Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbsko si připomnělo bombardování NATO, do ulic vyšly tisíce lidí

  18:50aktualizováno  18:50
Po celém Srbsku v poledne zazněly sirény označující letecký poplach. Země si tak připomněla desáté výročí zahájení leteckých útoků NATO. Bombardování, při němž zahynulo více než tři tisíce lidí, ukončilo vládu Bělehradu nad jihosrbskou provincií Kosovo.

V Kosovské Mitrovici na severu Kosova vyšly do ulic tisíce Srbů (24. března 2009) | foto: Reuters

Srbský kabinet věnoval výročí mimořádné zasedání a ministři položili věnce k památníkům vojenských, policejních a civilních obětí náletů. Školy v celé zemi zahájily výuku minutou ticha za oběti.

"Útok na naši zemi byl nelegálním činem, byl v rozporu s mezinárodním právem a byl proveden bez rozhodnutí OSN," řekl premiér Mirko Cvetkovič na zasedání vlády. "Srbsko nemůže na tyto tragické dny zapomenout. Oběti, minulost i budoucnost našich dětí nás zavazují, abychom už nikdy nedovolili opakování takových událostí," zdůraznil.

čtěte: Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie

Ve vzpomínkových akcích se často odrážely protizápadní nálady. Bombardování před deseti lety donutilo Bělehrad předat kontrolu nad Kosovem Organizaci spojených národů a Severoatlantické alianci.

Převážně Albánci obydlené Kosovo vyhlásilo minulý rok za podpory USA a většiny evropských států nezávislost, kterou dosud uznalo jen 56 ze 192 členských států OSN. Bělehrad stále považuje Kosovo za součást Srbska a nikdy jeho samostatnost nehodlá uznat.

"Letecké útoky nevyřešily problémy Kosova a nepomohly nastolit mír a respektování zákonů. Naopak vyvolaly etnické čistky, obrovské porušování lidských práv a mezinárodních norem a také nové napětí," řekl Cvetkovič.

Srbský prezident Boris Tadič v předvečer výročí na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že bombardování bylo tragickou událostí, ve které byli Srbové kolektivně obviněni a bombardováni.

Srbští armádní záložníci si připomínají 10. výročí od bombardování bývalé Jugoslávie silami NATO (24. března 2009)

NATO zahájilo letecké útoky 24. března 1999, aby přinutilo tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče zastavit pronásledování albánských separatistů v Kosovu. Při bombardování bylo zničeno mnoho dopravních komunikací, mostů a továren, než Miloševič v červnu uznal porážku.

Podle Cvetkoviče při bombardování zahynulo 2 500 civilistů, včetně 89 dětí, a více než tisícovky vojáků a policistů. Zranění utrpělo dalších 12 500 lidí.

"Materiální škody způsobené nálety dosáhly třiceti miliard dolarů (přes 594 miliard korun)," řekl Cvetkovič a dodal, že důsledky bombardování nebyly ani po deseti letech odstraněny.

Srbka během protestů na kosovsko-srbské hranici s fotografií pohřešovaného příbuzného (24. března 2009)

Kosovský premiér Hashim Thaci uvítal výročí bombardování jako "velký historický den". Řekl, že intervence NATO "otevřela novou kapitolu v kosovských dějinách, kapitolu svobody a budování smysluplné demokracie".

V Kosovské Mitrovici na severu Kosova vyšly do ulic tisíce Srbů, aby u příležitosti výročí upozornily na to, že město je stále etnicky rozděleno na srbskou a albánskou část.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Mary Gramsová ztratila zásnubní prsten v roce 2004, když se na její farmě...
Kanaďanka před lety ztratila prsten, nyní vyrostl ze země na mrkvi

Dávno ukončené pátrání jisté kanadské důchodkyně po cenné rodinné památce vzalo nečekaný obrat díky mrkvi. Diamantový prsten ztracený před 13 lety jí pomohla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.