Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbsko si připomnělo bombardování NATO, do ulic vyšly tisíce lidí

  18:50aktualizováno  18:50
Po celém Srbsku v poledne zazněly sirény označující letecký poplach. Země si tak připomněla desáté výročí zahájení leteckých útoků NATO. Bombardování, při němž zahynulo více než tři tisíce lidí, ukončilo vládu Bělehradu nad jihosrbskou provincií Kosovo.

V Kosovské Mitrovici na severu Kosova vyšly do ulic tisíce Srbů (24. března 2009) | foto: Reuters

Srbský kabinet věnoval výročí mimořádné zasedání a ministři položili věnce k památníkům vojenských, policejních a civilních obětí náletů. Školy v celé zemi zahájily výuku minutou ticha za oběti.

"Útok na naši zemi byl nelegálním činem, byl v rozporu s mezinárodním právem a byl proveden bez rozhodnutí OSN," řekl premiér Mirko Cvetkovič na zasedání vlády. "Srbsko nemůže na tyto tragické dny zapomenout. Oběti, minulost i budoucnost našich dětí nás zavazují, abychom už nikdy nedovolili opakování takových událostí," zdůraznil.

čtěte: Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie

Ve vzpomínkových akcích se často odrážely protizápadní nálady. Bombardování před deseti lety donutilo Bělehrad předat kontrolu nad Kosovem Organizaci spojených národů a Severoatlantické alianci.

Převážně Albánci obydlené Kosovo vyhlásilo minulý rok za podpory USA a většiny evropských států nezávislost, kterou dosud uznalo jen 56 ze 192 členských států OSN. Bělehrad stále považuje Kosovo za součást Srbska a nikdy jeho samostatnost nehodlá uznat.

"Letecké útoky nevyřešily problémy Kosova a nepomohly nastolit mír a respektování zákonů. Naopak vyvolaly etnické čistky, obrovské porušování lidských práv a mezinárodních norem a také nové napětí," řekl Cvetkovič.

Srbský prezident Boris Tadič v předvečer výročí na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že bombardování bylo tragickou událostí, ve které byli Srbové kolektivně obviněni a bombardováni.

Srbští armádní záložníci si připomínají 10. výročí od bombardování bývalé Jugoslávie silami NATO (24. března 2009)

NATO zahájilo letecké útoky 24. března 1999, aby přinutilo tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče zastavit pronásledování albánských separatistů v Kosovu. Při bombardování bylo zničeno mnoho dopravních komunikací, mostů a továren, než Miloševič v červnu uznal porážku.

Podle Cvetkoviče při bombardování zahynulo 2 500 civilistů, včetně 89 dětí, a více než tisícovky vojáků a policistů. Zranění utrpělo dalších 12 500 lidí.

"Materiální škody způsobené nálety dosáhly třiceti miliard dolarů (přes 594 miliard korun)," řekl Cvetkovič a dodal, že důsledky bombardování nebyly ani po deseti letech odstraněny.

Srbka během protestů na kosovsko-srbské hranici s fotografií pohřešovaného příbuzného (24. března 2009)

Kosovský premiér Hashim Thaci uvítal výročí bombardování jako "velký historický den". Řekl, že intervence NATO "otevřela novou kapitolu v kosovských dějinách, kapitolu svobody a budování smysluplné demokracie".

V Kosovské Mitrovici na severu Kosova vyšly do ulic tisíce Srbů, aby u příležitosti výročí upozornily na to, že město je stále etnicky rozděleno na srbskou a albánskou část.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.