Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojené státy zaplatily Íránu 400 milionů dolarů. V hotovosti mezi paletami

  18:07aktualizováno  18:07
Americká vláda v lednu tajně poslala Íránu 400 milionů dolarů. Přesně ve stejnou dobu, kdy blízkovýchodní země propustila pět vězněných Američanů. Peníze k Peršanům podle listu Wall Street Journal putovaly mezi dřevěnými paletami v hotovosti ve švýcarských francích a eurech. Kritici to označují za výkupné, to však Obamův kabinet odmítá.

Americký prezident Barack Obama | foto: AP

„Věděli, jak to bude vypadat, a byla tu i obava, že Íránci pravděpodobně platbu považovali za výkupné,“ cituje Wall Street Journal (WSJ) jeden ze svých zdrojů.

Deník informaci s odkazem na nejmenované americké i evropské politiky zveřejnil v úterý. Vláda prezidenta Baracka Obamy transakci přiznává, ovšem vysvětluje ji dávným sporem, který dodnes řeší Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu.

Na konci 70. let minulého století USA podepsaly s Íránem smlouvu o dodávce bojových letounů, píše britský Guardian. Jenže roku 1979 přišla islámská revoluce, svrhla Američany podporovaného šáha Mohammada Rézu Pahlavího a k obchodu nikdy nedošlo. Obamova administrativa má proto jako kompenzaci Teheránu zaplatit 1,7 miliardy dolarů, což oznámila 17. ledna.

První splátkou haagské dohody mělo být právě oněch 400 milionů ve francích, eurech a dalších měnách napěchovaných v hotovosti mezi dřevěné palety, protože podle současných amerických zákonů nesmí vláda uskutečnit s Peršany žádnou finanční transakci v dolarech.

Souhra náhod, vysvětluje vláda

Jen o den dříve Írán výměnou za sedm svých občanů držených v USA propustil pět Američanů: reportéra Washington Postu Jasona Rezaiana (psali jsme o něm zde), bývalého mariňáka zajatého v roce 2011 Amira Hekmatiho, o rok později zatčeného křesťanského pastora Saeeda Abediniho a Nosratollaha Khosravi-Roodsariho. O něm média více informací neuvádějí.

Kromě této čtveřice byl propuštěn ještě jeden muž, ten však neměl být součástí dohody o výměně vězňů. Americká vláda časovou souhru dvou takto důležitých dohod vysvětluje jako náhodu.

„Jednání o dohodě u haagského tribunálu byla kompletně oddělená od diskusí o vrácení amerických občanů domů. Nejenže byla oddělená, ale na obou stranách je také vedly různé týmy. U jednání o Haagu to bylo včetně technických expertů, kteří jsou do nich zapojeni už několik let,“ uvedl podle NBC News mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby.

„Spojené státy pod vedením prezidenta Obamy žádné výkupné, aby si pojistily propuštění nespravedlivě držených Američanů v Íránu, nezaplatily a ani nezaplatí,“ odmítá spekulace Kirby.

Veřejnost si zaslouží vysvětlení, prohlásil republikán Paul Ryan

Vzhledem k době, kdy k platbě mělo dojít, ji však za výkupné za propuštěné vězně považují i kritici z řad republikánů a upozorňují, že teď bude Írán o to víc zatýkat americké občany a že Írán získanými miliony podpoří režim syrského prezidenta Bašára Asada či teroristickou organizaci Hizballáh v Libanonu.

Fotogalerie

„Veřejnost si zaslouží vysvětlení toho, kam až tato vláda zašla, aby vyšla vstříc největšímu světovému sponzorovi terorismu,“ opřel se do Obamy republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

Kandidát na prezidenta za republikány Donald Trump pak informace označil za skandální a dává je za vinu „nekompetentní Hillary Clintonové“, své rivalce v nadcházejících volbách. Clintonová už však v lednu v úřadu ministryně zahraničí nebyla.

Američané jeli domů také týž víkend, kdy Spojené státy vítězoslavně oznámily zrušení protiíránských sankcí poté, co Teherán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii splnil veškeré požadavky loňské dohody s šesti velmocemi o svém jaderném programu (o jaderné dohodě více zde). Jen o den poté USA ohlásily sankce nové (psali jsme zde).

„Není překvapením, že Írán to chce nazývat výkupným ze svých vnitropolitických důvodů. Ovšem toto není ten případ. Důvěra vybudovaná během během jednání o jaderné dohodě pomohla jednáním v ostatních oblastech. Je pravda, že se všechny tyto věci sešly ve stejné době, ale nebylo to výkupné,“ uvedl pro CNN také další neupřesněný politik.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.