Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud uvolnil cestu k Walderodeho majetku

  17:57aktualizováno  17:57
Brno - Vdova po šlechtici z rodu Walderode může žádat o vydání další části majetku. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu. Kromě lesů, polí a zámku Hrubý Rohozec za zhruba tři a půl miliardy korun tak může Johanna Kammerlanderová žádat i o zhruba 25 arů lesa na Liberecku. Rozsáhlý majetek byl zabaven na základě Benešových dekretů. Soud o kauze rozhodoval už potřetí a zopakoval svá předešlá rozhodnutí.

Pozemkové úřady a soudy nechtěly majetek vydat, hlavním důvodem bylo sporné Walderodeho občanství. Ústavní soud ale opět jasně potvrdil, že státní příslušnost šlechtice není v restituční kauze překážkou.

Podle soudce Ústavního soudu Vladimíra Klokočky pochybily pozemkové úřady i pražský městský soud, které se kauzou zabývaly.

"Při rozhodování neměly vůbec postupovat podle novely zákona z roku 1996," uvedl. Tato norma se totiž podle něj nemůže vztahovat na osoby, které do roku 1996 uplatnily své restituční nároky. 

"Po dnešním rozhodnutí soudu jsme se vrátili do roku 1992, tedy zcela na začátek. Opět musíme požádat o vrácení majetku," řekl právní zástupce Kammerlanderové Felix Nevřela.

Spory o majetek šlechtického rodu Walderode, jehož cena se v roce 1997 odhadovala na 3,5 miliardy korun, trvají deset let. Karel Des Fours Walderode dostal majetek zpět už v roce 1992. Po třech letech ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo a lesy, polnosti a zámek převzal opět stát.

Chonologie kauzy Walderode

Další soudní rozhodnutí

Potomci Walderodů
mohou žádat o majetek

Walderodové usilují
o zámek v Dřínově

Naději na opětovné vrácení majetku dočasně vzala potomkům rodu Walderode v roce 1996 novela zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Stanoví totiž, že žadatel o vrácení majetku nesměl od konce druhé světové války do roku 1990 pozbýt československé státní občanství.

Walderode se ale v roce 1949 občanství zřekl, když chtěl z Československa emigrovat. Zpět ho nabyl v roce 1992, tedy jen několik měsíců předtím, než podal restituční žádost.

I po přijetí novely zákona v roce 1996 usiloval Walderode o vrácení majetku. Pozemkové úřady na Jablonecku, Semilsku a Liberecku jeho nároky zamítly s odkazem, že neměl od konce války nepřetržitě československé občanství.

Walderode v roce 2000 zemřel, o vrácení majetku proto usiluje jeho manželka.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.