Kudrnu, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, odůvodnění soudu k rozhodnutí, proč trojici bývalých zákonodárců vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, nepřekvapilo.
"Předpokládal jsem, že Nejvyšší soud neudělá to, co zaznívalo v různých komentářích - že by je propustil bez dalšího (vysvětlení) a ochránil je před potrestáním. Předpokládal jsem, že rozliší různé případy, což si myslím, že v nějakém náznaku, jak mu dovoluje trestní řád a další předpisy, učinil. Podle mě soud dělal, co mohl, a splnil to, co je jeho úkolem," řekl iDNES.cz právník.
Přečtěte si celé odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu |
Odůvodnění soudu podle něj pomohlo vyjasnit, jaké počínání poslance ve Sněmovně kryje imunita. "Je to tam trochu skryté mezi řádky, ale podle mého názoru je tam jasně řečeno, že politické jednání je kryto imunitou ve smyslu článku 27 odstavec 2 nebo dokonce odstavec 1 ústavy (viz. box), ale že je třeba rozlišovat to, co se rozumí úředním jednáním poslance. A mezi to samozřejmě nepatří, že bude poslanec vraždit nebo někoho vydírat, tam by se dostal do odstavce čtvrtého," říká Kudrna.
Co říká ústavaČl. 27 (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. |
Z odůvodnění podle něj vyplývá, že žalobci nedoložili motivaci exposlanců dostatečně. Pokračování trestního stíhání však nepovažuje za vyloučené. "Myslím, že pokud vrchní státní zástupce nebo vyšetřovatelé doloží nějaké nové skutečnosti, tak trestní stíhání může probíhat, protože tady není meritorní rozhodnutí ve věci. Musí ale být doložené okolnosti, které by umožňovaly stíhání provést," uvádí odborník.
Soud zveřejní obě odůvodnění až příští týden
Kudrnova slova potvrzuje mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Soud se podle něj v odůvodnění nemohl vyjadřovat k tomu, za jakých okolností proběhlo složení mandátu a jaké k tomu měli poslanci důvody.
"Takové úvahy mohou být předmětem dalšího řízení orgánů činných v trestním řízení. Bude věcí těchto orgánů, jaký budou volit ve věci obviněného další postup, a to samozřejmě s přihlédnutím k rozhodnutí, které takto přijal Nejvyšší soud," řekl ČTK Knötig. Podle něj se imunita v kauze tří exposlanců vztahuje výhradně na složení poslaneckého mandátu na schůzi Sněmovny.
Advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan interpretoval odůvodnění jinak. "Předmětný skutek je na místě posuzovat v jednom celku. To znamená, že z něj nemůžete část vytrhnout a tvrdit, že je to trestný čin i přesto, že tuto část skutku, kdy on nějak hlasoval, nelze trestně stíhat, tak ten zbytek trestný bude," řekl Trojan ve čtvrtek iDNES.cz (více čtěte zde).
Odůvodnění není příliš přesvědčivé, míní právník Balaš
Kritičtější než Kudrna je k odůvodnění Nejvyššího soudu bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Vladimír Balaš. "Pro mě to není příliš přesvědčivé. Uvádí se tam, co říká jedna a druhá strana, čekal bych ale pečlivější rozbor a analýzu ústavy. Podle mě se nedá projev poslance vykládat takto široce," řekl Balaš iDNES.cz.
"Vždy může být odůvodnění propracovanější. Chápu ale, že soud je mezi nejméně dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně má chránit zákonnost a garantovaná práva osob, které v tu chvíli seděly ve vazbě. Na druhou stranu je tlak a netrpělivost veřejnosti, že se chce něco dozvědět," uvedl Kudrna.
Odůvodnění rozhodnutí soudu k Trojanově žádosti zatím mají některá média pouze neoficiálně. Soud jej Trojanovi poslal ve čtvrtek, druhé odůvodnění týkající se Petra Tluchoře bylo doručeno jeho advokátovi až v pátek. Oba materiály budou na webu soudu příští týden, řekl iDNES.cz Knötig.
Exposlanci ODS opustili vazební věznici v úterý (více čtěte zde). V pátek skončila vazba i pro exředitelku Nečasova kabinetu Janu Nagyovou, někdejšího náčelníka Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka a zpravodajce Jana Pohůnka. Krajský soud v Ostravě totiž usoudil, že už nehrozí ovlivnění svědků (více čtěte zde).
