Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sestřelit boeing mohli dezertéři, BUK funguje jako obří brokovnice

  8:55aktualizováno  8:55
Za možným sestřelením dopravního letounu nad Doněckem by podle expertů mohli být dezertéři ukrajinské armády, kteří se přidali k separatistům nebo ruští specialisté operující na území Ukrajiny. Mohlo jít o fatální omyl jinak zřejmě dobře vycvičené obsluhy protiletadlového systému BUK, jehož nasazení zatím dostupné informace nasvědčují.

Ukrajinská armáda měla před propuknutím krize podle informací z vojenských ročenek hned čtyři jednotky vyzbrojené systémem Buk. Právě jeho nasazení se při sestřelení letounu malajsijských aerolinek jeví zatím jako nejpravděpodobnější. Systémem disponuje ukrajinská armáda, Rusko, ale zřejmě i proruští separatisté.

Sestřely nad Ukrajinou:

  • 17. července: nedaleko ukrajinsko-ruské hranice v doněcké oblasti se zřítil civilní letoun Boeing 777 malajsijských aerolinek. V letu MH17 cestovalo 298 lidí, včetně patnáctičlenné posádky. Letoun mohl být sestřelen.
  • 16. července: ukrajinské letectvo přišlo o bojový letoun Su-25. Kyjev tvrdí, že byl sestřelen letounem ruské armády. Pilot se katapultoval. Rusko obvinění odmítlo.
  • 15. července: sestřelen armádní transportní stroj An-26, který dopravoval zásoby jednotce bojující u pohraničního přechodu Izvaryne. Podle Kyjeva letěl ve výšce 6 500 metrů, což do té doby přesahovalo možnosti rebelů. Část osmičlenné posádky se zachránila na padácích.
  • 24. června: separatisté sestřelili nedaleko Slavjansku armádní vrtulník Mi-8. Po pádu stroje zřejmě zemřelo všech devět lidí na palubě.
  • 14. června: u Horlivky sestřelen letoun Su-24 ukrajinského letectva. Pilot se stihl katapultovat.
  • 14. června: nedaleko Luhansku sestřelen velký ukrajinský vojenský transportní letoun Il-76. Na palubě zemřelo 49 lidí. K útoku se přihlásili bojovníci "Luhanské lidové republiky".
  • 6. června: separatisté sestřelili nad Slavjanskem turbovrtulový transportní letoun An-26 ukrajinské armády. Část posádky přežila.
  • 29. května: Ukrajinci přišli u Slavjansku o armádní vrtulník. Při útoku zahynulo 14 vojáků včetně generála Volodymyra Kulčyckého.

O jednu jednotku s protiletadlovými systémy přišla Ukrajina při ruské anexi Krymu počátkem roku. Další dvě mají mateřské základny na západě Ukrajiny. Poslední, čtvrtá měla na starost právě oblast Doněcku, Luhansku a Mariupolu na východě země.

Separatisté se ještě ve čtvrtek na internetu otevřeně chlubili, že protiletadlový systém ukořistili ukrajinské armádě (více čtěte zde). Bezprostředně po tragédii letu malajsijských aerolinek pak nadšeně sdíleli zprávy o sestřelení ukrajinského vojenského letounu. Snímky protiletadlového systému po pár hodinách, kdy se z vojenského stroje vyklubal civilní dopravní stroj, bleskově stáhli.

"Možnost, že by obsluhu takového systému narychlo zvládli proruští separatisté, je nepravděpodobná. Dovedu si ale představit, že mohlo o dezertéry ukrajinské armády, kteří systém Buk dokonale ovládali," konstatoval expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.

Zásah civilního letounu byl podle něj zřejmě "omyl". "Patrně si mysleli, že střílejí na ukrajinské vojenské letadlo," dodal Visingr.

Byl to terorismus?

Zásah střelou země-vzduch ze systému BUK v desetikilometrové výšce musel být pro malajsijský letoun drtivý. Střela totiž cíl přímo nezasáhne, ale exploduje v těsné blízkosti. Vzniklé střepiny mají daleko větší ničivý účinek. "Je to jako obří brokovnice. Posádka navíc neměla žádnou možnost zjistit, že k ní nějaké nebezpečí míří," konstatoval letecký expert, který si však nepřál být jmenován.

Analytik Michajlo Samus z kyjevského Centra pro výzkum armády, konverze a odzbrojení je v pohledu na viníka tragédie radikálnější. Ukrajinská armáda podle něj vzdušný prostor nad zemí ovládá, povstalci nemají k dispozici letouny či vrtulníky a proto ukrajinská armáda neměla žádný důvod na nebe vůbec pálit.

Varianta, že stroj omylem zasáhli dezertéři ukrajinské armády, kteří přeběhli k separatistům, je podle něj možná. Za daleko pravděpodobnější ale uvedl přímou zodpovědnost Ruska. "Jde o ohavný teroristický čin. Domnívám se, že systém BUK byl přivezen z Ruska, obsluhovali jej ruští specialisté, připravení a vycvičení na ruském území," uvedl.

Současná situace na ukrajinsko-ruské hranici podle něj k tomu ideálně nahrává. "Hranice lze označit za jedno velké otevřené okno. Pokaždé, když se jej ukrajinské vládní jednotky snaží zavřít, dojde k těm nejtvrdším střetům," konstatoval Samus.

O možnosti volného pohybu z Ruska na Ukrajinu a zpět pro "vyvolené" svědčí i snímky ruských tanků hluboko na ukrajinském území, které zveřejnilo NATO. "Proruští separatisté sami by zřejmě nebyli schopni systém, který letoun pravděpodobně zasáhl, obsluhovat. Navíc jsou o zcela jinou úroveň útoku, když dosud cílili na ukrajinské vojenské letouny přenosnými protiletadlovými systémy, schopnými zasáhnout cíl maximálně do čtyř až pěti kilometrů," dodal Samus.

Podívejte se animaci fungování systému BUK:

Pád boeingu na Ukrajině

Příliš mnoho nejasností

Za doklad toho, že sami proruští separatisté pravděpodobně o "katastrofické akci" neměli nejprve vůbec ani tušení, označuje internetové oznámení předáka proruských separatistů na východě Ukrajiny a "ministra obrany" takzvané Doněcké lidové republiky Igora Girkina-Strelkova.

Ten je označován ukrajinskými i ruskými médií za plukovníka ruské vojenské rozvědky GRU a krátce před oznámením leteckého neštěstí na internetu uvedl, že jeho bojovníci právě v této oblasti sestřelili turbovrtulový letoun Antonov An-26.

Podle Visingra se nabízí ještě jedna možnost. Separatistům se mohlo podařit zprovoznit jen odpalovací zařízení se střeleckým radarem. Odpalovací zařízení je schopné fungovat samostatně, ale má omezené schopnosti. Separatisté neměli však v provozu přehledový radar, který by jim poskytl přesnější informace o cíli. A právě to by mohl být důvod, proč si mysleli, že střílejí na vojenský Antonov.

Fotogalerie

"Ostatně je zajímavé, že před pár dny byl sestřelen ukrajinský An-26 letící ve výšce okolo 6 000 metrů, což je pro přenosné protiletadlové rakety moc," uvedl Visingr.

Připomněl, že Kyjev spekuloval o tom, že stroj mohli raketou vystřelenou "přes hranice" sestřelit Rusové. Mohlo však jít právě o ukořistěný systém BUK, který byl údajně viděn ve službách separatistů u města Sněžnoje. Svědci v agenturních zprávách popisovali ale právě pouze jediné odpalovací vozidlo. "To by nahrávalo teorii, že zprovoznili pouze to a neměli přehledový radar," řekl Visingr.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.