Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tyran, kult i přítel. Smrt Castra komentují světoví státníci i papež

  12:08aktualizováno  16:06
Na smrt někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra reagovala celá řada světových státníků. Pro jedny je kultovní osobnost, pro druhé tyran a zločinec. Svou kondolenci vyjádřil například poslední vůdce s Kubou spřáteleného Sovětského svazu Michail Gorbačov či papež František. Fidel Castro skonal v sobotu v noci ve věku 90 let.

Jedna z posledních fotek Fidela Castra ze září 2016. | foto: AP

Ačkoliv o sobě Fidel Castro celý život prohlašoval, že je ateista, byl křtěný katolík a vychovávaný ve školách vedených jezuity. Papež František jako nejvyšší představený římskokatolické církve po Castrově smrti vzkázal, že se bude modlit za jeho klidné spočinutí. Papež se s bývalým kubánským prezidentem osobně setkal loni při návštěvě Kuby (více zde). Upřímnou soustrast pronesl nyní ve španělštině a adresoval ji Fidelovu bratrovi a současnému nejvyššímu kubánskému představiteli Raúlu Castrovi.

Zemřel vůdce Kuby Fidel Castro

Papež se tak zařadil k mnoha státníkům, kteří od oznámení zprávy vyjadřují svou kondolenci. Mezi prvními vyjádřil zármutek nad smrtí bývalého kubánského prezidenta poslední vůdce s Kubou spřáteleného Sovětského svazu Michail Gorbačov. „Fidel posílil svou zemi a postavil se té nejtvrdší americké blokádě, když na něj byl vyvíjený obrovský tlak. Stále dokázal přivést svou zemi na cestu nezávislého vývoje,“ cituje posledního vůdce Sovětského svazu agentura Interfax. Režim Fidela Castra se právě v Sovětském svazu inspiroval a mezi režimy panovalo dlouholeté přátelství.

Svou soustrast nad úmrtím vůdce kubánské revoluce vyjádřil i současný ruský prezident Vladimir Putin. Fidela Castra označil za symbol celé epochy v moderních světových dějinách. Šéf Kremlu rovněž ocenil Castrovo dílo v podobě „svobodné a nezávislé Kuby, která se stala vlivným členem mezinárodního společenství i inspirujícím příkladem pro mnoho zemí a národů“. Putin označil Castra za upřímného a spolehlivého přítele Ruska, který významně přispěl k rozvoji vzájemných vztahů.

Předseda moskevského sněmu Alexej Šapošnikov označil skon devadesátiletého Castra za „nenahraditelnou ztrátu pro celé lidstvo“. Zároveň nastolil otázku zřízení památníku Fidela Castra v ruské metropoli a pojmenování jedné z moskevských ulic po této „osobnosti nesmírného významu“, což jistě najde podporu „v srdcích a myslích Moskvanů“.

Představitel revoluce i dobrý soudruh

Svá prohlášení zasílají i další státníci z celého světa. Jeden z prvních, kdo se ke Castrovu úmrtí vyjádřil, byl levicový venezuelský prezident Nicolás Maduro, jenž vyzval všechny světové revolucionáře, aby „pokračovali v odkazu“ otce kubánské revoluce.

Francouzský prezident François Hollande zase uvedl, že Fidel Castro „zosobňoval kubánskou revoluci ve všech nadějích, která vyvolala, i ve všech zklamáních, která přinesla“. Castro za studené války dokázal pro Kubánce ztělesňovat hrdost nad odmítnutím cizí nadvlády, uvedl francouzský prezident. Zároveň prohlásil, že americké embargo proti Kubě by mělo být „definitivně zrušeno“.

Fotogalerie

„Soudruh Castro bude žít věčně,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching a dodal, že v kubánském státníkovi ztratil čínský lid dobrého soudruha.

Hlubokou lítost nad ztrátou přítele vyjádřil salvadorský prezident Sánchez Cerén. Podle prohlášení indického premiéra Naréndra Módího také Indie „oplakává ztrátu velkého přítele“. Podle ministerského předsedy byl Castro jednou z nejkultovnějších osobností 20. století. Ke kondolenci se připojil i indický prezident Pranab Mukherdží.

Ke smrti kubánského vůdce se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico. „Kuba nikdy nikoho neohrožovala, jen chtěla žít vlastním životem. Mnozí ji za tuto odvahu nenáviděli,“ uvedl Fico, jehož země toto pololetí předsedá Evropské unii. Z českých státníků se ke smrti Fidela Castra vyjádřil například premiér Bohuslav Sobotka či ministr zahrničí Lubomír Zaorálek.

„Možná někdy Fidel Castro bojoval za svobodu. Ale já jsem nikdy nemohl zapomenout, že když jsme my v roce 1968 také bojovali za kus svobody, tak Fidel Castro podpořil Sovětský svaz a invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ sdělil Zaorálek. Jeho předchůdce Karel Schwarzenberg soudí, že Castrova smrt může vést k omezenému uvolnění, protože jeho bratr Raúl se už nebude muset ohlížet na to, co by jeho činům řekl Fidel.

Oslavy i rozpačité reakce

Americký prezident Barack Obama nabídl po smrti kubánského vůdce Fidela Castra kubánskému lidu přátelskou ruku. Castra bude podle něj soudit historie. Zvláštní reakce přišla od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten bez jakéhokoliv komentáře napsal odpoledne na Twitter: „Fidel Castro je mrtev!“ Později dodal, že Castro byl brutální diktátor, který utlačoval svůj lid. Kubánce ujistil, že udělá vše, aby přispěl k jejich svobodě.

26.listopadu 2016 v 14:08, příspěvek archivován: 26.listopadu 2016 v 15:52

Fidel Castro is dead!

Trump, který v lednu příštího roku převezme úřad po Baracku Obamovi, přitom během předvolební kampaně hrozil, že zvrátí Obamovy vstřícné kroky směřující k obnovení vztahů USA s Kubou. Jako argument používal obavu o náboženské svobody.

Mnozí Kubánci, kteří do Spojených států emigrovali začali slavit poté, co zjistili, že je Fidel Castro po smrti (více zde). Ileana Rosová-Lehtinenová, první Američanka kubánského původu zvolená do amerického Kongresu, označila Castra za „tyrana a zločince“ a jeho smrt uvítala jako „příležitost usilovat o Kubu, která bude svobodná, demokratická a prosperující“. Kubánská disidentka a bloggerka Yoani Sánchezová komentovala Castrovu smrt slovy: „Už chybí jen několik hodin do prvního úsvitu mého života bez Fidela Castra.“

O smrti svého bratra informoval národ Raúl Castro v televizním přenosu. Kuba vyhlásila devítidenní státní smutek, lidé na něj mají vzpomínat na pietních akcích. Pohřeb bude 4. prosince (více o smrti Fidela Castra čtěte zde).

Připomeňte si život Fidela Castra:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.