Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud v Bahrajnu poslal deset šíitských opozičníků na doživotí za mříže

  12:09aktualizováno  12:09
Zvláštní bezpečnostní soud v Bahrajnu vynesl rozsudek doživotního vězení nad desítkou šíitských opozičních vůdců za údajné spiknutí s cílem svrhnout sunnitskou vládu. Další aktivisté si od soudu odnesli tresty v délce od dvou do pěti let za mřížemi.

Pohled na perlový pomník, symbol protivládních protestů v Bahrajnu (16. března 2011) | foto: AP

Souzení představitelé opozice se podle žaloby pokoušeli svrhnout sunnitskou dynastii vládnoucí v Bahrajnu ve spolupráci s "teroristickou organizací v zahraničí". Režim tím narážel na Teherán, který podezřívá z podpory šíítských demonstrantů. Informovala o tom agentura AP.

Rozsudek pro 21 aktivistů

Rozsudky si vyslechlo 14 aktivistů držených ve vazbě, zbývajících sedm bylo odsouzeno v nepřítomnosti.

K odsouzeným patří podle agentury Reuters i významný šíitský disident, generální tajemník šíitského Hnutí pro svobodu a demokracii (Hak) Hasan Mušajma.

Ten se do ostrovního království vrátil z londýnského exilu koncem února (dostal milost od panovníka) a policie ho zatkla v březnu. Pět let v kriminále stráví i sunnitský liberální vůdce Ibráhím Šaríf, který se přidal k šíitské opozici.

Odsouzení opoziční vůdci prý po vyřčení rozsudku začali volat, že "pokojné protesty proti královské rodině budou pokračovat". Slovo "pokojné" volali i ve chvíli, kdy je vězeňská stráž vlekla ven ze soudní síně.

Přes třicet mrtvých, stovky lidí ve vězení

Bahrajnská vláda v březnu kvůli protestům vyhlásila výjimečný stav, který byl zrušen až 1. června. Demonstrace proti vládnoucí sunnitské rodině Chalífů si vyžádaly jednatřicet mrtvých.

Proč Západ sleduje Bahrajn?

Je pro něj strategický

Mezi nimi jsou i čtyři známí zástupci opozice, kteří zemřeli ve vazbě. Ve věznicích skončily stovky oponentů režimu, někteří už byli souzeni a dva dostali tresty smrti.

Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a nelíbí se jim, že se musejí podřizovat vládnoucím menšinovým sunnitům. Lidé vyšli do ulic po zrušení výjimečného stavu znovu. Vláda tato shromáždění nepovažuje za protivládní protesty, ale za akce výtržníků.

Režim také popírá odhady opozice, podle níž je souzeno kolem 400 zadržených demonstrantů a opozičních aktivistů. Podle oficiálních tvrzení je tento počet mnohem nižší a před soud bylo pohnáno jen mizivé procento těch, kdo byli zapojeni do masových demonstrací. Jde prý výhradně o pachatele trestných činů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.