Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na volbu prezidenta se u soudu sešel rekordní počet stížností

  13:21aktualizováno  13:21
Celkem 106 stížností na průběh volby nového prezidenta obdržel Nejvyšší správní soud. Zhruba polovina jich však dorazila po termínu. Volební senát by o stížnostech měl rozhodnout nejpozději do 20. února.

Nejvyšší správní soud obdržel přes stovku stížností na neplatnost voleb (ilustrační snímek). | foto:  František Vlček, MAFRA

"První výstup bude v úterý," sdělila iDNES.cz mluvčí soudu Sylva Dostálová. O jednotlivých stížnostech bude rozhodovat sedmičlenný volební senát v čele se soudcem Vojtěchem Šimíčkem. Ten rozhodoval i o stížnostech kandidátů, které ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat.

Z databáze Nejvyššího správního soudu (NSS) vyplývá, že stížností se sešlo 106. Podle všeho se jedná o nejvyšší počet stížností na volby v novodobé historii. Doteď NSS obdržel nejvíce stížností, dohromady 70, na parlamentní volby v roce 2006.

Zhruba polovinu návrhů na neplatnost první přímé volby hlavy státu však soud nejspíš odmítne. Dorazily totiž po zákonné sedmidenní lhůtě. Ta uplynula 5. února. Do tohoto termínu dorazilo 40 stížností, číslo však mohlo mírně stoupnout.

V některých případech se žádalo o doplnění návrhu, například pokud chyběl elektronický podpis. Konečný počet přijatých stížností však mluvčí soudu nemohla úplně přesně potvrdit. "Soudci zatím návrhy studují, rozhodování probíhá," řekla Dostálová.

Stěžovala si olympionička Čáslavská i nevládní organizace

Kdo stížnosti podal, z databáze nevyplývá, NSS totiž tento údaj nezveřejňuje. Ví se však, že si na neplatnost voleb stěžuje například olympijská vítězka Věra Čáslavská, která podporovala Karla Schwarzenberga. "Kampaň byla zvláště ve svém závěru vystavěna na lživých tvrzeních, a to takového rázu, který nebezpečným způsobem zasáhl do společenského a občanského smíru a demokratických poměrů České republiky," píše v podání Čáslavská.

V poslední den lhůty podala návrh na neplatnost volby i nevládní organizace Růžový panter. Její podání podepsalo přes 8 500 lidí (více zde). Kromě ní si na volby stěžují i zakladatelé nadačního fondu Klíček, právní aktivista Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, který se svého času vydával za asistenta Jana Kavana.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.