Chládkovi na domácím vzdělávání například vadí, že děti jsou příliš v izolaci od svých vrstevníků. "Socializační role školy je velmi důležitá," zmínil ministr.
Podle něj je také nespravedlivé, že zatímco rodiči by stačilo k výuce potomka bakalářské či vyšší odborné vzdělání, učitel musí mít magisterský titul. "Navíc ve sněmovně je hodně odpůrců domácího vzdělávání a kvůli tomuto by mohla spadnout celá novela," doplnil (více o materiálu čtěte v boxu).
Zastánci domácí výuky však Chládkův krok kritizují, protože už s jejím uzákoněním počítali. Ministerstvo ji totiž loni na jaře přidalo do chystané novely zákona. Tehdejší ministr Petr Fiala vycházel z doporučení Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který vyhodnotil cvičné domácí vzdělávání žáků 2. stupně probíhající od září 2007 na šesti školách. Přijetí novely zabránil pád vlády Petra Nečase.
Novela: Bude registr učitelů i zkoušky z těsnopisuNovela školského zákona, ze které vypadla možnost domácího vzdělávání na 2. stupni, zavede řadu novinek:
Norma je nyní v připomínkovém řízení, platit má od začátku příštího roku. Nejdříve ji musí schválit vláda a parlament. |
Prezident Asociace pro domácí vzdělávání Martin Klusoň minulý týden požádal v dopise ministra o schválení původní verze novely. "Nerozumíme, proč navzdory doporučení NÚV a podrobnému projednání na ministerstvu i ve vnějším připomínkovém řízení nyní dochází k této změně," píše v dopise.
Ministerstvo však trvá na svém postoji. Podle náměstka Jindřicha Fryče se žáci se specifickými problémy či požadavky mohou učit ve třídě například formou individuálního vzdělávacího plánu.
"Jde především o přizpůsobení organizace, forem a metod vzdělávání ve škole možnostem a potřebám žáků, nikoli zvolit pro ně diametrálně odlišný způsob plnění školní docházky," odepsal Klusoňovi náměstek. Velmi podobně Fryč odpovídal i rodičům, kteří na ministerstvo posílali naštvané e-maily.
Podle odborníků děti vyučované doma za ostatními žáky nezaostávají. "Znalosti mají veskrze stejné a jsou úspěšné i na středních školách. Možná jsme měli štěstí na děti, ale máme s tím dobré zkušenosti. Mělo by to být uzákoněno," uvedla pro iDNES.cz Ivana Bádalová, ředitelka ZŠ a MŠ Středokluky, jedné ze šesti škol, kde se domácí výuka žáků 2. stupně testuje.
Testování domácího vzdělávání se rozšíří na více škol
Individuální vzdělávání se dál bude jen cvičně zkoušet, a to bez časového omezení. "Ministr rozhodl o pokračování pilotáže ihned po svém jmenování, konkrétně 1. února. V testování se pokračuje proto, aby byla zachována kontinuita pro žáky doposud individuálně vzdělávané," řekla iDNES.cz mluvčí resortu Klára Bílá.
Ministr chce také ověřování rozšířit na větší počet žáků i škol. Nyní se doma učí 177 žáků druhého stupně šesti škol, od příštího školního roku by škol mohlo být až dvanáct.
Podle Klusoně však testování probíhalo už dostatečně dlouho a jeho pokračování nemá smysl. "Ani Národní ústav pro vzdělávání se nedomnívá, že by další ověřování přineslo jakékoliv nové poznatky. Navíc se můžeme opřít o výsledky v zahraničí, kde to funguje roky," řekl iDNES.cz Klusoň, jehož čtyři děti se učí doma.
Chládek se k domácímu vzdělávání stavěl rezervovaně už jako stínový ministr. "Doporučoval bych v této věci zvláštní ostražitost. Pokud domácí výuka ano, tak pouze ve výjimečných případech," uvedl loni v lednu v tiskové zprávě a zmínil stejné výhrady jako nyní.
Doma se učí děti se zdravotními problémy či nadáním
To na prvním stupni je domácí vzdělávání povolené už od roku 2005. O žádosti rodičů rozhoduje ředitel školy, do které bylo dítě přijato. Podle školského zákona je nutné, aby pro výuku doma byly závažné důvody.
Rodina musí mít vhodné materiální podmínky a učebnice, rodič zase alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou. Individuálně vzdělávaný žák je na konci každého pololetí v dané škole z učiva přezkoušen.
Počet individuálně vzdělávaných dětí v posledních letech roste. Ve školním roce 2006/2007 jich bylo 360, v roce 2011/2012 už 553 a v tom současném 832. Z celkového počtu 505 983 dětí na prvním stupni je to stále jen nepatrná část. Doma se nejvíce učí děti se zdravotními problémy, výrazným nadáním či ty, které se často stěhují.