Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentské volby napadla i Čáslavská, na soud dorazilo 40 stížností

  16:27aktualizováno  16:27
V 16:00 vypršela sedmidenní lhůta pro podávání návrhů na neplatnost přímé volby prezidenta. K Nejvyššímu správnímu soudu dorazilo 40 stížností. Mezi nimi i ta od olympioničky Věry Čáslavské či od nevládní organizace Růžový panter.

Takto volila Věra Čáslavská v prvním kole prezidentské volby. Fotografie je z volební místnosti v Hodoníně (11. ledna 2013). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

"Nejvyšší správní soud obdržel celkem 40 podání. S ohledem na delší dobu stahování dat z datových schránek nelze v tuto chvíli zcela vyloučit, zdali nějaká stížnost nebude ještě do datové schránky Nejvyššího správního soudu doručena," uvedla mluvčí instituce Sylva Dostálová.

Návrh na neplatnost historicky první přímé volby prezidenta mohli podat navrhovatelé kandidátů, ale i jakýkoliv jiný volič. Jmenovitý seznam stěžovatelů soud nezveřejnil. "Není mezi nimi nikdo z registrovaných kandidátů do přímé volby," řekla iDNES.cz Dostálová.

Na soud se obrátila mimo jiné držitelka sedmi zlatých olympijských medailí Věra Čáslavská, jejíž desetistránkový návrh na neplatnost volby prezidenta má iDNES.cz a MF DNES k dispozici. Sportovkyně v kampani podporovala neúspěšného kandidáta Karla Schwarzenberga a voliče vyzvala, aby nedávali hlas bývalým komunistům (více o výzvě Čáslavské čtěte zde).

Čáslavská chce, aby soud označil druhé kolo přímé volby za neplatné. A to kvůli lživé volební kampani. "Kampaň byla zvláště ve svém závěru vystavěna na lživých tvrzeních, a to takového rázu, který nebezpečným způsobem zasáhl do společenského a občanského smíru a demokratických poměrů České republiky," píše v podání Čáslavská.

Jmenuje například nepravdivé tvrzení, že Schwarzenbergovi vyjádřil podporu představitel sudetských Němců Bernd Posselt, či tvrzení, že v rodovém sídle kandidáta visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi. Kritizuje také předvolební vymezování se proti Schwarzenbergovi ze strany Zemana, jeho týmu a rodiny Klausovy (více zde), protože vnesli do kampaně "nacionalistický aspekt".

 "Navrhovatelka je přesvědčena, že způsob, jakým byla kampaň vedena, ovlivnil výsledek druhého kola prezidentské volby zásadním způsobem," uvádí se v závěru dokumentu.

Nevládní organizace zburcovala přes osm tisíc lidí

V úterý podala návrh na neplatnost voleb kvůli lžím prostřednictvím jednoho z voličů také nevládní organizace Růžový panter. Ta vyzvala lidi, aby se pod stížnost podepisovali, a to až do úterního dopoledne. Podle webu Růžového pantera podání podpořilo 8 520 lidí.

"Dnes ve 12:07 byl odeslán datovou schránkou návrh na určení neplatnosti volby prezidenta republiky (...). Přílohou tohoto návrhu je také soupis všech podporovatelů, kteří svoji podporu vyjádřili na webu organizace Růžový panter. Návrh je nyní oficiálně doručen Nejvyššímu správnímu soudu v Brně," uvedli v úterý odpoledne zástupci Růžového pantera na Facebooku.

V jedenatřicetistránkovém dokumentu (celý si jej přečtěte zde) mimo jiné napadá volby kvůli tvrzení Miloše Zemana, že se jeho někdejší šéf poradců Miroslav Šlouf nepodílel na volební kampani. Šlouf se po uzavření volebních místností novinářům pochlubil, že byl v kontaktu se Zemanovým týmem.

Podle ČTK patří mezi další stěžovatele například právní aktivista Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana.

Stížnost podali také Jiří a Markéta Královcovi, zakladatelé nadačního fondu Klíček. "Nesdílíme názor, že v tuto chvíli je třeba výsledek prostě respektovat a "konstruktivně" hledět do budoucnosti. Prezidentská kampaň Miloše Zemana stála na prokazatelných lžích a jasných úderech pod pás - mlčky jej přijmout jako nového prezidenta znamená akceptovat to, že lež a podvod jsou legitimními prostředky na cestě k moci a že nerespektování pravidel se toleruje a vyplácí," napsali na webu fondu Královcovi. 

Podání na Nejvyšší správní soud nakonec neučinila senátorka Eliška Wagnerová. Ta sice krok zvažovala, ale jak iDNES.cz řekla, nakonec tak neučinila pro nedostatek času.

O prvních stížnostech soud rozhodne v polovině února

O stížnostech musí Nejvyšší správní soud rozhodnout do 15 dnů, aniž by nařizoval jednání. "Sedmičlenný volební senát vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem o prvních volebních stížnostech rozhodne příští týden. O rozhodnutích budou vydávány tiskové zprávy," doplnila Dostálová. 

"Nejvyšší správní soud v tuto chvíli provádí základní procesní úkony, kterými jsou zejména poučení účastníků řízení o složení senátu, vyžádání vyjádření účastníků řízení a v některých případech i výzva k odstranění vad návrhu. U některých stížností totiž není zřejmé, čeho se navrhovatelé domáhají a zdali se vůbec jedná o volební stížnost," informovala mluvčí.

Pokud by některé ze stížnosti vyhověl, znamená to zneplatnění minimálně části voleb a soud by musel usnesením rozhodnout, od kterého volebního úkonu se akt bude opakovat. Teoreticky by soud mohl nařídit opakovat i celé hlasování.

Shledá-li soud provinění při sčítání hlasů, uložil by volební komisi upravit zápis o výsledku volby prezidenta.

Ten, kdo Nejvyššímu správnímu soudu poslal žádost o zneplatnění prezidentských voleb po úterní 16. hodině, má smůlu. Soudci se jím nebudou vůbec zabývat. "Případné volební stížnosti doručené soudu po uplynutí zákonné lhůty budou odmítnuty pro opožděnost, jelikož její zmeškání nelze prominout," upozornila mluvčí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.