Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důležitější než smrt Castra je budoucí přístup Trumpa, míní politolog

  18:55aktualizováno  18:55
Smrt bývalého kubánského vůdce Fidela Castra může režim na Kubě krátkodobě posílit, ale neznamená omezení otevírání Kuby světu. Myslí si to Radek Buben z ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Castro byl podle něj už dlouho odstaven od moci a v pozadí režimu je armáda, která se zajímá o byznys. Otázkou je nyní spíš přístup budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa.

Fidel Castro byl již posledních deset let odstaven od moci, takže jeho smrt nebude pro Kubu bleskem z čistého nebe, míní Buben. „Představitelé režimu už v roce 2006 provedli tranzit moci a dopředu nachystali Kubánce na to, co se může stát,“ uvedl.

Fotogalerie

„Pokud tedy bude mít smrt Fidela Castra nějaký vliv, bude to vliv symbolický. Režim toho využije na pár měsíců pro novou vlnu ideologické mobilizace, všichni se teď musíme spojit‘ a tak dále, ale reálně politicky to vliv mít nebude,“ dodal.

V čele Kuby stojí Raúl Castro, ale podle Bubna také mladší generace reprezentovaná vojáky. „To jsou v podstatě byznysmeni, kteří si budou hlídat, aby se jim nesáhlo na privilegia. A současně bude pokračovat Castrovo ekonomické otvírání, inspirované čínským, nebo ještě více vietnamským modelem,“ řekl.

S Castrem bez Castra, problém je nečitelnost Trumpa

Otevírání Kuby světu již podle něj trvá léta a pokračovalo by s Fidelem Castrem i bez něj. Nástup Raúla, dočasný v roce 2006 kvůli Fidelově zdravotnímu stavu a definitivní po Fidelově rezignaci v roce 2008, okamžitě znamenal, že přijdou změny. „Raúl byl v polovině 90. let v Číně, a strašně se mu líbil tamní (hospodářsko-politický) model,“ uvedl Buben.

Zásadnější než Castrova smrt bude podle něj možná postup budoucího prezidenta USA Trumpa. „Na jednu stranu je pragmatický byznysmen, který už zkoušel na Kubě obchodovat. Současně to ale zatím vypadá, že - evidentně jako úlitbu konzervativním republikánům - jmenuje lidi tradičně protikubánského kurzu, kteří budou možná chtít zbrzdit otvírání,“ uvedl.

Trump ve svém odpoledním prohlášení uvedl, že Fidela Castra odsoudil jako brutálního diktátora a Kubánce ujistil, že udělá vše pro to, aby přispěl k jejich svobodě. „Naše administrativa udělá vše, co bude moci, aby zajistila, že kubánský lid bude konečně moci nastoupit svou cestu směrem k prosperitě a ke svobodě,“ uvedl Trump v prohlášení.

Současný americký prezident Barack Obama uvolnil v posledních letech některá omezení týkající se Kuby v cestování i ekonomice. Trump v předvolební kampani hrozil, že Obamovy vstřícné kroky zvrátí. Aktuální prohlášení však zakončil slovy Viva Cuba Libre, tedy Ať žije svobodná Kuba.

Castro má na rukou krev, ale předchozí režim byl horší

Po Castrově smrti se od světových politiků ozývá kritika režimu na Kubě, ale i ocenění Castrova vlivu na dění ve světě. „Byl to určitě diktátor. Co si usmyslel, to udělal, a často to byly absurdní nesmysly. Má na rukou spoustu krve,“ míní Buben. „Ale také čelil minimálně v prvních letech vlády obrovskému množství útoků ze strany USA, včetně používání jednoznačně teroristických akcí,“ doplnil.

Zemřel vůdce Kuby Fidel Castro

Navíc původní kubánský režim, proti kterému Castro bojoval, byl podle něj v mnohém horší než následný Castrův režim. „Současně jste v té době v Latinské Americe nenašli moc demokracií, takže to nebylo tak, že by Castro vzal Latinoameričanům politické svobody, protože většina z nich je stejně neměla,“ řekl.

Castro pak svou revolucí dokázal vyvolat naději a pak ji „prodat“ do rozvojového světa. Stal se podle Bubna symbolickým ztělesněním snahy o emancipaci, která se v době kubánské revoluce v 50. a 60. letech minulého století projevovala i v řadě dalších zemí.

„Vypadal lépe než sovětští byrokrati, a navíc dlouho nezavedl explicitně sovětský model,“ uvedl Buben. „Proměny režimu můžete vidět i na uniformách, které nosil. Začal jako revolucionář v olivově zelené a v polovině 70. let najednou vystupuje v generálské uniformě s obrovskými nárameníky v sovětském stylu, aby zase v 90. letech přešel zpátky k olivově zelené. Ale příležitostně si tehdy vzal už i oblek,“ dodal s nadsázkou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.