Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syková končí ve vládní radě pro výzkum, zvažuje i rezignaci v ústavu

  13:31aktualizováno  17:34
Šéfka Ústavu experimentální medicíny a senátorka Eva Syková rezignovala na funkci místopředsedkyně vládní rady pro výzkum. Řekla to v Českém rozhlase. Zvažuje i rezignaci na funkci šéfky Ústavu experimentální medicíny. Z této funkce ji přitom v úterý odvolal šéf Akademie věd Jiří Drahoš, odvolání ale musí potvrdit rada ústavu.

Eva Syková na snímku z 11. ledna 2015 | foto: Yan Renelt, MAFRA

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš vyšle do Ústavu experimentální medicíny, který senátorka Syková stále ještě vede, kontrolu. Bude se týkat financí, řekl. Platby za léčbu kmenovými buňkami jsou podle něj lidsky nepřijatelné, dodal Drahoš, který Sykovou navrhl v úterý kvůli odvolat z čela ústavu. Podle televizní reportáže si totiž Syková a její tým nechali od pacientů platit za terapii kmenovými buňkami 150 tisíc korun, přestože účast ve studii je ze zákona bezplatná.

„Kontroly posíláme na ústavy pravidelně, ale v souvislosti s tím, že odvoláváme paní ředitelku, to má logiku. Půjde o finanční audit,“ uvedl Drahoš. Konečné odvolání Sykové z funkce ale musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není (více o kauze Sykové čtěte zde).

Syková uvedla, že má podporu svých kolegů, jednání rady se nezúčastní. Nechce jakýmkoliv způsobem poškodit ústav nebo Akademii věd, přestože se domnívá, že nic nezákonného neudělala.

Pokud by rada odvolání nepotvrdila, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu. Drahoš k tomu řekl, že dal pokyn radě ústavu, aby se odvoláním neprodleně zabývala a dala mu co nejdříve své stanovisko.

Drahoš v rozhovoru pro Aktuálně.cz praxi odhalenou v pořadu Reportéři ČT a dříve popisovanou časopisem Respekt odsoudil. „Nevím, jestli je to za hranou etiky, ale pro mě je to lidsky zcela nepřijatelné. Pacienti za klinickou studii nejenže nemají platit, ale ani se nemají podílet na jejích nákladech,“ uvedl.

Pořad Reportéři ČT v pondělí zveřejnil, že vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS), si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. O možném problému se mezi vědci mluvilo již několik měsíců.

Ať se vzdá mandátu v Senátu, žádají po Sykové zelení

Sama Syková se k aktuální kauze nevyjadřuje. Drahoš ve zmíněném rozhovoru pouze poznamenal, že s lékařkou před navržením jejího odvolání telefonicky hovořil, ale nijak ho nepřesvědčila.

Syková byla až do středy také první místopředsedkyní vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. O jejím setrvání v této funkci měl tento týden jednat i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který už dostal podnět k odvolání Sykové z vládní rady od ředitele Ústavu molekulární genetiky a vědce Václava Hořejšího.

Strana zelených pak ve středu přišla s výzvou, aby se Syková „neprodleně vzdala senátorského mandátu“. „Jako občan a zastupitel Prahy 4, což je i senátní obvod paní Sykové, si nedovedu představit, že by někdo po takovémto skandálu mohl dál zastupovat náš obvod a hájit zájmy občanů,“ uvedl místopředseda Petr Kutílek. „Paní Syková se při kandidatuře občanům prezentovala hlavně jako respektovaná vědkyně. V této chvíli tedy její mandát už de facto stejně zanikl,“ doplnil v prohlášení pro média Kutílek.

Od rána určitou dobu také nefungovaly webové stránky ústavu, na kterých jsou zveřejněny výroční zprávy, ani spolku Buněčná terapie, které se kauza týká především. Členka akademické rady Hana Sychrová ve středu potvrdila, že stránky ústavu ráno nefungovaly, proč ale neví. Dodala, že výroční zpráva z roku 2015 by se na stránkách ústavu, tak jako u dalších akademických pracovišť, měla objevit do konce června.Nahlédněte do zákulisí výzkumu kmenových buněk:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.