Srbský prezident Boris Tadič klade svíčku u památníku povražděných Chorvatů z Vukovaru (4. listopadu 2010) | foto: AP

Srbský prezident se ve Vukovaru omluvil za masakr Chorvatů

  • 64
Boris Tadič dorazil na neoficiální návštěvu Vukovaru a jako první prezident Srbska se omluvil za masakr Chorvatů. Srbské jednotky v roce 1991 po tříměsíčním obléhání města odvlekly stovky lidí na prasečí farmu a popravily je.

""Jsem zde, abych ještě jednou vyslovil omluvu a vyjádřil lítost a tím umožnil, aby Srbové a Chorvati otevřeli novou stránku historie," řekl podle ČTK Tadič na místě památníku 260 obětem masakru.

Do města dorazil na trajektu přes Dunaj ze srbského města Bač. Na břehu ho přivítal chorvatský prezident Ivo Josipovič s vukovarským starostou. Podle Chorvatska je neoficiální setkání pokusem o uvolnění vztahů mezi oběmi zeměmi.

Josipovič a Tadič odpoledne položí věnce v nedaleké obci Ovčara, kde na podzim 1991 srbské milice mučily Chorvaty odvlečené z Vukovaru a asi dvě stovky jich zde popravily.

Srbský prezident Boris Tadič (vlevo) a jeho chorvatský protějšek Ivo Josipovič (4. listopadu 2010)

Srbský prezident Boris Tadič (vlevo) a jeho chorvatský protějšek Ivo Josipovič (4. listopadu 2010)

Pozůstalí povražděných Chorvatů ve Vukovaru (4. listopadu 2010)

Pozůstalí povražděných Chorvatů ve Vukovaru (4. listopadu 2010)

Poté oba prezidenti uctí památku obětí chorvatské odplaty za masakr ve Vukovaru. Chorvatské jednotky ve vesnici Paulin Dvor u Osijeku pozabíjely 18 srbských civilistů a jednoho Maďara.

Proti smířlivému gestu ale protestují chorvatské pravicové strany a veteráni války. Podle nich je Tadičova omluva bezcenná, protože srbský prezident místo masakru nenavštívil oficiálně.

Srbské jednotky procházejí rozbombardovaným Vukovarem (1991)

Srbské jednotky procházejí rozbombardovaným Vukovarem (1991)

Vlády obou zemí se snaží postavit čelem ke konfliktu, který provázel rozpad Jugoslávie. Vyrovnání se s krvavou minulostí balkánských válek je jednou z hlavních podmínek pro vstup obou zemí do EU. V březnu srbský parlament v těsném hlasování odsoudil masakr tisíců muslimů v Srebrenici.

Masové popravy na prasečí farmě

Boj o Vukovar se stal symbolem chorvatského odporu ve válce za nezávislost. Na podzim roku 1991 necelé dva tisíce obránců vzdorovaly 87 dní masivní srbské přesile (až 50 tisíc mužů) vyzbrojené těžkou technikou.

Město dobyla po těžkých bojích tehdejší jugoslávská armáda a srbské jednotky. Po chorvatské kapitulaci se mnoho lidí uchýlilo do nemocnice.

Povraždění Chorvaté ve Vukovaru (1991)

Povraždění Chorvaté ve Vukovaru (1991)

Asi 400 mužů ale poté jugoslávské jednotky převezly do nedaleké obce Ovčara, kde je v nelidských podmínkách na bývalé prasečí farmě věznily a mučily.

Později převzaly vládu nad vězni srbské milice a podle haagského tribunálu nejméně 194 mužů povraždily a jejich těla zahrabaly bagrem do společného hromadného hrobu.

Válka skončila v roce 1995, zničený Vukovar se pod chorvatskou kontrolu vrátil o tři roky později. Chorvati srovnávali obranu Vukovaru se Stalingradem za druhé světové války.

Srbské ostřelování Vukovaru (1991)Starý obyvatel Vukovaru vykukuje z prostřílených vrat svého domu (1991)

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii loni při odvolacím řízení výrazně zpřísnil trest pro bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. Za to, že umožnil mučení a zabití nejméně 194 Chorvatů, stráví za mřížemi místo pěti sedmnáct let.

Vukovar, Chorvatsko


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video