Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLED: Jak šel čas při ratifikaci Lisabonské smlouvy

  10:47aktualizováno  10:47
Český parlament jednal o Lisabonské smlouvě téměř rok, oficiálně se ke smlouvě Češi vyjádřili jako poslední v EU. A to i přes to, že Unii nyní předsedají. Portál iDNES.cz přináší výběr hlavních událostí okolo ratifikace smlouvy.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

19. října 2007: Evropská unie se dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument by měl nahradit původně navrhovanou euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Z nového návrhu vypadla například společná hymna EU a společná unijní vlajka.

DOKUMENT: O ČEM JE LISABONSKÁ SMLOUVA

4. prosince 2007: Prezident Václav Klaus označil Lisabonskou smlouvu za "přejmenovanou euroústavu".

13. prosince 2007: Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za Českou republiku dokument podepsal premiér Mirek Topolánek (ODS).

Leden 2008: Vláda odeslala smlouvu do Sněmovny a Senátu.

1. dubna 2008: Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo proti smlouvě i pět poslanců ODS, což nestačilo.

24. dubna 2008: Senátoři požádali Ústavní soud, aby posoudil soulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 ze 70 přítomných senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.

12. června 2008: Lisabonskou smlouvu odmítli Irové v referendu.

20. listopadu 2008: Smlouvu schválil švédský parlament, ČR zůstala jedinou zemí EU, která nehlasovala o ratifikaci smlouvy.

26. listopadu 2008: Podle Ústavního soudu může proces schvalování Lisabonské smlouvy v ČR pokračovat. Soud nenašel rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem. Soud nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu konkrétní argumenty.

ÚSTAVNÍ SOUD: LISABON ÚSTAVU NEOHROŽUJE

S kritikou smlouvy vystoupil před ústavními soudci i prezident Klaus, který pak rozhodnutí soudu označil za "do značné míry politické, nikoliv striktně právní".

7. prosince 2008: Kongres ODS schválil usnesení, podle něhož je ponecháno na poslaneckém a senátorském klubu, jak budou hlasovat. Současně ale kongres "důrazně doporučuje" přednostně v parlamentu prosadit česko-americké smlouvy o umístění protiraketového radaru na českém území.

9. prosince 2008: Sněmovna přerušila projednávání lisabonské smlouvy do 3. února 2009. Pro návrh šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře hlasovalo 159 poslanců včetně sociálnědemokratických.

7. ledna 2009: Zástupcům ODS se podařilo prosadit odklad schvalování lisabonské smlouvy v Senátu. V zahraničním výboru uspěli s návrhem přerušit projednávání na 30 dnů, tedy až do půlky února.

4. února 2009: ODS ve Sněmovně prosadila další odklad projednávání lisabonské smlouvy. Pro návrh se vyslovilo 115 ze 196 přítomných poslanců, hlavně z vládních stran.

6. února 2009: Sněmovna pustila do druhého čtení návrh KSČM, aby se o smlouvě rozhodlo v referendu. Proti zamítnutí normy o referendu se postavili i někteří poslanci vládní ODS.

10. února 2009: Zahraniční výbor horní komory podobně jako již v lednu výbor pro záležitosti EU doporučil projednávání smlouvy odložit až na dobu po přijetí normy, jež bude obsahovat vázaný mandát pro vládu, tedy souhlas Sněmovny i Senátu s převodem rozhodovacích kompetencí z Prahy do Bruselu.

17. února 2009: Senátoři ODS se shodli na tom, že nepodpoří ratifikaci lisabonské smlouvy bez schválení prováděcích novel. Ty mají zabránit převodu rozhodovacích kompetencí z členských států na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu.

Klub ODS deklaroval, "že pokud nebude dokončena ratifikace smluv o umístění amerického radaru a schváleny novely jednacích řádů obou komor, nedoporučí k ratifikaci Lisabonskou smlouvu".

18. února 2009: Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Ratifikace smlouvy v Česku skončí tehdy, až ji schválí i Senát a podepíše prezident.

SNĚMOVNA SCHVÁLILA LISABONSKOU SMLOUVU

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Ilustrační foto
Déšť nepustí slunce na oblohu, na horách může o víkendu sněžit

V povolebním týdnu skrze mraky nepronikne příliš slunečních paprsků. Zato při častých přeháňkách přijdou vhod deštníky. V úvodu teploty vystoupí maximálně...  celý článek

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.