Sjezd byl varováním pro Špidlu

  • 16
Být to ve škole, řeklo by se, že prošel s odřenýma ušima. Vladimír Špidla po dvou letech obhájil funkci předsedy nejsilnější vládní strany, ale zároveň poznal, jak silnou opozici uvnitř ČSSD má. Převedeno na čísla - Špidlu volilo jen o něco více než polovina delegátů víkendového sjezdu.

To znamená, že od roku 2001, kdy se stal předsedou ČSSD poprvé a kdy dostal 87 procent hlasů, přišel o podporu třetiny členské základny.

Bouřlivá debata na sjezdu. Dramatická volba. Protikandidát Rusnok, který byl donedávna Špidlovým podřízeným ve vládě. To vše muselo být pro Špidlu varováním: nevedeš si zrovna nejlíp.

Stačilo málo a Špidla se poroučel. Se zvolením nového předsedy by pak nejspíš padla i současná koaliční vláda. Zvolení Špidly naopak znamená, že vláda se upevní. Špidla k tomu dodává, že nechystá ani žádné personální změny. To je jeden z klíčových výsledků sjezdu ČSSD.

Na druhou stranu se potvrdilo, že Špidla není vůdce, který by na svou stranu automaticky strhával řadové členy a měl jejich podporu jistou i pro další období. Před dvěma lety se stal předsedou z vůle Miloše Zemana (doporučil ho jako svého nástupce), nyní zase funkci uhájil z vůle Stanislava Grosse (rozhodl se nekandidovat na předsedu, jinak by nejspíš uspěl).

A to je zpráva, která už pro vládní koalici z hlediska její dlouhodobé existence tak příznivá zdaleka není. Jakmile budou mít nespokojení členové ČSSD silného lídra, může být další sjezd za dva roky, tedy rok před parlamentními volbami 2006, docela revoluční.

Má Špidla důvod být spokojen s výsledky sjezdu? Jak se to vezme. Zůstává předsedou, navíc je obklopen místopředsedy, které si povětšinou přál. Zároveň však musel vzít na vědomí veškeré výhrady, které vůči jeho politice v ČSSD jsou: je nekomunikativní (členové ČSSD nemají přehled o tom, co jako premiér zamýšlí), příliš ustupuje koaličním partnerům (bere velké ohledy na "neexistující" Unii svobody), podrazil svého předchůdce Miloše Zemana (nepodpořil jeho prezidentskou kandidaturu)...

Předseda ČSSD se může utěšovat, že proti němu jdou ti, které odstřihl od vlivu (třeba bývalí ministři Fencl, Lachnit, Schling). Ale hlasů proti Špidlovi bylo tolik, že v sobě nutně skrývají i jiné důvody nespokojenosti. A tato část ČSSD mu příliš nevěří, že se "polepší", jak na sjezdu slíbil.

"Strana bude zreformována debaklem v příštích volbách, který ji pravděpodobně čeká," prorokuje Jiří Rusnok. "Agonie pokračuje. Klid ve straně nebude," dodává odbojný poslanec Robert Kopecký. Může-li se Špidla na něco spolehnout, pak na to, že jej rozhodně nečekají dva klidné roky ve vedení nejsilnější vládní strany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video