Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát přepočítá, kolik vrátí církvím. „Topolánkových“ 134 miliard šlo k ledu

  3:30aktualizováno  3:30
Ministerstvo kultury bude příští rok znovu jednat s představiteli 17 církví o navrácení majetku. Půjde ale o jiné peníze a podmínky, než před několika lety dohodla vláda Mirka Topolánka. Kdysi zabavený církevní majetek tehdy ocenila na 134 miliard, ministerstvo kultury nyní pracuje na novém vyčíslení jeho hodnoty.

Pražský arcibiskup Dominik Duka bude se státem hledat kopromis. | foto:  Dan Materna, MAFRA

"Změnila se ekonomická a politická situace země a je potřeba na to nějakým způsobem reagovat," vysvětlil mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík, proč vláda shodila ze stolu původní variantu restitucí z roku 2008.

Ministerstvo "sází" na to, že ve Sněmovně, kde dříve restituce narazily, se změnilo rozložení politických sil. Změnil se také pražský arcibiskup katolické církve, které má stát vracet nejvíce majetku. Miloslava Vlka vystřídal Dominik Duka. A ten je nadějným diplomatem, kterému se podařilo například urovnat spor o svatovítskou katedrálu.

S návrhem konkrétního řešení ministr kultury Jiří Besser předstoupí před zástupce církví příští rok. Teprve po těchto jednáních půjdou restituce do vlády. "Rádi bychom ho předložili tak, aby se s tímto tématem vláda Petra Nečase řádně vypořádala v tomto funkčním období," dodal Brunclík.

Stát bude nejdřív řešit platy duchovních

Prvním předpokladem posunu restitucí je vyřešení platů duchovních. Stát už dříve avizoval, že klesnou o pět až deset procent. Kvůli šetření se arcibiskup Duka v srpnu sešel s Besserem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Kalousek se domnívá, že současná úsporná opatření by neměla být překážkou v jednáních. "Církve mají dostatek rozumu, aby věděly, v jaké je stát situaci. Důležité je uzavřít dohodu a já věřím, že ta vůle tady je," řekl iDNES.cz.

"Řešení této problematiky je v zájmu celé společnosti, protože brzdí rozvoj obcí, měst, krajů i státního majetku. Církevní restituce umožní, aby byla ekonomicky využívána část majetku," domnívá se Duka. Základní představou podle něj je nalezení řešení, které umožní existenci a udržitelný rozvoj církví.

Vyřešit by se mohly také problémy samotných církví. Duka upozorňuje, že nyní se musejí z více než poloviny financovat samy. "Což dokládá, že stát ani v současnosti nepostupuje podle platného zákona o hospodářském zabezpečení církví, podle nějž by měl plně financovat celý chod církve."

Církve nároky nebudou navyšovat

Podle Církve československé husitské není podmínkou, aby závazek státu byl vyšší než za Topolánkovy vlády. "Církve nemají zájem navyšovat své nároky. Se státem jsme uzavřeli smlouvu a žádná z církví, jak vím z ekumenické rady, ji nevypověděla, takže je dosud platná," řekl tajemník ústřední rady církve Karel Potoček.

Podle Duky dohoda učiněná mezi vládou a Českou biskupskou konferencí spolu s Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí stanovuje výchozí parametry: hodnotu konfiskovaného majetku, stanovení průměrného výnosu a také dohodu o vzájemném dělení. "Všechny ostatní otázky jsou předmětem nových jednání," uvedl Duka.

Nečasova vláda má ambici za čtyři roky zvládnout to, co se za 20 let nepodařilo žádnému z předchozích kabinetů. Nejblíže k vyrovnání s církvemi měla Topolánkova vláda. Chtěla jim část majetku vrátit a 83 miliard jim během 60 let postupně vyplatit. I s úroky by tento krok stát vyšel na 270 miliard. Návrh ale ztroskotal ve Sněmovně.

peníze pro církve

Stát se chce vyrovnat se 17 církvemi. Právě tolik jich nyní od státu dostává peníze na platy duchovních, údržbu církevního majetku a částečně také na provozní náklady.

Původní návrh Topolánkovy vlády počítal s tím, že vrátí nemovitosti za 134 miliard korun (z toho 83 miliard měl stát vyplatit penězi). To je odhad ceny majetku, který církve a náboženské společnosti vlastnily k 25. únoru 1948. Návrh počítal s těmito restitucemi:

Církev římskokatolická: 3 550 000 000 Kč
Církev československá husitská: 189 563 661 Kč
Českobratrská církev evangelická 139 261 022 Kč
Pravoslavná církev v českých zemích: 70 442 428 Kč
Církev bratrská: 46 759 508 Kč
Slezská církev evangelická a. v.: 40 187 921 Kč
Jednota bratrská: 36 969 290 Kč
Církev adventistů sedmého dne: 32 000 000 Kč
Evangelická církev metodistická: 22 587 695 Kč
Církev řeckokatolická: 18 366 662 Kč
Starokatolická církev v ČR: 16 757 325 Kč
Federace židovských obcí v ČR: 16 715 806 Kč
Bratrská jednota baptistů: 14 000 000 Kč
Evangelická církev a. v. v ČR: 7 281 114 Kč
Luterská evangelická církev a. v. v ČR: 6 993 690 Kč
Náboženská společnost českých unitářů: 2 211 855 Kč

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jana Nečasová (dříve Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nečasová doplatila statisíce, které dlužila na daních za luxusní dárky

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová, už doplatila daně z luxusních darů, kvůli kterým čelí žalobě z krácení daně. Cenu...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.