Jaroslav Churáček, Martin Pomije a Zdeněk Habich (zleva) byli odsouzeni za...

Jaroslav Churáček, Martin Pomije a Zdeněk Habich (zleva) byli odsouzeni za vraždu Tibora Danihela. Snímek je ze soudu v roce 1999. | foto: ČTK

Romové mě zdraví a oslovují strejdo, říká skinhead z případu Danihel

  • 34
Romové o něm říkají, že je lepší ho zdravit, než se s ním dostat do křížku. Dělá vyhazovače a svalnatou postavou budí respekt. Jaroslav Churáček, podle soudu hlavní strůjce rasové vraždy Tibora Danihela, naopak říká, že má přátele i mezi píseckými Romy. A všichni prý vědí, že byl odsouzen neprávem.

Cítíte se i po dvaceti letech nevinný a vnímáte to jako poškození?
Vnímám to tak, jak to vnímá celá republika, celé město, kohokoliv se zeptáte. Bylo to vykonstruované. Odseděl jsem si i s navazujícím odsouzením deset let. Byla to politická fraška. Vždyť i bývalý prokurátor to označil za klukovinu, bývalí policajti a další věděli, že to bylo jinak. Ti, kdyby mohli mluvit, ti by vám to pověděli, ale mluvit nemohou. Hledal se prostě odstrašující příklad, a tak jsme byli odsouzeni za vraždu a tři pokusy o ni, i když se o vraždu nejednalo. Přitom já tam ani nebyl.

20 let od první rasové vraždy

24. září 1993 napadla skupina skinheadů na ostrově uprostřed Otavy trojici Romů. Ti před nimi skočili do řeky a snažili se přeplavat ke břehu. Holé lebky jim ale bránily v tom, aby vylezli z vody. Tibor Danihel se utopil. Soud později útok kvalifikoval jako rasovou vraždu, za kterou tři ze skinheadů dostali od 6,5 do osmi let vězení. Nejtvrdší trest dostal Jaroslav Churáček.

Nebyl jste u onoho incidentu?
Policajti mě sebrali na druhém konci města. To bych musel za tu chvíli uběhnout pět kilometrů.

Odsouzen jste ale byl na osm let a tři měsíce.
Ano, i s trestem navazujícím na to jsem si odseděl deset let. Ve dvaceti mě zavřeli a ve třiceti pustili. Vzalo mi to deset perspektivních let života, kdy všichni podnikají, zakládají rodiny. Já jsem se vrátil a nikdo mi nedal ani korunu, nikdo mi nepomohl. Jediné, co mi řekli, že jestliže chci oblečení, tak si mám dojít na Červený kříž.

Jak se vám dnes v Písku žije? Přeci jen ve městě bydlí řada pozůstalých po Tiboru Danihelovi.
Vždyť bydlí kolem mě na sídlišti, zdraví mě, říkají mi strejdo. Když mě potkají se psem, hladí si ho. I oni moc dobře vědí, jak za nima docházeli lidi z ministerstva nebo tehdejší ministryně Vlasta Parkanová, a vysvětlovali jim, jak mají vypovídat.


Video