„Sešli se zástupci od mateřských školek až po vysoké školy. Schůze navázala na jednání, která se konala také loni před přípravou státního rozpočtu. Už tehdy jsme upozorňovali, že se nám některé jeho položky jevily nedostatečné, situace se bohužel znovu opakuje, politici opět zklamali,“ vysvětlil iDNES.cz předseda Českomoravského odborového svazu František Dobšík.
Na 1. září proto školské odbory spolu s Radou vysokých škol, Českou konferencí rektorů nebo například Asociací ředitelů gymnázií svolaly shromáždění, na které chtějí pozvat také představitele vlády.
 |
„Od protestu možná upustíme, bude to záležet na tom, jaký rozpočet koncem srpna ministr financí předloží. Sejdeme se ale i v případě, že bychom byli s návrhem spokojeni. Akci bychom využili k diskuzi o financování ve školství,“ sdělil Dobšík.
O rozpočtu momentálně jedná ministr financí Ivan Pilný s ministrem školství Stanislavem Štechem. „Jaké další kroky podnikneme nebo zda bude vyhlášena stávková pohotovost je zatím předčasné. Uvidíme, jak dopadne jednání ministrů,“ dodal Dobšík.
K poklesu rozpočtu pro vysoké školy došlo už v roce 2012. Od té doby už padla spousta vládních slibů, že vysoké dostanou víc peněz, které však nebyly splněny. Zřejmě nejviditelněji se podfinancování školství projevuje na platech pro akademiky.
Trpělivost už došla i některým rektorům. Například rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek v červnu prohlásil, že pokud vysoké školy nedostanou víc peněz, semestr možná začne později (psali jsme zde).
Ani rektorka Vysoké školy ekonomické (VŠE) Hana Machková nevylučuje, že by k podobným krokům nepřistoupila také, počátkem září se chce ale na dalším postupu poradit s ostatními rektory.
„Stávající situace je neúnosná a nedůstojná. Vždyť podíl výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol na HDP je dnes nižší než v roce 2000. Roční rozpočet VŠE je o 100 milionů eur nižší než rozpočet rakouské obdoby VŠE, vídeňské univerzity,“ říká rektorka.
Rektor ČVUT: Naši profesoři moc vědy dělat nemohou
Podle rektora Českého vysokého učení technického Petra Konvalinky ovlivňuje nedostatek financí negativně také umístění v žebříčcích, které každoročně řadí univerzity podle jejich kvality.
„Bojujeme se světovými univerzitami. Univerzity, které jsou před námi, mají zhruba stejný rozpočet jako my, ale v jiné měně - v eurech nebo dolarech,“ říká Konvalinka. „Kromě počtu publikací či patentů je pro dobré umístění v žebříčcích důležitý také přepočet financí na jednoho akademického pracovníka, respektive studenta, a v tomto ohledu hluboce zaostáváme, rozpočet nás šíleným způsobem brzdí,“ sdělil.
ČVUT má momentálně rozpočet pět miliard korun. Asi 1,9 miliardy z této částky tvoří peníze od státu. Zbytek škola dostává za vzdělávací, vědeckou či publikační činnost a soutěžením o projekty ve veřejných zakázkách.
„Naši špičkoví pracovníci, zejména profesoři, moc vědy dělat nemohou, protože neustále píší žádosti o projekty. Stali se z nás byrokrati. Každý, kdo má pod sebou nějaké pracovníky, musí shánět projekty, a stráví tím 90% svého času, protože vyjde tak jeden z pěti projektů,“ posteskl si rektor.
Zatímco ještě v roce 2005 byl podle Konvalinky normativ na jednoho vysokoškolského studenta 32 tisíc korun, dnes se částka pohybuje na 26 tisíc korunách. „Na vysokoškolské studenty na technických vysokých školách dostáváme méně peněz, než na děti v mateřských školách nebo základních a středních školách,“ uzavřel Konvalinka.
