Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prověřený, výkonný, vyráběný i v ČR. Co rozhodne výběr vojenských radarů

  20:20aktualizováno  20:20
Pondělním rozhodnutím kabinetu pořídit mezivládní dohodou osm nových moderních radarů protivzdušné obrany se rozběhla soutěž o zakázku za miliardy korun. Ať už dostanou lokátory francouzské, švédské, izraelské či britské, čeká české vojáky generační skok. Jen tyto čtyři země umějí dodat radar, který Češi chtějí.

Evergreen české protivzdušné obrany: starý radar P-37. Už léta se mluví o jejich výměně. Teprve teď se - zdá se - konečně začíná uskutečňovat. | foto: 26. brigáda velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav

Kontrakt má mít podle rozhodnutí vlády podobu přímé dohody mezi vládami. Bezprostřední cenu nákupu 3,6 miliardy korun doplní zhruba stejné náklady na logistiku během dvacetiletého provozu, kterou musí zájemce o dodání osmi 3D (tedy zobrazujících vzdálenost, azimut i výšku cíle) radarů také zajistit.

Radarové vybavení českých vojáků po bezmála 17 letech členství v NATO připomíná spíš skanzen než funkční zajištění ochrany nebe. Až na dva páteřní radary protivzdušné obrany NATO, které sledují dění ve výšce nad 3 000 metrů (v „alianční“ zóně odpovědnosti) jsou čeští strážci oblohy vybaveni především archaickou sovětskou technikou (více o ní zde) s nedostatečným výkonem, nedostatkem náhradních dílů a nutností počítat výšku cílů ručně.

Proč osm radarů?

Česko počítá s tím, že trvale bude rozmístěných pět souprav mobilních radarů protivzdušné obrany (anglicky zkracované jako „MADR“). To pokryje potřebnou část českého vzdušného prostoru.

Tři další soupravy budou tvořit zálohu pro případ výpadku či údržby některého z rozmístěných radarů, pro účely výcviku nebo pro posílení ochrany klíčových objektů (například jaderných elektráren, chemiček či velkých měst) při zhoršené bezpečnostní situaci.

O nákupech nových radarů schopných sledovat oblohu do výšky tří tisíc metrů, což je český „prostor zodpovědnosti“, se rokuje už dlouho. Například na jaře 2013 počítal tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel s tím, že nové radary budou koupené na přelomu let 2015 a 2016. Ale zájem vojáků jde do mnohem hlubší minulosti.

O dodávku radarů české armádě mají zájem čtyři výrobci: francouzsko-americký Thales Raytheon Systems s radary GM 400 a a GM 200, švédský SAAB a jeho nový radar Giraffe G4A, britský koncern BAe Systems s radarem Commander SL a izraelský výrobce ELTA s radarem ELM-2084.

Mezivládní dohoda na rozdíl od klasického výběrového řízení umožní „předcházet námitkám a protestům neúspěšných uchazečů, které mohou zdržovat celý nákup“, poznamenal server Armadninoviny.cz.

Server připomněl, co česká specifikace od nových radarů vyžaduje: schopnost spolupráce s budoucími protivzdušnými raketovými systémy, sledování cílů ve výšce 100 až 3 000 metrů, prověření reálným nasazením či zapojení českého průmyslu. Pozemní přepravu by mohly zajistit v armádě zavedená vozidla kopřivnické Tatry.

Nejen technické parametry

Parametry samotného radarového kompletu jsou patrně hlediskem, které technické nadšence zajímá nejvíc. Sehrají nemalou roli, ta ale zřejmě nebude rozhodující. Například uváděný dosah některých radiolokátorů, blížící se 500 kilometrům (GM 400, Commander, ELM-2084), nepůjde naplno využít kvůli horám v pohraničí. Při případném nasazení na obranu spojenců v příhodnějším terénu už to samozřejmě roli hrát může.

Fotogalerie

Nabízené radary jsou stavěné tak, aby byly přepravitelné pomocí letounů Hercules či větších strojů. Do menších českých transportních strojů C-295M CASA se nevejdou. NATO má ale zavedený systém na pronájem letových hodin velkých transportních letounů.

Rozdíly parametrů jako průměrná střední doba mezi závadami, počet sledovaných cílů či výškový dosah nejsou u nabízených radarů tak velké, aby to hrálo kritickou roli - ostatně právě čtyři uvedení výrobci jako jediní prošli prvotním průzkumem trhu, který si ministerstvo obrany udělalo.

Například výškový dosah mají všechny radary výrazně vyšší než Čechy zamýšlené použití pro výšky do 3 000 metrů. Větší rozdíl už je v parametru zvaném elevace - dva zvažované radary, navržené jako přehledové (Commander SL a GM 400) nevidí zjednodušeně řečeno tak dobře „nad sebe“ jako radary víceúčelové, které umějí například vyhodnocovat trajektorie střel nepřítele (a zaměřit jeho pozice) či navádět vlastní rakety.

Základní srovnání nabízených radarů
 GM 200GM 400ELTA-2084Giraffe 4ACommander SL
VýrobceThales (Francie)Thales (Francie)IzraelSAAB (Švédsko)BAe (Spojené království)
Dálkový dosah250 km470 km470 kmaž 350 km470 km
Výškový dosah24,4 km30,5 kmneznámý44 km30,5 km
Elevace70 °20 °50 °70 °20 °
Přehledový režimanoanoanoanoano
Navádění vlastních raket a detekce projektilůanoneanoanone

Britové a Francouzi mohou argumentovat společným členstvím v NATO, nákup jejich radarů by tak pomohl prohloubit vazby ČR uvnitř Severoatlantické aliance. Jejich radary jsou také stavěné s přímým ohledem na kompatibilitu v NATO. Server Armádní noviny v této souvislosti zmiňuje význam posílení schopností spolupráce vojenské techniky, jejíž přílišná rozmanitost napříč armádami členských zemí ztěžuje případnou kolektivní obranu.

Že Britům na českém trhu záleží, ostatně dokládá i to, že svůj radar Commander SL přivezli loni na zbrojařský veletrh IDET v Brně.

Pro Česko jsou ale i Izrael a Švédsko důležitými partnery - podobně mezivládní dohodou, jakou chce ještě letos Česko uzavřít u nákupu radarů, si například před časem pronajalo švédské stíhačky JAS-39 Gripen. Švédové dodávají své radary, předchůdce G4A, i do řady zemí NATO.

Kritériem bude i schopnost dodavatele radaru zapojit české výrobce. Poměrně dobrou pozici v této oblasti mají právě Izraelci, kteří uzavřeli partnerství s pardubickou firmou Retia. Ta by se na výrobě radarů pro Českou republiku mohla podílet až třiceti procenty (podrobnější článek čtěte zde).

Švédská ofenzíva

O slovo se v této oblasti hlásí i SAAB. „Jsme ve finální fázi jednání s jednou českou společností, jedna podstatná část radaru by byla vyráběná v České republice,“ řekl ve čtvrtek novinářům v Praze český zástupce SAABu Vladimír Ficenec. Konkrétnější nebyl, onou součástí však nemá být anténa.

Švédský radar Giraffe 4A se na rozdíl od konkurence dosud nepředvedl v operačním nasazení. Zatímco Izraelci své lokátory používají na obranu před minometnou a raketovou palbou Hamasu, Britové od roku 2008 používají radar Commander SL v Královském letectvu a Francouzi své GM 200 a GM 400 dodali do řady zemí, nová „žirafa“ na podobné nasazení čeká, byť už prošla prvními testy na cvičeních.

Ficenec řekl, že radar SAABu vychází z prověřených a funkčních systémů Arthur (dělostřelecké radary, které má i česká armáda) či Giraffe AMB, které už ostrým nasazením prošly. „Požadavky na nejmodernější systém a zároveň na to, aby byl už bojově nasazený, se trochu vylučují,“ řekl Ficenec.

Sebevědomí ovšem severskému výrobci nechybí. „Věříme, že vzhledem k potřebám ČR je systém Giraffe 4A (...) tím nejvýhodnějším řešením. Nabízí špičkový výkon, taktickou mobilitu a schopnost odhalit malé a nenápadné cíle. Partnerství mezi vládami ČR a Švédska má dlouhodobé a ověřené výsledky a bude důležitým parametrem tohoto programu do budoucna,“ uvedla ve čtvrtek v Praze šéfka zbrojovky pro střední Evropu Krasimira Stoyanova.

Rozhodující slovo bude ovšem mít česká vláda.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.