Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mocnosti si ve Vídni vyměnily špiony. Ruští agenti přistáli v Moskvě

  12:01aktualizováno  16:58
Na vídeňském letišti se uskutečnila největší výměna špionů od konce studené války. Američané vyměnili deset ruských agentů za čtyři ruské vězně odsouzené za špionáž pro Západ. Ruské letadlo dorazilo do Moskvy, stroj s prozápadními špiony přistál ve Velké Británii.

Boeing 767 společnosti Vision Airlines dosedl podle agentury Reuters na vídeňské letiště v 11:15 SELČ. Stroj, který si u aerolinek pronajala americká vláda, zastavil vedle letounu Jak - 42 označeného ruskými výsostnými znaky.

Krátce po přistání se mezi oběma letouny přesunulo několik osob a po několika desítkách minut ruský stroj letiště opustil. Nedlouho po něm odstartoval i americký letoun.

Rakousko bylo pro největší výměnu špionů od konce studené války vybráno zřejmě kvůli své neutralitě. O úspěšném dokončení výměny špionů informovalo dnes také americké ministerstvo spravedlnosti; americké úřady se dosud k této operaci nevyjadřovaly.

Ve Vídni přistálo letadlo s deseti ruskými špiony zadrženými v USA (9. července 2010)

Agenti se museli nejdříve přiznat

Zátah na agenty

Agenti americké FBI 27. června pozatýkali 10 údajných špionů, kteří léta žili na klidných předměstích na východním pobřeží USA. Podle obžaloby přijímali peníze z Moskvy, opačnou cestou měli posílat nasbírané informace. Jedenáctý Rus byl zadržen na Kypru, po propuštění na kauci ale zmizel.

Pět mužů a pět žen se ve čtvrtek večer před newyorským osudem přiznalo k tomu, že v USA jednali jako agenti cizí země. Soud jim za to vyměřil trest odpovídající době jejich zadržení a proto mohli být ihned vyhoštěni.

"Bylo rozhodnuto nalézt rychlé a úplné řešení jak z hlediska národní bezpečnosti, tak z hlediska humanitárního," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner. "Další věznění deseti ilegálních agentů v USA by nijak nepřispělo zájmům národní bezpečnosti," dodal.

Během líčení agenti přiznali také svoji pravou totožnost. Pouze obvinění Vicky Pelaezová, Anna Chapmanová a Michail Semenko se v USA pohybovali s pravými jmény.

Ruští vězni jsou prý ve špatném stavu

Ruský prezident Dmitrij Medveděv souběžně podepsal milost pro čtyři lidi odsouzené v Rusku za kontakty se západními rozvědkami. Také oni museli nejdříve písemně uznat svou vinu. Jeden z nich, jaderný vědec Igor Suťagin, podle své obhájkyně přicestoval do Vídně již ve čtvrtek.

Medveděv prý přihlížel k tomu, že ruští vězni určení k výměně strávili dlouhou dubu v cele a jsou ve špatném zdravotním stavu. Suťagin strávil v cele zhruba jedenáct let, k výměně byl převezen z žaláře v Archangelsku poblíž polárního kruhu. Podmínky v ruských věznicích jsou mnohdy velmi tvrdé.

KOHO RUSKO OMILOSTNILO?

Důstojník ruské vojenské rozvědky Sergej Skripal (9. srpna 2009)SERGEJ SKRIPAL - Penzionovaný důstojník ruské vojenské rozvědky (GRU) byl zatčen v prosinci 2004 a v srpnu 2006 byl odsouzen k 13 letům vězení za špionáž pro britskou tajnou službu MI6. Obviněn byl zejména z prozrazení jmen několika desítek ruských agentů působících v různých evropských zemích. Podle ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) naverbovala MI6 Skripala v 90. letech během jeho působení v cizině. Za své služby údajně dostal zhruba sto tisíc dolarů (přes dva miliony korun) a pro MI6 pracoval podle médií i po návratu do Ruska.

IGOR SUŤAGIN - Bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady ruské akademie věd byl zadržen 27. října 1999 ve městě Obninsk poblíž Moskvy těsně před odjezdem do zahraničí. Byl obviněn, že shromažďoval a předával údaje spojené se státním tajemstvím představitelům britské firmy, jež byla podle ruské FSB spojena s americkou výzvědnou službou CIA. Jednalo se prý o nejnovější systémy výzbroje a o údaje týkající se vývoje nových jaderných ponorek.

Ruský vědec Igor Suťagin vězněný za špionáž (7. dubna 2004)Začátkem dubna 2004 byl odsouzen na 15 let. Následné odvolání i žádost o podmínečné propuštění bylo zamítnuto. Svůj trest si odpykával v Archangelsku, odkud byl v pondělí údajně odvezen do moskevské vazební věznice Lefortovo. Dnes odletěl do Vídně. Podle představitelů organizace Human Rights Watch se Suťaginovi nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění.

Pochybnosti o korektnosti procesu proti ruskému vědci vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí. Za politického vězně označila Suťagina organizace Amnesty International.

ALEXANDR ZAPOROŽSKIJ - Bývalý agent SVR po odchodu do důchodu v roce 1997 odjel do Spojených států, kde údajně předával americké straně tajné informace o ruských tajných službách a jejích agentech. Po návratu do Ruska v roce 2001 byl zatčen a v roce 2003 odsouzen k 18 letům vězení za špionáž. Podle médií byl údajně zapleten do vyzrazení vysokého činitele CIA Aldricha Amese a agenta FBI Roberta Philipa Hanssena, kteří byli za špionáž pro SSSR a Rusko odsouzeni na doživotí.

GENADIJ VASILENKO - Bývalý agent KGB, podle ruských médií byl zatčen v roce 1998 pro podezření ze špionáže pro USA, ale po šesti měsících byl propuštěn. V roce 2005, kdy pracoval jako zástupce šéfa bezpečnostní služby ruské televizní stanice NTV Pljus, byl opět zatčen a poté odsouzen ke třem letům vězení za ilegální držení zbraní a útok na veřejného činitele. Podle ruské agentury RIA Novosti měl být loni propuštěn.

zdroj: ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.