Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moderní otroci z KLDR dřou pro Kima i v cizině. Z miliard mají pakatel

  4:05aktualizováno  4:05
Mnozí Severokorejci touží po útěku z vlasti, ale narážejí na striktní režim Kim Čong-una. I on však rád dělá výjimky. Jsou ale podmíněny otrockou prací v zahraničí, ze které do státní kasy KLDR plynou miliardy dolarů. Když se zubožení Severokorejci po letech vrací, vláda jim z tvrdě vydělaných peněz nedá téměř nic.

Moderní otroci z KLDR dřou pro Kim Čong-una po celém světě. Sami trpí | foto: Profimedia.cz

Pracovníci OSN na základě návštěvy mnoha velkých stavebních projektů po celém světě tvrdí, že práce severokorejských dělníků v otrockých podmínkách je běžná již mnoho let, píše server The Independent.

Problematický index otroctví

Problematika moderního otroctví není tak černobílá, jak by se zdálo. Organizace Walk Free Foundation, která připravuje každoroční globální index otroctví, totiž používá nepříliš vhodné statistické metody. Jen minimálně vychází z průzkumů a ve většině států otroctví stanovuje na základě odhadů a podobností s jinými zeměmi (více o výpočtu zde).

Rada OSN pro lidská práva před pár dny uvedla, že KLDR by měla být dohnána k odpovědnosti za únosy, mučení a zneužívání k otrocké práci od roku 1950 bezmála 200 tisíc lidí. Podle organizace NK Watch, která sídlí v Soulu, v současnosti dělníci pracují v asi 40 zemích po celém světě. Podle OSN jich je přibližně 20 tisíc.

Peníze, které vydělají, nepřekvapivě nejdou do jejich kapsy, ale do státní kasy KLDR, která tak získává silné zahraniční měny. Ročně moderní otroci pro Kim Čong-una vydělají kolem tří miliard dolarů (asi 75 miliard korun). Severokorejci v otrockých podmínkách nepracují na malých projektech stranou veřejného zájmu. Příkladem budiž přípravy světového šampionátu ve fotbale v roce 2022, který se má odehrát v milionářském ráji Kataru.

Práci Severokorejců zde využívají čtyři velká staveniště, samozřejmě neoficiálně. Zřejmě nejhorší podmínky panují na stavbě luxusního mrakodrapu, který by měl hostit prominentní hosty během mistrovství. Když ze staveniště odcházejí dělníci z ostatních koutů světa, Severokorejci musí pracovat dál. Splnění kvót je pro ně povinností.

Přesčasy, horko a málo přestávek

Samotné pracovní podmínky v Kataru mají do dokonalosti hodně daleko. Každodenní osm až deset hodin trvající práce a následné hodinové dojíždění do táborů na přespání jsou jen začátkem. Dělníci totiž pracují také v nesnesitelném horku s nedostatečným přísunem pitné vody a počtem přestávek. To všechno by severokorejští dělníci podle svých slov dokázali snést. Problémem je, že za ubíjející práci nedostávají zaplaceno téměř nic, píše The Guardian.

„Lidé jako my obvykle nedostanou zaplaceno. Peníze nejdou do rukou konkrétním lidem. Nemá to se mnou vlastně nic společného, je to stavební byznys Severní Koreje,“ svěřil se jeden z dělníků. Potvrzují to i stavbyvedoucí. Pracovníci podle jejich vyjádření „nemají ani riál (měna používaná v Kataru a dalších arabských zemích, pozn. red.)“. „Pak si od nás půjčují peníze, aby si mohli koupit nějaké drobnosti, jako třeba cigarety,“ dodal jeden ze stavbyvedoucích.

Zprávy o moderní otrocké práci v Kataru nejsou ničím novým. Už loni se na veřejnost dostaly příběhy stovek dělníků, kteří si zde chtěli vydělat na lepší život, ale do svých domovin se vraceli ještě chudší (více čtěte zde). Katarské ministerstvo práce v reakci na tyto příběhy a po tlaku lidskoprávních organizací přislíbilo, že se otázkou moderního otroctví bude zabývat.

V souvislosti s dodržováním bezpečnosti práce prý provedlo 3 485 kontrol a potrestalo 200 firem. Zároveň se zavázalo, že spustí program na ochranu pracovníků, který jim zajistí včasné vyplácení mezd i standardní zdravotní péči. Paradoxní však je, že se Katar na loňském zasedání Mezinárodní organizace práce zdržel hlasování o protokolu, který mimo jiné zahrnuje opatření na ochranu dělníků z rozvojových zemí, uvedla dříve organizace Human Rights Watch.

Dělníkům z KLDR zůstává minimum mzdy

Nové zprávy o moderních otrocích z KLDR podle ředitele organizace Anti-Slavery International Aidana McQuadea ukazují, že Katar s podmínkami pro dělníky neudělal za poslední rok téměř nic. Zavedl jen několik reforem, které v praxi nefungují.

Mistrovství světa v Kataru 2022

Katar získal pořadatelství mistrovství světa ve fotbale v roce 2010, kdy při hlasování výkonného výboru překvapivě porazil Austrálii, Japonsko, Jižní Koreu a USA. Emirát z Perského zálivu tehdy slíbil, že kvůli velkému horku v letních měsících postaví klimatizované stadiony. Po stížnostech však bylo konání šampionátu přesunuto na konec podzimu. Mistrovství světa 2022 by mělo začít 20. nebo 21. listopadu, finále se bude v Dauhá hrát 18. prosince (více zde). 

„Popis podmínek, v jakých pracují dělníci z KLDR v Kataru - přesčasy, zadržování mzdy a šikana - ukazují na jasný státem sponzorovaný obchod s moderními otroky,“ myslí si McQuadea a dodává, že v podobných podmínkách pracují Severokorejci i v Rusku, Číně, Mongolsku a Středním východě.

Kim Ju-il, který z KLDR uprchl v roce 2005, uvedl, že Pchjongjang si z platu svých zahraničních dělníků nechává asi 70 procent. Po odečtení všech poplatků, zejména za stravu a ubytování, tak dělníkům zůstane asi 10 procent celkové mzdy. Ty však rychle padnou na dopravu do zaměstnání a další nezbytné výdaje. Když s takovým postupem dělník nesouhlasí, v podstatě se nemá jak bránit. 

Podle výroční zprávy amerického ministerstva vnitra o světovém obchodu s lidmi je veškerá komunikace dělníků s jejich rodinami v KLDR přísně kontrolovaná. Dělníkům je vyhrožováno, že pokud se pokusí o útěk nebo si budou na pracovní podmínky stěžovat u soudu, severokorejský režim z toho vyvodí důsledky. Tím ve většině případů myslí tlak na rodiny, které zůstaly v KLDR.

Velká slova Kataru změnu nepřinesla

Vysílání dělníků z KLDR do zahraničí potvrdili také zástupci zprostředkovatelů práce v Kataru. Připouští, že většina z platu směřuje rovnou do KLDR a že dělníci dostávají na ruku jen minimum peněz. Tvrdí však, že většina peněz zaslaných zpět do vlasti je předána jejich rodinám.

Tiskové oddělení katarského ministerstva práce podle tiskového prohlášení podmínky na staveništích bedlivě sleduje a snaží se bojovat proti moderní otrocké práci. „Otázky ohledně výplaty dělníkům bereme skutečně vážně. V Kataru je v současnosti oficiálně registrováno 2 800 dělníků z KLDR, dosud jsme od nich nezaznamenali žádnou stížnost ohledně výplat ani zacházení na pracovišti,“ stojí v prohlášení.

Stížnosti sice podle úřadů nepřichází, statistiky však hovoří jinak. Mezi dělníky se v letech 2012 a 2013 začaly objevovat mimo jiné náhlé srdeční příhody, na které za tuto dobu zemřelo asi 500 mužů. Lékaři je připisují velkému horku, vyčerpání a dlouhé pracovní době. Podle posledních statistik umírá na katarských stavbách týdně 12 zahraničních dělníků.



Témata: KLDR, Kim Čong-un




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.