Proč Špidla bojuje o přežití?

Je to zdánlivě velmi podobná situace: po dvou letech se sociální demokraté znovu scházejí v pražském Kongresovém centru, aby zvolili nové vedení strany. Kandidát na předsedu je opět jediný: Vladimír Špidla.

Podstatný rozdíl tu však je: v roce 2001 "protlačil" Špidlu do nejvyšší stranické funkce Miloš Zeman. Stejný Zeman, který teď z Vysočiny vzkazuje: Zbavte se Špidly, nebo to s celou ČSSD špatně dopadne!

Co se to vlastně v ČSSD za ty dva roky stalo?
Mladá fronta DNES den po sjezdu před dvěma lety na první straně oznámila: "Špidla udal směr: Ostře doleva!" V porovnání s pragmatickým Zemanem vypadal Špidla opravdu jako ortodoxní socialista.

Jenže "ideové" rozdíly nebyly to hlavní, co oba muže - a nakonec celou stranu - rozdělilo. Špidla se totiž od svého předchůdce chtěl lišit i něčím jiným. Začal mluvit o "novém politickém stylu".

Základním kamenem Špidlovy taktiky se stalo okázalé odmítání všeho, co souviselo s opoziční smlouvou s ODS, životním dílem Miloše Zemana. "Zdrojem volebního výsledku byla vhodně zvolená strategie jasně se oddělit od opoziční smlouvy," přiznává Špidla ve zprávě pro nadcházející sjezd.

Spálil mosty
Postupné "odříznutí se" od zemanovských časů mu však uvnitř sociální demokracie nadělalo spoustu nepřátel. Poprvé se Špidla se Zemanem dostali do otevřeného konfliktu hned po volbách: Zeman doporučoval pokračovat v menšinové vládě (případně velké koalici s ODS), zatímco Špidla podle něho začal program ČSSD "rozmělňovat" v koalici s lidovci a Unií svobody.

Špidla také začal "čistit" politiku od Zemanových lidí. Když loni v březnu, ještě jako vicepremiér Zemanovy vlády, navštívil USA, zjistil, jak moc je pro Washington nepřijatelný šéf Zemanových poradců Miroslav Šlouf a jeho tým bývalých komunistických a svazáckých tajemníků.

Po volbách museli Šloufovi lidé z Úřadu vlády odejít. Ani v nové vládě se nenašlo místo pro další lidi oddané Zemanovi: Jana Kavana, Jana Fencla, Petra Lachnita, Jaromíra Schlinga... Naopak do ústavních funkcí se dostali Petra Buzková či Lubomír Zaorálek, které Zeman upřímně nesnáší.

Podcenil Zemana
Rostoucí vnitrostranická opozice se projevila hlavně při listopadovém referendu o novém prezidentovi. Špidla teď sám přiznává, že Zemana a jeho touhu po prezidentském úřadu podcenil. Když mu to došlo, zkusil Zemana dostat ze hry pomocí "prezidentského referenda": jenže Zeman je zcela suverénně vyhrál.

Špidla s velkou pomocí Stanislava Grosse dokázal Zemana potupně vyšachovat hned v prvním kole prezidentské volby: "Operaci důchodce" mu řada sociálních demokratů dodnes nezapomněla. "Nevím, proč se Vláďa k Milošovi tak chová. Nechápu to," pronesl například místopředseda Zdeněk Škromach, kterým by dnes Zeman Špidlu nejraději nahradil.

Přesto má Vladimír Špidla slušnou šanci uhájit na sjezdu sebe i svou vládu. Už teď je však jasné, že dva roky starý scénář předání moci v ČSSD se nevydařil ani jednomu z jejích aktérů. 

Co vše rozhodne sjezd ČSSD

Sjezd sociálních demokratů bude mít velký vliv na budoucnost vlády. ČSSD bude řešit, jestli mají být dál ve vládě lidovci a unionisté. Budou se však probírat i jiné otázky.

1. Kdo bude předsedou sociální demokracie?
Zatím kandiduje jen Vladimír Špidla. Jenže velká část strany ho už za předsedu nechce. Stejným favoritem je proto Stanislav Gross. Ten stále váhá. Když Špidla v prvním kole volby prohraje, bude předsedou nejspíše on. Jistou, ale malou šanci má i Zdeněk Škromach.

2. Co bude s vládou?
Pokud si Špidla předsednickou funkci udrží, zůstane i složení vlády. Čekají se však jisté personální změny. Velká rekonstrukce by mohla přijít, kdyby ČSSD vedl Gross. Pokud se předsedou stane například Zdeněk Škromach (nebo jiný zemanovec, což je málo pravděpodobné), je rozpad kabinetu téměř jistý.

3. Které křídlo ovládne ČSSD?
Podle nominací do vedoucích funkcí a nálad ve straně nejspíš budou ČSSD dál ovládat "grossovci". Zemanovo křídlo zřejmě zůstane dál bez většího vlivu.

4. Zruší ČSSD bohumínské usnesení?
Spolupráce s komunisty sice nebude hlavním tématem sjezdu, ale strana se mu nevyhne. Špidla nechce rušit zákaz spolupráce s KSČM. Čeká se jen slabý tlak na zrušení bohumínského usnesení. Špidla si navíc pro takový případ připravil analýzu, podle níž jsou komunisté stále nedemokratickou stranou stalinského typu.

5. Jak se ČSSD postaví k útoku na Irák?
Levicovější část ČSSD bude navrhovat, aby sjezd odsoudil útok na Irák. Pragmatici budou zase opatrní a ohleduplní k USA. Čeká se ostrý souboj obou skupin, podobně jako před čtyřmi lety, kdy sjezd řešil bombardování v bývalé Jugoslávii.