Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie

  10:45aktualizováno  10:45
Přesně před deseti lety generální tajemník NATO vydal rozkaz k bombardování Jugoslávské svazové republiky. Cílem operace Spojená síla, která trvala 78 dnů, bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v jihosrbské provincii Kosovo, odkud utíkaly statisíce lidí. Šlo o první bojovou misi Aliance proti suverénnímu státu.

Letadla směřující do Jugoslávie startovala i z lodi USS Theodore Roosevelt v Jónském moři. | foto: Profimedia.cz

Generální tajemník NATO Javier Solana vydal rozkaz 23. března 1999 a nálety začaly o den později. Výsledkem bylo stažení srbských jednotek z Kosova a souhlas Bělehradu s rozmístěním mezinárodních sil v této oblasti.

Soužití Srbů a Albánců na území Kosova v průběhu staletí opakovaně provázely konflikty. Znovu se rozhořely koncem 80. let v souvislosti s výrazným omezením kosovské autonomie centrální jugoslávskou vládou. Tento krok Bělehradu vedl k radikalizaci nálad v provincii a povzbudil úsilí Kosovanů o získání vlastního státu.

V polovině devadesátých let vstoupila na scénu ozbrojená Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), která útočila na srbské cíle v oblasti. Situace přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi UÇK a jugoslávskými policejními silami. Během bojů řada obyvatel utekla ze svých domovů, nebo z nich byla vyhnána.

Miloševič nechtěl v zemi mezinárodní jednotky

Obava, že situace může eskalovat v krvavý etnický konflikt podobný válce v Bosně, přiměla mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Miloševičovu Jugoslávii. V září 1998 schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci požadující okamžité zastavení bojů a zahájení mírových rozhovorů. Severoatlantická aliance zároveň Bělehradu pohrozila použitím síly v případě eskalace konfliktu.

Na podzim 1998 skutečně došlo k přechodnému zklidnění situace, ale už na sklonku roku boje propukly s novou intenzitou. Za těchto okolností začala v únoru 1999 mezinárodní konference o řešení krize.

Vojáci připevňují protitankové střely na letouny Harrier, které poletí bombardovat Kosovo

Jednání, jež začala na francouzském zámečku Rambouillet a posléze se přesunula do Paříže, však oboustranně přijatelnou dohodu nepřinesla. Zatímco kosovští Albánci mírový plán podepsali, reprezentanti Jugoslávie to odmítli. Bělehradu vadil zejména návrh na rozmístění mezinárodních sil v Kosovu.

První bojová mise proti suverénnímu státu

Poté, co byl americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem 23. března 1999 oznámen definitivní krach jednání s Miloševičovou vládou, vydal generální tajemník NATO Javier Solana rozkaz k zahájení vojenské intervence. Vedením operace Spojená síla byl pověřen vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark. Cílem úderů se staly srbské vojenské cíle a další strategické objekty na území Jugoslávské svazové republiky.

Operace zaznamenala hned několik prvenství: byla první bojovou misí Aliance proti suverénnímu státu, poprvé od konce druhé světové války se do bojové akce zapojilo i Německo a křest ohněm si na nebi nad Jugoslávií odbyl "neviditelný" bombardér B-2.

Uprchlický tábor v Brazde pro tisíce obyvatel Kosova vybudovalo NATO

Zatímco letecká kampaň pokračovala, vyslovily jugoslávské orgány souhlas s mezinárodním plánem pro Kosovo, který počítal s odsunem srbských sil z Kosova a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

NATO terčem kritiky za civilní oběti

Ačkoliv Aliance dosáhla svých cílů, i ona v konfliktu zaznamenala ztráty. Vedle hmotných škod, například v podobě sestřelení amerického "neviditelného" letounu F-117, šlo zejména o šrámy na vztazích se zeměmi, které kritizovaly, že akce byla vedena bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Uprchlický tábor v Brazde pro tisíce obyvatel Kosova vybudovalo NATO

Negativní reakce vyvolal také přehmat v podobě bombardování čínské ambasády či oběti z řad civilistů, kterých bylo podle organizace Human Rights Watch kolem pěti set. Zahájení intervence navíc Miloševičův režim využil k vystupňování represí v Kosovu.

Bloger: Pohled z druhé strany: Bombardování bylo kruté a nefér

Po skončení bojů v létě 1999 zůstalo Kosovo formálně součástí Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku, kterou uznalo už 56 zemí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Zatmění Slunce tak, jak bylo vidět z indonéského souostroví Moluky (9. března...
Američané uvidí úplné zatmění Slunce. Nad kontinent se vrací po 99 letech

Spojené státy americké v pondělí „přijdou“ o Slunce. Stín úplného zatmění sem vstoupí ze západu v 19:16 středoevropského času a poputuje přes čtrnáct států....  celý článek

Dacia Duster 1.6 SCe 2017 · odpočet...
Dacia Duster 1.6 SCe 2017 · odpočet...

r.v. 2017, naj. 20 km, benzín, 1. majitel
360 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.