Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu, pojistila Benešovy dekrety

  8:41aktualizováno  11:16
Poslanecká sněmovna souhlasila s Lisabonskou smlouvou. Pro hlasovalo 125 poslanců, ke schválení byla třeba ústavní většina 120 hlasů. Smlouvu podpořila ČSSD, zelení, lidovci a část ODS. Zbytek ODS a KSČM byly proti. K celkové ratifikaci chybí schválení v Senátu a podpis prezidenta.

Topolánek vyměnil království za eurokomisaře, kritizoval obrat ODS Vlastimil Tlustý. | foto:  Dan Materna, MAFRA

O Lisabonské smlouvě začali poslanci jednat už včera. Schůzi ale po 21. hodině přerušil předseda Sněmovny Miloslav Vlček, po deváté hodině večer už totiž nelze hlasovat. - čtěte více o včerejším jednání poslanců

Po dnešní krátké rozpravě, ve které vystoupili dva komunističtí poslanci, přistoupila Sněmovna k hlasování. Pro ratifikaci Lisabonské smlouvy zvedlo ruku 125 poslanců, proti jich bylo 61.

Podle záznamu o výsledku hlasování se proti smlouvě postavilo 37 ze 79 vládních občanských demokratů. Devět dalších se zdrželo, ostatní byli pro.

Lisabonská smlouva

LISABON NA CESTĚ K RATIFIKACI

Přehled nejdůležitějších událostí v ratifikačním procesu smlouvy

Poslanci zároveň odsouhlasili doprovodné usnesení, podle kterého smlouva nemůže revidovat poválečné uspořádání Československa a zpochybňovat Benešovy dekrety.

"Poslanecká sněmovna (...) odmítá snahy o extenzivní výklad rozsahu uplatnění Listiny základních práv Evropské unie a s tím spojené pokusy o otevírání otázek souvisejících s koncem a výsledky druhé světové války. (Listina základních práv EU) nemůže působit retroaktivně a zpochybnit tak právní a majetkové vztahy," stojí v doprovodném usnesení.

ON-LINE Reportáž ze sněmovny

Včerejší a dnešní rozhodování poslanců o Lisabonské smlouvě minutu po minutě

"Vítám tuto skutečnost jako významný krok v ratifikačním procesu v České republice. Jde o krok zodpovědný, kterému předcházela důkladná demokratická diskuse," pochvaloval si výsledek hlasování vicepremiér Alexandr Vondra.

"Prezident republiky Václav Klaus výsledek dnešního hlasování o Lisabonské smlouvě v Poslanecké sněmovně očekával. Prezident zároveň věří, že se Senát jako celek nad touto smlouvou zamyslí odpovědněji," komentoval postoj hlavy státu hradní mluvčí Radim Ochvat.

Pražský primátor Pavel Bém se schválením nesouhlasí. Schválení Lisabonské smlouvy hodnotím jednoznačně jako krok špatným směrem. V konečném důsledku povede k reálnému omezení kompetencí České republiky v EU a ztrátě části národní suverenity a národních pozic, aniž by to vyvážila efektivnějším fungováním unie," řekl.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ocenil schválení jako krok, který Evropu sjednotí. "Schválení lisabonské smlouvy přesvědčivou většinou je další významný krok k prohloubení evropské integrace. Je to krok směrem k posílení akceschopnosti a jednoty Evropy, a jako takový ho vítám. Krize posledních časů nám ukázala, jak je důležité, abychom hovořili svorně jedním hlasem," řekl.

Rozhodnuto bylo už včera

Poslanci ODS, která dosud vystupovala ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy zdrženlivě, dali ústy šéfa ústavně-právního výboru Marka Bendy najevo, že v otázce smlouvy ustoupí (o ústupku ODS v otázce smlouvy čtěte zde). Své poslance ODS nezavázala hlasovat tak ani onak, na rozdíl například od ČSSD v otázce vojenských misí.

"Počítám s tím, že to tu společně s ostatními prohrajeme," uznal už včera odpůrce smlouvy a stranický rebel ODS Vlastimil Tlustý.

Kritici smlouvy se ještě včera snažili schůzi přerušit, oba komunistické návrhy na odložení hlasování ale poslanci zamítli. Komunisté chtěli buď odložení do rozhodnutí o referendu o smlouvě, nebo do 24. března. Do té doby očekávali, že se ke smlouvě vyjádří sněmovní výbory.

Smlouva ve Sněmovně prošla kvůli politické dohodě. Koalice se totiž s opozicí dohodla na přípravě novely jednacího řádu obou komor parlamentu. Ta má být pojistkou při předávání kompetencí do Bruselu. Novely si ODS kladla jako podmínku ratifikace, po včerejšku tvrdí, že je podmínka splněna.

Jak Sněmovna hlasovala

ČSSD: Všichni poslanci hlasovali pro ratifikaci.

ODS: Pro ratifikaci bylo 33 poslanců, zdrželo se 9, proti bylo 37.

KDU-ČSL: Pro ratifikaci hlasovalo dvanáct ze třinácti členů poslaneckého klubu. Tomáš Kvapil je nemocný.

SZ: Pro hlasovali všichni čtyři členové poslaneckého klubu.

KSČM: Ze 26 poslanců bylo 23 proti ratifikaci, dva se zdrželi, jedna poslankyně scházela.

Nezařazení poslanci: Pro Lisabonskou smlouvu Věra Jakubková, Olga Zubová, Petr Wolf, Evžen Snítilý a Miloš Melčák. Proti Juraj Raninec. Scházel Jan Schwippel.

Podle Topolánkova kritika Vlastimila Tlustého premiér ustupuje ČSSD, protože chce získat funkci eurokomisaře, která se v létě uvolní, až křeslo opustí Vladimír Špidla.

"Království za eurokomisaře," shrnul Tlustý obrat ODS pod vedením Topolánka.

"Já myslím, že proč se tohle všechno nepochopitelné děje, se dozvíme buď ve chvíli, kdy tato vláda, která sedí za mými zády, vyšle nového eurokomisaře do Bruselu, anebo kdy tam ten nový eurokomisař odjede," řekl.

V horní komoře ale smlouvu nečeká lehký osud. Podstatná část senátorů ODS se smlouvou nesouhlasí. Navíc se jim nelíbí, že Sněmovna ratifikaci uspíšila navzdory dřívější dohodě, že je třeba počkat na schválení novel jednacího řádu.

Senátoři také připravují novou stížnost k ústavnímu soudu. Smlouva navíc nemůže vejít v platnost bez podpisu prezidenta Václava Klause.

Lisabon podle průzkumů mínění

Tři pětiny obyvatel České republiky byly na počátku února přesvědčeny, že český parlament by měl Lisabonskou smlouvu schválit, uvádí se v dnes zveřejněném průzkumu agentury STEM.

Toto přání vyslovovali jak příznivci Strany zelených a ODS, tak i ČSSD. Nejvíce odpůrců přijetí smlouvy bylo v řadách voličů KSČM, tvrdí STEM.

Podle jiného průzkumu ale čísla podporovatelů smlouvy nejsou tak vysoká. Bezmála polovina občanů, konkrétně 48 procent, neví, zda by měl parlament smlouvu schválit. Třetina lidí je pro schválení, zatímco 19 procent občanů je proti, říkal průzkum CVVM před několika dny.

Ten už dříve řekl, že ji nepodepíše dříve, než se ke smlouvě vyjádří Irové v opakovaném referendu. - čtěte Termín irského referenda má být jasný v tomto pololetí, řekl Vondra

Co by měnila smlouva

Když bude Lisabonská smlouva schválena, přibude celkem 68 oblastí, kde nebude mít Česká republika právo veta proti většinovému rozhodnutí zemí Unie (zatím jich je 150).

O čem by Unie rozhodovala systémem většiny (i kdyby některé země nesouhlasily):
- o pravidlech pro legální přistěhovalectví
- o tom, jaká budou společná pravidla v boji proti změně klimatu
- o některých dopravních předpisech
- o společných pravidlech ochrany veřejného zdraví, třeba před škodlivými účinky tabáku a alkoholu
- o energetické politice
- o předpisech pro cestovní ruch
- o předpisech pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech

Kde by byl dál nutný jednomyslný souhlas včetně Česka:
- změny daní
- zahraniční a obranná politika
- pravidla pro sociální zabezpečení

Co se bude dít, když Česko Lisabonskou smlouvu schválí?
Záležet bude na tom, jestli smlouvu schválí v Irsku a potvrdí ji i polský prezident a německý Ústavní soud. Pak by začala platit.

- novým "prezidentem" Unie by byl předseda Evropské rady volený na dva a půl roku (maximálně dvakrát)
- vznikla by funkce "evropského ministra zahraničí" - oficiálně vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku
- k rozhodnutím přijímaným "kvalifikovanou většinou" (tam, kde není právo veta) by byl třeba souhlas 55 procent zemí EU, v nichž zároveň žije 65 procent obyvatel ze všech zemí Unie

Co se bude dít, když Česko Lisabonskou smlouvu neschválí?

Když v tom nebudeme sami, padla by smlouva pod stůl a politici by museli jednat o jiném dokumentu. Kdyby Česko zůstalo osamoceno (Irové by změnili názor), je otázka, jak by se k nám chovaly další státy EU. Pravidla pro vyloučení nejsou. Možnost vystoupení z EU upravuje až Lisabonská smlouva.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš
Narůstá ve Spojených státech rasismus? V Rozstřelu odpoví historik Lukeš

Prezident Spojených států Donald Trump nejprve odsoudil extremisty, kteří mají na svědomí násilnosti ve virginském Charlottesville. O den později překvapil...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.