Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sobotka odmítl jmenování Srpa do Etické komise. Ubohé, reagoval Zeman

  12:46aktualizováno  18:26
Premiér Bohuslav Sobotka odmítl kontrasignovat jmenování Karla Srpa do Etické komise ČR. Srpa do komise zabývající se protikomunistickým odbojem vybral prezident Miloš Zeman. Srp v minulosti nedostal negativní lustrační osvědčení kvůli evidenčnímu záznamu u StB, podle soudu neoprávněnému. Zeman rozhodnutí Sobotky označil za ubohé.

Karel Srp | foto: MAFRA

Premiér se při zdůvodnění, proč výběr osmdesátiletého Srpa do Etické komise nestvrdí, odvolal na zákon, který komisi zřizuje. Podle toho členem nemůže být někdo, kdo „svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena komise“.

Komise má totiž na starosti rozhodování o tom, kdo se podílel na odboji a odporu proti komunismu - spadají pod ni složitější případy a odvolání. V minulosti se o ostruhy protikomunistického bojovníka hlásil také Srp, avšak neúspěšně.

Srp, prezidentův muž v komisi?

Prezident ze zákona vybírá jednoho zástupce v devítičlenné Etické komisi, tělese, které dle zákona rozhoduje ve sporných a složitých případech o tom, kdo se podílel na odporu a odboji proti komunismu. Prezidentův výběr podléhá kontrasignaci předsedou vlády.

„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl premiér (prohlášení zde).

Sobotka dále poznamenal, že „z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že pan Karel Srp v letech 1979-1982 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek předával StB řadu zpráv“. O svém rozhodnutí už informoval prezidenta.

Srp: Žádné z těch obvinění mi nepředložili

Srp pro ČTK uvedl, že „je smutné, že pan Sobotka vychází z podkladů, které neexistují“. Doplnil, že z „obvinění, o kterých mluví Ústav pro studium totalitních režimů“ žádné neviděl a ani jedno mu nebylo předloženo (o Srpovi referuje veřejně tento sborník nebo např. Jaroslav Hutka zde).

Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že Srp „jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná“. Sobotka podle něj „odvahu neprokazuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu a šlape po jméně Karla Srpa“. Během jedné hodiny vyprodukoval Ovčáček pět útočných tweetů proti Sobotkovi.

24.ledna 2017 v 12:55, příspěvek archivován: 24.ledna 2017 v 13:33

1986: K. Srp uvězněn komunistickým režimem. 1988: K. Srp na snídani s F. Mitterrandem. 2017: B. Sobotka šlape po jméně K. Srpa.

Na Facebooku Ovčáček později během dne zveřejnil prohlášení Zemana. I v něm jsou odkazy na věznění Srpa komunistickým režimem, jeho práci v Jazzové sekci, která byla později zakázána, jeho účast na snídani disidentů s Mitterrandem a soudní rozhodnutí, které vedení Srpa v seznamech StB označil za neoprávněné. „Z uvedených důvodů považuje prezident republiky odmítnutí kontrasignace předsedou vlády za ubohé,“ píše se v prohlášení.

Samotná Etická komise se vyjádřila ve stejném duchu jako premiér - usnesla se, že Srp nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti, protože existuje důvod pochybovat o jeho jednání v době nesvobody. Komise také uvedla, že pokud má plnit své úkoly, je nezbytnou podmínkou důvěryhodnost jejích členů, přičemž Srpa by patrně museli z některých jednání vylučovat pro podezření z podjatosti.

Bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce se od výběru Srpa do komise ještě před premiérovým rozhodnutím distancovali se slovy, že Srp „lživě napadá bývalé spolupracovníky a jména Jazzové sekce užívá pro ukojení svých politických ambicí“. Srpa označili za „morálně pokleslého“ (vyjádření najdete zde).

U soudu Srp uspěl, svou pověst ale neočistil

Dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp byl v minulosti evidován jako agent StB. Materiály komunistických bezpečnostních složek naznačují, že si Srpa vybraly právě kvůli snaze infiltrovat a mít pod kontrolou Jazzovou sekci, kterou režim vnímal jako příliš nezávislou a proto problémovou.

Archivy pak ukazují, že Srp postupně pro StB ztratil svou cenu a začal si své zprávy vymýšlet, načež kontrarozvědka spolupráci s ním ukončila (podrobněji jsme o tom psali zde). Nakonec jej komunisté v politickém procesu poslali na šestnáct měsíců do vězení.

Karel Srp seznamuje členy Jazzové sekce se zákazem Pražských jazzových dní (z...

Karel Srp seznamuje členy Jazzové sekce se zákazem Pražských jazzových dní (z výstavy Jazzová sekce 1971-1988)

Proces s vedením Jazzové sekce, do soudní síně je veden její předseda Karel...

Proces s vedením Jazzové sekce, do soudní síně je veden její předseda Karel Srp, za ním tajemník Vladimír Kouřil (tatáž výstava)

Srpovi se v roce 2000 podařilo uspět u Městského soudu v Praze, který rozhodl, že ho StB pod krycím jménem Hudebník evidovala neoprávněně. Velkou roli v rozhodování soudu hrály výpovědi bývalých estébáků, kteří tvrdili, že si na Srpa příliš nepamatovali, a skutečnost, že se nedochoval originál takzvaného vázacího aktu (rozsudek najdete zde).

Historik: Zeman mohl vybrat někoho jiného

Historik a nově zvolený člen komise Petr Blažek řekl minulý týden iDNES.cz, že výběr Srpa nepovažuje za šťastný krok. „I z důvodu, že to zbytečně soustředí pozornost na několik let, kdy byl registrován jako spolupracovník StB a zastíní to řadu dobrého, co udělal v rámci Jazzové sekce. Prezident Zeman tam měl poslat někoho, kdo nebude vyvolávat takové konflikty a zbytečně nebude snižovat váhu celého toho zákona,“ řekl Blažek.

Archivy nicméně ukazují, že právě agent „Hudebník“ s registračním číslem 25280 byl v poskytování zpráv natolik aktivní, že se verze o nevědomé spolupráci jeví výrazně nepravděpodobně.

Badatel Miroslav Vodrážka v otevřeném dopise (najdete jej zde) premiérovi Sobotkovi uvedl, že v letech 1976-1983 absolvoval Srp se řídícími důstojníky 151 schůzek, na základě kterých bylo zpracováno 299 zpráv.

„Po dlouhé roky, zejména v prostředí Jazzové sekce, pěstoval Karel Srp vlivnou politickou mytologii o eticky nezávazném svazku s tajnou policií a utilitaristické prospěšnosti spolupráce s StB. Ve skutečnosti tím vyprazdňoval etické jednání, odebíral mu smysl, a zejména kamufloval vlastní pochybné jednání a myšlení,“ píše Vodrážka, sám protikomunistický odbojář.

Původně se Srp na soud obrátil poté, co v roce 1999 dostal pozitivní lustrační osvědčení. Nyní o lustraci žádá ministerstvo vnitra znovu. „Co dostanu k dispozici, uveřejním,“ uvedl na svém facebookovém profilu Srp.

Měl by Karel Srp být členem Etické komise ČR?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 31. ledna 2017. Anketa je uzavřena.

NE 5781
ANO 310
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.