občas i účelově, i když i podíl jednotlivých částí rozpočtu má mít ze strany NATO jasné parametry. V mandatorních výdajích dochází v příštím roce k navýšení výdajů na personál na nějakých 22 miliard. To je logické vyústění úspěšných náborů do armády, kdy pro rok 2017 máme plánovaný čistý nárůst o 1 725 vojáků. Jsme na počtu 22 000 vojáků s předpokladem 27 000 v roce 2020. Tento počet ale samozřejmě nemusí být konečný. Ano, v oblasti mandatorních výdajů jsme v nyní nad doporučenou hranicí podílu těchto výdajů ze strany NATO, ale s rostoucím rozpočtem v příštích letech se tento poměr postupně narovná.

Fotogalerie

A do investic?
Investice musí být navázány na tři věci: za prvé, může být hezké nakupovat ve velkém, ale vybavení musí mít kdo používat. Tedy napřed potřebujete mít vojáky, tam dluh minulosti intenzivně splácíme. A za druhé, musíte mít jasno v tom, co vlastně chcete. To definuje armáda. V tom, po letech snižování rozpočtu, byl asi největší deficit a i proto byl na konci loňského roku po dvou letech práce zejména generálního štábu vládou schválen základní dokument „Koncepce výstavby Armády ČR“, který jasně definuje oblasti a vybavení v konkrétním čase, kdy ho armáda chce pořizovat.

To je samozřejmě vázáno na počty vojáků, jak jsem zmiňoval, ale také na třetí zásadní fakt a tím jsou finance. Tam je oproti letům minulým jasně daný a odsouhlasený předpoklad. Nejde mít nafouknutý rozpočet na investice, když nemáte připraveno, za co je utratit, to v armádě po letech finančních škrtů zkrátka chybělo. Díky kombinaci těchto tří předpokladů jsme tedy schopni velké investice konečně realizovat. Požadovaného podílu 20 % z obranného rozpočtu do investic, který vyžaduje NATO, dosáhneme už v roce 2018.

Vojáci se často potýkali s tím, že jim chybělo ale i základní vybavení, uniformy, boty, zbraně a další věci každodenní potřeby...
Když nemají vojáci uniformy, když nemají pořádné boty, když mají staré zbraně, je to ostuda. V letech 2014 a 2015 jsme jen za výstroj a osobní výbavu vojáků utratili přes půl miliardy korun. Na základní vybavení uzavíráme rámcové smlouvy na více let, to nám dává větší flexibilitu a snažíme se tak zabránit tomu, že když, s nadsázkou řečeno, vojákům dojdou ponožky, začneme vypisovat nové výběrové řízení, které bude trvat několik měsíců a vojáci budou chodit bosí.

V těchto dnech dostávají vojáci také nové ruční zbraně, do konce listopadu to bude téměř tři a půl tisíce modernizovaných brenů (útočná puška, pozn. red.). I na jednom z minulých zasedání Výboru pro obranu náčelník generálního štábu poslance osobně ujistil, že vojáci mají vše potřebné, co se základního vybavení týče, v dostatečném počtu.

A v jaké fázi jsou často citované velké projekty, od nákupu nových vrtulníků přes radary až po obrněnce?
Už letos jsme uzavřeli smlouvu na nové letištní radiolokátory, to je víc jak půl miliardy korun, máme zajištěn servis našich letadel L-159, L-39 a airbusů na několik let, to je skoro dvě a půl miliardy, doplnili jsme vybavení gripenů možností jejich útoku na pozemní cíle a systémem utajované komunikace za 530 milionů. Do konce roku budeme mít vybrány radiolokátory MADR, ty se „vybírají“ od roku 2006, budeme mít zajištěn servis pandurů, včetně pořízení dvaceti nových, a věřím, že ještě některé další projekty.

Zakázka za miliardy

Prověřený, výkonný, vyráběný i v ČR. Co rozhodne výběr vojenských radarů?

To nám dá na konci roku sumu nějakých osm až deset miliard. To jen v letošním roce a v těch projektech, které nazýváte „velké“. To, myslím, rozhodně není špatné. Prioritou pro další roky je určitě rozvoj pozemních sil. Na ty se v minulosti zapomínalo a byly výrazně podfinancované. I díky rostoucímu rozpočtu jsme urychlili akviziční proces již zmíněných pandurů, anebo obrněných transportérů Titus o nějakých devět měsíců, podle harmonogramu také běží akvizice nových vrtulníků.

Bezpečnostní experti občas říkají, že investice přeci jen občas jdou pomalu a poukazují na nedostatečné čerpání rozpočtu.
Stojí za to připomenout, že tito experti jsou většinou lidé, kteří na ministerstvu v minulých letech působili na celkem vysokých postech a měli tak možnost sami pro naši armádu něco udělat v praxi. To se často bohužel nestalo.

Jako odborníci na obranu se také sami definují a často se k těmto tématům vyjadřují lidé, kteří museli ministerstvo obrany, nebo armádu, z nejrůznějších příčin opustit. Jejich nestrannost je proto dost sporná. Ale k těm vyjádřením. Investice se nesmí dít na úkor transparentnosti. Nelze ignorovat kontrolu nad veřejnými zakázkami, jde o hospodaření s veřejnými zdroji.

Armádní akvizice dnes procházejí několikastupňovou kontrolou jak v resortu, tak mimo něj. Základem je především parlamentní dohled v podobě podvýboru pro akvizice v rámci Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Dále je to pak na úrovni vlády meziresortní pracovní skupina, která posuzuje veškeré veřejné zakázky, u kterých ministerstva žádají výjimku ze zákona o veřejných zakázkách či jednací řízení bez uveřejnění. Každá taková zakázka až poté prochází vládou. To je další kontrola na úrovni exekutivní moci. A v každém případě ministerstvo vyčerpává všechny zákonné podmínky pro ověření ceny v místě a čase obvyklé. To je výčet postupu při zadání zakázky, té samozřejmě předchází její specifikace armádou, což také zabere čas.

Z toho je evidentní, že velké projekty nejde opravdu dělat ze dne den, byť i takové příklady bychom v minulosti našli. Podobný postup já ale striktně odmítám. Nesouhlasím s opakovanými vyjádřeními předsedy Sněmovny (Jana) Hamáčka o chybějící odvaze vedoucí ke zdlouhavosti akvizičních procesů, kterých je on sám i jako poslanec součástí. Odvaha k rychlým nákupům některých mých předchůdců totiž vedla spíš ke skandálům.

Hamáček: Nákupy pro armádu mají být odvážnější

Nezapomínejme také na to, že český rozpočtový systém je prakticky systémem jednoletým. Je pravda, že ke každému zákonu o státním rozpočtu je přijímán i výhled na následující dva roky. Výhled však není závazný. Je pak velmi složité realizovat větší a především velké projekty za miliardy korun, které mají dobu realizace zpravidla pět až sedm let. Proto musíme hledat způsob, jak velké investiční projekty rozpočtově zajistit.

Za rok končí mandát současné vládní koalice, jak se díváte na své skoro tříleté působení?
Resort jsem přebíral ve stavu, kdy se rozpočet na obranu řadu let jenom škrtal a vojáci si chodili maskáče kupovat do armyshopů. Pověst ministerstva, vzhledem k mnoha kauzám z minulosti, byla mizerná. Rozpočet nám teď roste o deset procent ročně, žádnou kauzu za ty necelé tři roky za sebou nemáme a daří se nám nábory jak profesionálních vojáků, tak záložáků, z toho mám největší radost.

Novelizovali jsme důležité zákony, Brdy se otevřely turistům a po letech neúspěchů mých předchůdců jsme prodali „neprodejné“ L-159. Také jsme zintenzivnili spolupráci s Asociací obranného průmyslu a státními podniky, kapitolou samu pro sebe je naše úspěšné působení v zahraničních misích.

Rozhodně to ale neznamená, že je hotovo. Bude trvat roky, než se dotáhnou velké modernizační projekty, jako jsou například nové vrtulníky, obnova systému protivzdušné obrany ale i než se doplní počty vojáků a aktivních záložáků na požadované počty. Do konce volebního období mě čeká ještě hodně práce. A spousta výsledků bude vidět v době, kdy já už na ministerstvu dávno nebudu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.