Souzení představitelé opozice se podle žaloby pokoušeli svrhnout sunnitskou dynastii vládnoucí v Bahrajnu ve spolupráci s "teroristickou organizací v zahraničí". Režim tím narážel na Teherán, který podezřívá z podpory šíítských demonstrantů. Informovala o tom agentura AP.
Rozsudek pro 21 aktivistůRozsudky si vyslechlo 14 aktivistů držených ve vazbě, zbývajících sedm bylo odsouzeno v nepřítomnosti. |
K odsouzeným patří podle agentury Reuters i významný šíitský disident, generální tajemník šíitského Hnutí pro svobodu a demokracii (Hak) Hasan Mušajma.
Ten se do ostrovního království vrátil z londýnského exilu koncem února (dostal milost od panovníka) a policie ho zatkla v březnu. Pět let v kriminále stráví i sunnitský liberální vůdce Ibráhím Šaríf, který se přidal k šíitské opozici.
Odsouzení opoziční vůdci prý po vyřčení rozsudku začali volat, že "pokojné protesty proti královské rodině budou pokračovat". Slovo "pokojné" volali i ve chvíli, kdy je vězeňská stráž vlekla ven ze soudní síně.
Přes třicet mrtvých, stovky lidí ve vězení
Bahrajnská vláda v březnu kvůli protestům vyhlásila výjimečný stav, který byl zrušen až 1. června. Demonstrace proti vládnoucí sunnitské rodině Chalífů si vyžádaly jednatřicet mrtvých.
Proč Západ sleduje Bahrajn?Je pro něj strategický |
Mezi nimi jsou i čtyři známí zástupci opozice, kteří zemřeli ve vazbě. Ve věznicích skončily stovky oponentů režimu, někteří už byli souzeni a dva dostali tresty smrti.
Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a nelíbí se jim, že se musejí podřizovat vládnoucím menšinovým sunnitům. Lidé vyšli do ulic po zrušení výjimečného stavu znovu. Vláda tato shromáždění nepovažuje za protivládní protesty, ale za akce výtržníků.
Režim také popírá odhady opozice, podle níž je souzeno kolem 400 zadržených demonstrantů a opozičních aktivistů. Podle oficiálních tvrzení je tento počet mnohem nižší a před soud bylo pohnáno jen mizivé procento těch, kdo byli zapojeni do masových demonstrací. Jde prý výhradně o pachatele trestných činů.