Dvojitý agent Valerij Michajlov si právě vyslechl rozsudek vojenského soudu, který ho poslal za špionáž pro americkou výzvědnou službu na osmnáct let za mříže. Zatím není jasné, zda se odsouzený proti verdiktu odvolá. "Michajlov, kterého v CIA považují za jednoho ze svých nejúspěšnějších agentů v posledních letech, více doufá, že ho americké úřady vymění za někoho z ruských špionů," napsal list.
Viktor ButAmerický federální soud poslal Viktora Buta do vězení za pokus prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům. But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění popírá a tvrdí, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. Americké úřady tvrdí, že se podílel na pašování zbraní už od 90. let minulého století a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe i na Blízký východ. Podle médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítaných konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku. Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage. |
Místo dopadených rozvědčíků by ale za něj Moskva mohla požadovat nechvalně proslulého ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta odsouzeného v USA na 25 let, nebo ruského pilota Konstantina Jarošenka, který si má v americkém vězení odpykat dvacet let za spiknutí za účelem propašovat pět tun kokainu.
O tom, že Moskva touží dostat Buta domů, se hovořilo už po vynesení rozsudku nad ním (více o Viktoru Butovi a jeho trestu čtěte zde).
Možnosti odpykání si trestu ve vlasti už studují generální prokurátoři obou zemí. Pokud se nedomluví, mohou být podle deníku navrhnuty i jiné varianty řešení. Právě přípravami na možnou výměnu si experti vysvětlují náhlou činorodost ruské kontrarozvědky při odhalování cizích špionů. Ta se časově shoduje s prohlášeními ruských úřadů, že But by se měl vrátit do Ruska.
Kommersant připomněl, že americké zpravodajské služby neponechávají své agenty na holičkách, ale snaží se jim všemožně pomoci. To prý potvrdila i poslední velká výměna agentů před dvěma lety, kdy Washington vyměnil desítku odhalených ruských špehů za tři ruské vězně, odsouzené ve vlasti za údajnou špionáž pro cizí velmoci (více o výměně agentů mezi USA a Ruskem čtěte zde).
Washington dosud odsouzení Michajlova nekomentoval. Plukovník podle vyšetřovatelů začal spolupracovat s agenty CIA v Moskvě v roce 2001 a do roku 2007 za dva miliony dolarů předal Američanům tisíce tajných a přísně tajných dokumentů, které ruská tajná služba připravovala pro ruského prezidenta a další členy vedení země.
V roce 2007 však Rusové přišli na úniky informací - prý se jim i podařilo dopadnout nejmenovaného Američana při vybírání tajné schránky. Michajlov se tehdy nechal penzionovat a přesídlil do USA. Do vlasti se jej podařilo vylákat předloni; byl zatčen a v úterý odsouzen, a to k ještě přísnějšímu trestu, než žádala obžaloba - k 18 namísto ke 13 letům vězení.
