Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sto dní od návratu do Kremlu. Utahuje staronový vládce Putin šrouby?

  17:06aktualizováno  17:06
Už je to sto dní, co Vladimir Putin potřetí usedl do Kremlu. Doba jeho hájení v prezidentské funkci je u konce a je na čase zhodnotit, nakolik se splnila varování opozice před návratem temných časů. O mnohém vypovídají už paragrafy, které Putin nechal schválit.

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) a šéf ruského letectva Viktor Bondarev sledují nedaleko Moskvy leteckou přehlídku. (11. srpna 2012) | foto: Reuters

Byl začátek března, v ulicích Moskvy ještě ležel špinavý sníh a na odložení kabátů a rukavic nebylo ani pomyšlení. Vladimir Putin, ruský premiér, si tehdy k sobě pozval novináře z velkých světových deníků, aby jim poskytl rozhovor. Což je věc, kterou dělá velmi vzácně.

Komentáře ruského tisku

Většina médií Putinovo výročí opominula. "Sto dnů v Putinově případu není nic víc než rituál. Putinova 'manželská smlouva' s Ruskem se měří nikoli dny, ale desetiletími," napsala Rossijskaja gazeta.

"Všichni vědí, že bez ohledu na momentálně zastávanou funkci reálně řídí zemi nepřetržitě od 1. ledna 2000 a jeho dálkový expres ani nezrychluje ani nebrzdí. Už zdálky mu svítí zelená. Ačkoli někteří pasažéři třeští oči, jak se snaží zahlédnout červenou, vůbec se jim to nedaří,"  dodal ruský list.

Rozhlasová stanice Kommersant FM má opačný názor. "Snad poprvé za 12 let nehraje Putin roli středu ruského vesmíru... Poprvé po dlouhých letech společnost žije vlastním životem, ve kterém je Putin jen taktak přítomen," soudí komentátor rozhlasu.  

zdroj: ČTK

Jenže tehdy zbývaly jen dva dny do prezidentských voleb a Putin, jasný favorit hlasování, zřejmě usoudil, že nastal čas promluvit ke světu. Reportéři se s ním logicky bavili i o jeho plánech pro třetí mandát. Zdalipak se nechystá nějaké utahování (Dmitrijem Medveděvem trochu povolených) šroubů?

Putin reagoval předvídatelně. "A proč bych měl něco takového dělat?" podivil se. "Naopak, prezident Medveděv předložil balík zákonů, které liberalizují náš politický systém. Co je to za strachy, když děláme pravý opak? Nevím, odkud se tyto obavy berou," ujistil.

Volby vyhrál. Pak děkoval krajanům na Rudém náměstí. Měl slzy v očích, ale protože je chlap a sportovec, vysvětlil, že to bylo od větru. Funkce se ujal 7. května. A ačkoliv "prvních sto dní ve funkci" je v jeho případě jen taková rituální záležitost, je to zároveň šance se zeptat: Tak jak je to s tím utahováním šroubů?

Nové zákony v rychlém sledu

Ruská média proto oslovila experty z řad politologů, novinářů a analytiků. Někteří jsou přesvědčeni, že utahování je víc než zřetelné. Třeba Vladimir Slatinov z moskevského Institutu humanitně-politických studií. Ten soudí, že po vlně té (částečné) medveděvovské liberalizace přišla vlna velmi tvrdých opatření, která Slatinov dokonce nazývá "kontrareformou".
 
Příklady? Zákon o shromažďování. Hned v červnu Státní duma schválila a Putin podepsal dodatek, který zavádí astronomické pokuty pro "narušitele" demonstrací a jiných veřejných akcí (o biči na demonstranty čtěte více zde).

Dále zákon o internetu. Kontroverzní norma, která zavádí "černé listiny" internetových stránek a umožňuje je zavírat bez soudního rozhodnutí. Oficiálně má chránit nezletilé uživatele internetu před škodlivým obsahem, Putinovi odpůrci ale tvrdí, že ve skutečnosti je namířena proti opozici (o dopadech normy čtěte zde).
 
Pak taky zákon o nevládních organizacích. Každá, která čerpá peníze ze zahraničí, musí od nynějška sama sebe označovat za "zahraničního agenta". Sotva byla schválena, v Dumě se objevil návrh "ošetřit" podobným zákonem i média (o zákonu čtěte více zde).

Co není, může být

A dalším z řady příkladů je i návrat pomluvy do ruského trestního zákoníku. Tohle všechno tedy Slatinov nazývá "kontrareformou". A dodává, že kromě uvedeného se i citelně změnila atmosféra v zemi. Je teď mnohem více konfrontační, tvrdí politolog.

Fotogalerie

Někteří z oslovených expertů nejsou o utahování šroubů tak jednoznačně přesvědčeni. Tvrdí, že sice byly zpřísněny zákony, ale "ke skutečně represivním opatřením Putin zatím nepřistoupil", myslí si to třeba ředitel Centra politických informací Alexej Muchin.
 
Všichni se nicméně shodnou, že co není, může být. Protože městská střední třída, která se loni stala hybatelem protiputinovských protestů, je už pevně zformovaná a dostatečně silná. A taky odhodlaná nežít nadále v politickém a ekonomickém systému, který Putin zformoval od svého příchodu k moci před dvanácti lety.

Přičemž právě churavějící ekonomika, jež zůstává závislá na vývozu nerostných surovin, má potenciál stát se příčinou sociálního výbuchu. Podle Alexeje Muchina musí Putin přijít se zcela novou ekonomickou strategií. Tu je však "velmi složité vypracovat v podmínkách současné politické struktury," soudí politolog. A co víc, po "opozičních prázdninách" se v Moskvě na podzim bude velmi pravděpodobně znovu demonstrovat.

Lakmusový papírek? Pussy Riot

Jeden velmi důležitý indikátor budoucího vývoje Ruska dostane svět už tenhle pátek. Moskevský soud vynese verdikt nad trojicí dívek z punkové skupiny Pussy Riot. Ty letos v únoru uspořádaly "punkovou modlitbu" v Chrámu Krista Spasitele v Moskvě. Když se v prostoru oltáře "modlily" k Bohorodičce, aby vyhnala Putina, nejspíš samy netušily, do jak strašlivého vosího hnízda píchají.

Pussy Riot

Rozhněvané kočičky v kuklách, které se Putina nebojí

Byly zatčeny, obviněny z výtržnictví motivovaného náboženskou nenávistí. Maximální sazba: sedm let. Proces trval jen týden a půl, verdikt bude, jak už bylo řečeno, v pátek.

Po zkušenosti se soudy nad někdejším ropným magnátem Michailem Chodorkovským se už mnoho Putinových odpůrců bálo, že dívky opravdu dostanou těch sedm let. Natvrdo. Pak Putin řekl, že by neměly být souzeny tak přísně. Načež prokuratura navrhla tři roky. Ony trvají na své nevině a žádají osvobození. Uvidíme.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.