Ve sporu o restituci církevního majetku nejde o nic menšího než o částku 270 miliard korun, které by stát v následujících šedesáti letech vyplatil českým církvím jako náhradu za majetek ukradený komunisty po únoru 1948. Tak alespoň zněl zákon o majetkovém vyrovnání, který v roce 2008 připravila Topolánkova vláda a následně ho zamítla Sněmovna hlasy levice a "odpadlíka" od ODS Vlastimila Tlustého.
Duka teď zvolil daleko umírněnější taktiku než bývalý primas Miloslav Vlk, který nešetřil silnými výroky na adresu politiků a mnohé z nich si proti sobě poštval.
"Když budu upřímný, tak těch dvě stě sedmdesát miliard je podle mne utopie. Smyslem té dohody nebyly peníze, ale aby se majetkové vztahy mezi církvemi a státem narovnaly. Ta dohoda musí vést ku prospěchu obou stran," říká diplomaticky Duka. Ale sám musí dobře vědět, že o církevních restitucích se do velké míry rozhodne bez něj už tento víkend.
Výhra levice ve volbách zmrazí všechna jednání
Pokud ve sněmovních volbách dostane nejvíce hlasů Paroubkova ČSSD a ujme se vlády, jednání o návratu majetku ukradeného komunisty půjdou k ledu.
Případná pravicová vláda Petra Nečase by s největší pravděpodobností o restitucích začala opět jednat. Druhý velký úkol nové hlavy katolické církve se jmenuje konkordát s Vatikánem. Česko je jedinou postkomunistickou zemí, která dosud nemá uzavřenou smlouvu se Svatým stolcem.
Návrhy smlouvy v minulých letech kritizoval prezident Klaus. Nelíbila se mu třeba pasáž, podle níž musí Česko usilovat o co nejrychlejší řešení otázek týkajících se majetku církví, přijatelné pro obě strany. Tento příslib je podle něho "neúnosně slibující". Teprve budoucnost ukáže, zda Duka, který má s Klausem vřelé vztahy, dokáže smlouvu prosadit.
