Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haagský tribunál vyměřil důstojníkovi za masakr ve Vukovaru třikrát delší trest

  20:00aktualizováno  20:00
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii při odvolacím řízení výrazně zpřísnil trest pro bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. Za to, že umožnili mučení a zabití nejméně 194 Chorvatů ve Vukovaru v roce 1991, stráví za mřížemi místo pěti sedmnáct let.

Mile Mrkšič (vlevo) a Veselin Šljivančanin | foto: Profimedia.cz

Soud také potvrdil dvacetileté odnětí svobody pro jeho tehdejšího nadřízeného Mileho Mrkšiče. Mrkšiče v září 2007 odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za to, že masakry zajatých Chorvatů umožnil.

Šljivančanin tehdy dostal pětiletý trest vězení za napomáhání k mučení. V ostatních bodech obžaloby ho ICTY zprostil. Tribunál také osvobodil třetího důstojníka z takzvané vukovarské trojky Miroslava Radiče.

Šljivančanin se podle zpravodajského serveru BBC dostal na svobodu v prosinci 2007 poté, co čtyři roky strávil ve vazbě.

Zejména pětiletý Šljivančaninův trest a Radičovo osvobození však v Chorvatsku vyvolaly vlnu nevole. Nesouhlasila s ním ani obžaloba, která se odvolala. Požadovala odsouzení trojice k doživotnímu vězení.

Šljivančanin Chorvaty předhodil srbským milicím

Tehdejší jugoslávská armáda a srbské jednotky na podzim 1991 dobyly po těžkých bojích východochorvatský Vukovar. Po kapitulaci chorvatských ozbrojených sil se mnoho Chorvatů uchýlilo do tamní nemocnice.

Mrkšič poté nařídil převézt 400 mužů z nemocnice do nedaleké obce Ovčara. Na zdejší farmě byli v nelidských podmínkách vězněni a mučeni.

Šljivančanin, který transport organizoval, se také postaral, aby Červený kříž nemohl na přesun dohlížet, napsala DPA. Později stáhl své řádné jednotky a zajatce přenechal srbským milicím. Ty pak podle tribunálu nejméně 194 mužů zavraždily a jejich těla zahrabaly bagrem do společného hromadného hrobu.

Události z Vukovaru jsou považovány za jedny z nejbrutálnějších, ke kterým během války v Chorvatsku (1991-1995) došlo.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.