Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané uvalili na Írán nové sankce. Čekali, až odletí propuštění vězni

  18:13aktualizováno  18:13
Írán otevřel novou kapitolu vztahů se světem. Tak komentoval v sobotu íránský prezident Hassan Ruhání zrušení mezinárodních sankcí na svou zemi. Spokojený byl i Západ, avšak necelý den poté se zase vše zkomplikovalo. V neděli totiž Spojené státy uvalily na Írán nové sankce kvůli íránskému balistickému programu.

Íránský prezident Hassan Ruhani (17. ledna 2016). | foto: Reuters

Americké ministerstvo financí v neděli oznámilo nové sankce vůči jedenácti íránským společnostem nebo jednotlivcům zapojeným podle USA do íránského balistického programu. Stalo se tak hned poté, co v rámci výměny vězňů mezi Washingtonem a Teheránem nejméně tři věznění Američané opustili Írán a v USA bylo osvobozeno sedm íránských vězňů (o propuštění vězňů a zrušení sankcí jsme psali zde).

Sankce jsou odpovědí na říjnový test íránské balistické rakety schopné nést jadernou hlavici a odloženy byly v prosinci právě kvůli vyjednávání o výměně vězňů.

Někteří pozorovatelé soudí, že sankce kvůli balistickému programu mohou být ranou dohodě mezi šesti mocnostmi a Íránem o jeho jaderném programu, jejíž naplnění oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu. USA a EU vzápětí oznámily zrušení protiíránských sankcí uplatňovaných právě v souvislosti s íránským jaderným programem.

Západ i Írán naplnění jaderné dohody vítaly

Přitom v sobotu večer, když MAAE potvrdila, že Írán splnil požadavky, na kterých se dohodl s šesti mocnostmi, si spousta politiků pochvalovala zklidnění na mezinárodní scéně.

Západ byl spokojený, že se podařilo zkrotit íránský jaderný program a zároveň otevřít nové trhy. „Blízký východ i svět jsou nyní bezpečnějším místem,“ uvedl britský ministr zahraničí Philip Hammond. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier hovořil o „historickém úspěchu diplomacie“.

Zrušení sankcí oslavoval především Írán, jehož ekonomiku sankce dusily. „Všichni jsou šťastní, až na sionisty, válečné štváče, kteří se snaží vyvolat sektářskou válku mezi islámskými národy, a na zastánce tvrdé linie v americkém Kongresu,“ rýpl si do kritiků jaderné dohody íránský prezident Rúhání.

Íránu trvalo více než třináct let vybudovat jaderný program tak rozsáhlý, že se stal jednou z největších bezpečnostních hrozeb na světě. A trvalo sotva tři měsíce než ho demontoval, píše britský The Guardian.

Írán se zbavil 14 tisíc centrifug, což jsou dvě třetiny jeho kapacit, a dal je pod dohled MAAE. Také se zbavil 98 procent svých zásob obohaceného uranu, který byl hlavním zdrojem obav mezinárodního společenství a přestavil těžkovodní reaktor v Aráku. Před dohodou mohl Írán vyrobit jadernou bombu během několik týdnů, nyní by to pravděpodobně trvalo déle než rok.

„Írán uskutečnil významné kroky, o nichž mnozí, a zdůrazňuji mnozí, pochybovali, že se kdy stanou. A to by mělo být oceněno,“ potvrdil americký ministr zahraničí John Kerry. Zároveň dodal, že až další roky ukážou, zda bude Írán dohodu ve všech směrech naplňovat.

Kritika se ozývá od republikánů a Izraelců

Izrael naopak zrušení protiíránských sankcí kritizuje. „I když Írán podepsal dohodu o svém jaderném programu, neupustil od snahy vyvinout jadernou zbraň a nadále jedná tak, aby destabilizoval Blízký východ, a porušováním svých mezinárodních závazků šíří terorismus po celém světě,“ píše se v prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Írán a USA proti džihádistům? Probuďte se, vtipkuje teheránský generál

Zrušení sankcí samozřejmě kritizují i američtí republikáni, dlouhodobě skeptičtí k zahraniční politice Baracka Obamy. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan řekl, že Obamova administrativa uvolnila ekonomické sankce „z největšího sponzora terorismu“.

Podle Obamy je ale propuštění vězňů a jaderná dohoda diplomatickým úspěchem. „Jestliže se Írán bude snažit podvádět a potají bude chtít vyrobit bombu, zjistíme to,“ prohlásil Obama během krátkého prohlášení v Bílém domě.

Írán zvýší vývoz ropy a koupí letadla

Konec mezinárodních sankcí znamená, že Írán může začít opět vyvážet svou ropu a plyn do Evropské unie, koupit na Západě dopravní letadla, také získá přístup ke svým zmrazeným účtům v zahraničí, na kterých je přinejmenším sto miliard dolarů (téměř 2,5 bilionu korun) nebo se může zapojit do mezinárodních finančních transakcí.

Írán se podle BBC chystá koupit až 144 letadel z konsorcia Airbus. Očekává se, že Peršané zvýší během krátké doby vývoz surové ropy o půl milionu barelů denně, později vývoz ještě stoupne.

Vše ale není najednou růžové, jak se mohlo zdát. Potvrzují to i nové sankce Spojených států kvůli balistickému programu Íránu. Íránská armáda totiž nadále pokračuje ve vývoji a testování raket v rozporu s rezolucemi OSN. V platnosti zůstávají americké sankce za porušování lidských práv a sankce v dalších oblastech mimo jadernou otázku. A pokud Teherán nebude podmínky jaderné dohody dodržovat, může OSN opět vyhlásit nová odvetná opatření.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.