Třeba komunisté už takto od voleb v roce 2006 poslali ze státního rozpočtu do stranické kasy asi 13 milionů. "Je to výhodné pro stranu kvůli příspěvku od Sněmovny," přiznává i poslanec ČSSD František Bublan.
Že někteří zákonodárci tento trik, jak vylepšit rozpočet vlastní strany, využívají, je známé už dlouho. Nyní však poprvé vychází najevo, o jak masivní praxi jde. Své kanceláře má ve stranických sídlech velká část zákonodárců a politické strany inkasují miliony korun ročně.
Státu účtují maximální nájem
Poslanecké kanceláře v budovách stran nejsou pro stát nijak výhodné: partaje účtují Sněmovně maximální částku, na niž má poslanec v dané lokalitě nárok. Například v Praze 27 tisíc, v Ostravě 25 tisíc a Mělníku 16 tisíc korun.
"Využíváme plně předpisu, který stanoví v příslušných lokalitách ceny, které lze účtovat za pronájem kanceláře," vysvětlil MF DNES místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
O tom, že by si peníze na pronájem kanceláře od státu nevzala, žádná ze stran neuvažuje.
"Každý účtuje Sněmovně za pronájem kanceláře maximální částku, aby strana dostala co nejvíce. Dělá to tak většina poslanců. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by například kolega z Prahy účtoval 20 tisíc, když má nárok až na 27 tisíc," popsala MF DNES praxi v parlamentu jedna z levicových poslankyň. Kvůli obavě z reakce kolegů si nepřála být jmenována.
Nejpilnější jsou v tomto směru komunisté. Kancelář ve stranické budově má všech 26 jejich poslanců. Do kasy KSČM měsíčně přijde přibližně půl milionu korun.
Podobně svým stranám finančně pomáhají i poslanci z ostatních stran. Například Hana Orgoníková a František Bublan z ČSSD, Jan Bürgermeister a Jiří Pospíšil z ODS či Cyril Svoboda z KDU-ČSL. V objektu, který patří straně, má regionální kancelář i šéf ČSSD Jiří Paroubek a jeho protějšek z ODS Mirek Topolánek.
Poslanec i strana při jednom
Všichni přitom argumentují tím, že mít regionální kancelář ve stranickém sídle je pro ně i voliče výhodné - občané mají svého poslance i jeho partaj na jednom místě. "Lidé, kteří jdou za poslancem i na sekretariát, to mohou vzít při jednom," tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Zatímco komunisté vlastní desítky objektů po celém Česku, ostatní strany jich tolik nemají. Když proto v některém městě nemůže poslanec umístit kancelář do "vlastní" budovy, snaží se být v jednom objektu s krajskou nebo okresní organizací strany.
Příspěvek od Sněmovny pak pomáhá partajím platit nájem regionálních sídel. Takto to řeší zelení. Shodnou adresu stranického sídla a poslanecké kanceláře má Martin Bursík a Kateřina Jacques.
Z ostatních je to třeba Miroslava Němcová z ODS nebo Hana Šedivá z ČSSD. "Měla jsem to tak vždycky, je to pro mě i stranu velmi výhodné. Kancelář mám ale oddělenou od stranických prostor a Sněmovně přísně účtuji jen nájem za mou místnost," dušuje se Němcová.
Čeští poslanci jsou mistry v čerpání různých příspěvků a náhrad. MF DNES nedávno spočítala, že od státu dostávají každý měsíc na dopravu autem do parlamentu mnohem více, než kolik skutečně "projedou". Ušetřenými penězi si vylepšují svůj rozpočet. - čtěte Poslanci dostávají na dopravu několikanásobně víc, než projezdí
. Kanceláře poslanců:Kdo také má kancelář v budově své strany a kolik jí za to stát platí? Jiří Paroubek (ČSSD) Jiří Pospíšil (ODS) Jiří Dolejš (KSČM) Cyril Svoboda (KDU-ČSL) |
