Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haagský tribunál vyměřil důstojníkovi za masakr ve Vukovaru třikrát delší trest

  20:00aktualizováno  20:00
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii při odvolacím řízení výrazně zpřísnil trest pro bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. Za to, že umožnili mučení a zabití nejméně 194 Chorvatů ve Vukovaru v roce 1991, stráví za mřížemi místo pěti sedmnáct let.

Mile Mrkšič (vlevo) a Veselin Šljivančanin | foto: Profimedia.cz

Soud také potvrdil dvacetileté odnětí svobody pro jeho tehdejšího nadřízeného Mileho Mrkšiče. Mrkšiče v září 2007 odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za to, že masakry zajatých Chorvatů umožnil.

Šljivančanin tehdy dostal pětiletý trest vězení za napomáhání k mučení. V ostatních bodech obžaloby ho ICTY zprostil. Tribunál také osvobodil třetího důstojníka z takzvané vukovarské trojky Miroslava Radiče.

Šljivančanin se podle zpravodajského serveru BBC dostal na svobodu v prosinci 2007 poté, co čtyři roky strávil ve vazbě.

Zejména pětiletý Šljivančaninův trest a Radičovo osvobození však v Chorvatsku vyvolaly vlnu nevole. Nesouhlasila s ním ani obžaloba, která se odvolala. Požadovala odsouzení trojice k doživotnímu vězení.

Šljivančanin Chorvaty předhodil srbským milicím

Tehdejší jugoslávská armáda a srbské jednotky na podzim 1991 dobyly po těžkých bojích východochorvatský Vukovar. Po kapitulaci chorvatských ozbrojených sil se mnoho Chorvatů uchýlilo do tamní nemocnice.

Mrkšič poté nařídil převézt 400 mužů z nemocnice do nedaleké obce Ovčara. Na zdejší farmě byli v nelidských podmínkách vězněni a mučeni.

Šljivančanin, který transport organizoval, se také postaral, aby Červený kříž nemohl na přesun dohlížet, napsala DPA. Později stáhl své řádné jednotky a zajatce přenechal srbským milicím. Ty pak podle tribunálu nejméně 194 mužů zavraždily a jejich těla zahrabaly bagrem do společného hromadného hrobu.

Události z Vukovaru jsou považovány za jedny z nejbrutálnějších, ke kterým během války v Chorvatsku (1991-1995) došlo.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Katalánští policisté hlídkují poblíž místa, kde zastřelili muže, který na sobě...
Policie zastřelila u Barcelony muže, který měl na sobě sebevražedný pás

Španělská policie západně od Barcelony zastřelila muže, který měl na sobě sebevražedný pás. Místní média tvrdí, že šlo o Maročana Younese Abouyaaqouba, který v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.