Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chopte se motyk, zavelel Mao. Čínská milice staví města a krotí Ujgury

  20:18aktualizováno  20:18
V neklidné čínské provincii Sin-ťiang se o pořádek starají muži z Ping-tchuanu. Zvláštní polovojenské jednotky, která funguje tak trochu jako stát ve státě. 175 tisíc vojáků dostalo před 60 lety rozkaz vyměnit zbraně za motyky a zušlechtit nehostinnou poušť. Dnes mají vlastní města, vládu i univerzity.

Podnebí v provincii Sin-ťiang je hodně suché a slunečné, což je ideální pro sušení chilli papriček. Pěstují je tam polovojenské jednotky Ping-tchuan. | foto: China DailyReuters

Čuo Ping-če oslavil v roce 1954 své jedenadvacáté narozeniny. V řadě západních zemí by jej úřady v tomto věku teprve začaly považovat za skutečně dospělého, on však už pátým rokem sloužil v čínské armádě. Na podzim onoho roku přišel z Pekingu netradiční rozkaz.

Čuo se sbalil, odjel ze své rodné provincie Šen-si do vyprahlé pouště Gobi, vyfasoval motyku a pustil se do obdělávání půdy. A spolu s ním i dalších 175 tisíc vojáků, kteří vytvořili speciální jednotku zvanou Ping-tchuan.

O pole se starala i císařská vojska

Rolnické milice jsou podle Ondřeje Klimeše z FF UK vlastně pozůstatkem někdejších císařských vojsk. Kdyby vojáci v nehostinném pohraničí nerozvinuli zemědělství, neměli by co jíst.

„Armáda se musela pohybovat tím stylem, že si napřed vypěstuje vlastní potraviny, aby se vůbec uživila, a pak teprve může postupovat dál,“ popisuje Klimeš. Tak vznikla v Číně tradice vojenských zemědělských kolonií, na kterou po nástupu Mao Ce-tunga navázaly i jednotky Ping-tchuan.

„Byl jsem voják, a tak jsem zkrátka plnil rozkazy. Z krutých životních podmínek jsem strach neměl. Bál jsem se vlastně jedině představy, kde budu hledat manželku. V našem pluku byli jen samí muži a žili jsme uprostřed ničeho,“ vzpomíná Čuo. Dnes je mu 81 let a manželku si v poušti nakonec našel. Jeho děti a vnoučata pokračují v tom, co Čuo a jeho kolegové kdysi započali. Ping-tchuan má dnes více než dva miliony členů v šesti městech, která vlastníma rukama postavili.

Obdělávání polí ani stavba měst však nebyla prvotním úkolem, který jednotka od počátku své už 60 let trvající mise plnila. Mao Ce-tung zejména potřeboval upevnit svou moc nad vzpurnými menšinami v rámci rozlehlé země a bránit pohraničí před útoky sousedů. Ping-tchuanů původně vznikala po celé Číně celá řada, dnes už však funguje jen jediný. A není náhodou, že právě v severozápadní provincii Sin-ťiang.

Číňané likvidují tři zla. Všechna řádí v Urumči

Čínský režim se dlouhodobě snaží potlačit „tři zla“. Jsou jimi náboženští extremisté, separatisté a teroristé. A zdaleka nejdůkladněji se komunistická vláda jejich potírání věnuje právě v neklidném Sin-ťiangu na severozápadě Číny, který obývají ujgurští muslimové. Touží po vlastním státu a stěžují si na potlačování své víry. Peking jim připisuje vinu za sebevražedné útoky od Sin-ťiangu po čínskou metropoli.

Neklidné Urumči

Po květnových bombových útocích zaplavili metropoli provincie Sin-ťiang polovojenské jednotky. Řadě lidí se vybavily vzpomínky na čínskou kulturní revoluci.

Čínské úřady vyslaly do Urumči polovojenské jednotky. (23. května 2014)
Čínské úřady vyslaly do Urumči polovojenské jednotky. (23. května 2014)
Čínské úřady vyslaly do Urumči polovojenské jednotky. (23. května 2014)
Čínské úřady vyslaly do Urumči polovojenské jednotky. (23. května 2014)

Zobrazit fotogalerii

Dvoumilionová polovojenská jednotka se pro tyto účely Pekingu hodí. Funguje vlastně jako prodloužená ruka centrální vlády na území, kde mají Ujguři vlastní autonomní úřady.

„Nejsme armáda, ale rozhodně máme moc k udržení společenské stability. Pokud jsme potřeba pro nějakou misi, musíme být neustále připravení,“ řekl státní agentuře zástupce velitele Čchen Ťia-ču.

Rolnické milice se podle čínské vlády a serveru ChinaDaily podílely třeba na uklidňování ujgurských nepokojů v Urumči z roku 2009. A o „polovojenských jednotkách“ v ulicích sin-ťiangské metropole se psalo i po květnových bombových útocích na tamním tržišti. Centrální vláda tehdy čelila tvrdé kritice, že místo vyšetřování zahlazovala stopy po atentátech (více se dočtete zde).

Jak upozorňuje sinolog Ondřej Klimeš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vojenská složka během šesti desetiletí prakticky přestala fungovat. „Předpokládá se, že jednotky Ping-tchuanu jsou velmi nedokonalé a nedostatečně výkonné,“ řekl iDNES.cz s tím, že jednotky dnes fungují spíše ekonomicky. 

„Potlačování demonstrací prakticky realizuje policie, případně ozbrojená policie,“ myslí si Klimeš. Dodává však, že Sinťiangské výrobní a stavební sbory, jak se Ping-tchuanu oficiálně říká, zůstávají důležitým nástrojem centrální vlády.

Stát ve státě

Území ovládané Ping-tchuanem je vyznačené dokonce i na mapách. Patří do něj sedm velkých měst, dalších šest je ve výstavbě. Vedení „sborů“ navíc plánuje, že postaví dalších deset.

Z organizačního hlediska tato území fungují prakticky jako samostatná provincie, nepodléhají ujgurské autonomní vládě. Ping-tchuan má vlastní úřady i soudy, jeho členové sledují i vlastní televizi. Ping-tchuan provozuje dokonce i vlastní školy, od základních až po dvě univerzity.

Podle nejnovějších statistik z prosince 2013 zaměstnává Ping-tchuan asi 2,7 milionů lidí. Ti slouží ve 14 divizích a celkem 176 plucích. Na každé farmě pracuje jeden pluk.

Na farmách pracují i vězni

Ping-tchuan má značný podíl na hospodářském rozvoji celé provincie a v neposlední řadě zaměstnává etnické Číňany, kteří se s vládní podporou do Sin-ťiangu stěhují. Podle amerického listu Wall Street Journal navíc zároveň běží vládní program, v jehož rámci Ujguři putují za prací na východní pobřeží.

Úřady si zjevně slibují, že se muslimská menšina postupně ve velké Číně rozpustí a její podíl v samotném Sin-ťiangu srazí čínští přistěhovalci. Příslušníci Ping-tchuanu podle loňských statistik tvořili už 12 procent všech obyvatel provincie.

Samotní Ujguři vnímají činnost „sborů“ jako snahu potlačit jejich touhu po osamostatnění. „Ping-tchuany jsou údajně využívány i jako vězení - farmy zaměstnávající vězně,“ doplnila pro iDNES.cz česká manažerka působící přímo v Číně, která se polovojenskou organizací zabývala ve své diplomové práci.

Zvěsti o zneužívání nepohodlných Ujgurů podle ní poškodily pověst Ping-tchuanu u Světové banky, která na stavební projekty v Sin-ťiangu čínské vládě významně přispívá. Nedá se však očekávat, že by to s pozicí „sborů“ po šesti dekádách jejich fungování nějak otřáslo. Zejména samotný Sin-ťiang mají pevně v rukou, třeba i díky kontrole nad zavlažovacím systémem. Pokud se Ping-tchuanu někdo znelíbí, může se s úrodou rozloučit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.