Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Učňovskou „maturitu“ si letos zkusila většina žáků. Možná bude povinná

  14:46aktualizováno  14:46
Trochu ve stínu státních maturit se konaly i plošné závěrečné zkoušky učňů. Byť je účast pro školy dobrovolná, zapojilo se jich v průběhu června osmdesát procent. Ministerstvo školství sice zvažuje, že budou jednotné zkoušky povinné, pád vlády Petra Nečase však rozhodnutí pozdrží.
Téměř 28 tisíc učňů dělalo v průběhu června jednotnou závěrečnou zkoušku (ilustrační snímek).

Téměř 28 tisíc učňů dělalo v průběhu června jednotnou závěrečnou zkoušku (ilustrační snímek). | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Učni mají v každém oboru stejné zadání zkoušky, ať chodí do školy třeba v Havířově nebo v Chebu. Cílem je, aby zkoušky na učilištích byly srovnatelné v celém Česku, zvýšila se jejich kvalita i obecně prestiž učňovského školství.

Jednotné zkoušky učňů začaly pro pilotní školy v roce 2005, od té doby jich postupně přibývá. "V tomto roce se účastnilo zhruba osmdesát procent všech škol, které mají obory vzdělání s výučním listem," řekla iDNES.cz manažerka projektu Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání, který spadá pod ministerstvo školství.

Zkoušky proběhly na 402 školách s tříletými obory (86 procent z jejich celkového počtu) a 139 školách s převážně dvouletými obory, kde se učí zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (77 procent). Zatímco loni zkoušky dělalo celkem 24 990 učňů, letos jejich počet vzrostl na 27 805.

Závěrečná zkouška se skládá z ústní, praktické a písemné části. Například učni v oboru řezník-uzenář musí v písemné a ústní části prokázat znalosti z technologie, biologie či výživy, tu praktickou pak dělají na jatkách, v bourárně či masné výrobě. V některých oborech žáci píšou i odbornou práci.

Ředitelé škol si zadání zkoušek stahují z elektronické databáze, ve které je více než pět tisíc témat. "Postupně se doplňují, aby školy měly širší nabídku," říká Kočková. Úlohy připravují zkušení učitelé z učilišť a odborníci z Hospodářské komory, kteří jsou v kontaktu s praxí.

Žáci mezi školními a státními zkouškami nezaznamenali rozdíl

Zatímco zmíněné státní maturity vyvolávají mnohdy smíšené reakce, učiliště jednotné závěrečné zkoušky většinou hodnotí kladně.

"Jsme v tom projektu od začátku zapojeni a přes drobné výhrady s tou myšlenkou souhlasím, protože rozdíly mezi jednotlivými školami byly obrovské," řekl iDNES.cz Jan Štursa, ředitel ostravské Střední školy stavební a dřevozpracující a šéf Asociace učňovských zařízení Moravskoslezského kraje.

Podle Jany Porvichové, ředitelky pražské Střední školy umělecké a řemeslné, jednotné zkoušky například ulehčují práci učitelům, kteří nemusejí každý rok pracně vymýšlet zadání zkoušek. "Je to přínosné. Žák, který úspěšně splní jednotné zadání, si může být jistý, že má znalosti srovnatelné s kterýmkoliv jiným žákem stejného oboru v celé České republice. Vcelku je jednotná zkouška hodnocena ze škol pozitivně," uvedla pro iDNES.cz Porvichová, která se podílí na přípravě jednotného zadání v oboru umělecký truhlář a řezbář.

Přesto však doporučuje některé věci upravit. Například v uměleckých oborech by podle ní jednotná délka praktické zkoušky neměla být tak striktně daná, to aby školy mohly zkoušky lépe začlenit do organizace závěru školního roku. "Námitky a připomínky se samozřejmě objevují, spíše jsou to ale drobnosti, které je autorský tým v dalším roce schopen vylepšit," doplňuje.

Školy také uvítaly, že nemusejí centrálním zkouškám nijak přizpůsobovat výuku. A samotní žáci prý nepoznají rozdíl, zda dělají závěrečné zkoušky školní, nebo státní. "Kdyby jim nevisel plakátek na nástěnce, tak to nezaznamenají. Někdy nezaznamenají ani ten plakátek," říká Porvichová. Učni kromě výučního listu dostávají i certifikát, že konali závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání. Zaměstnavatele to však podle škol zatím příliš nezajímá.

Jednotné zkoušky budou možná povinné od roku 2014/2015

Národní ústav pro vzdělávání dosud předpokládal, že jednotné závěrečné zkoušky budou na učilištích povinné od školního roku 2014/2015. Ministerstvo o tom mělo v nejbližší době rozhodnout v novele školského zákona, kvůli pádu vlády se však verdikt zřejmě odloží na neurčito.

Pokud by zkoušky byly povinné, školský resort by za jejich přípravu ročně platil zhruba šest milionů korun. "Umožňovalo by to, aby se každý třetí rok aktualizovala témata v každém oboru," říká Kočková. Zatím se na financování projektu podílí Evropský sociální fond.

Štursa povinné jednotné zkoušky podporuje, ale stát by pak podle něj měl školám přispívat na materiál, který je potřeba u praktické části zkoušek. "Zatím nám s tím pomáhají někteří zaměstnavatelé. Třeba u instalatérů jsou praktické zkoušky značně nákladné," uvádí předseda asociace. 

Porvichová naopak míní, že účast škol má zůstat dobrovolná. "Nedoporučovala bych absolutní povinnost. Ředitel školy by měl mít možnost zvolit jinou variantu. Například v oboru čalouník používáme centrální písemnou a ústní část, ale tu praktickou domluvíme přímo s provozem, kde žáci vykonávají celý třetí ročník odborný výcvik. Tam není možné, aby všichni dělali to samé," míní ředitelka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.