Vysokým počtem romských dětí na praktických školách se budou zabývat i ministr školství Petr Fiala a veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský (ilustrační foto).

Vysokým počtem romských dětí na praktických školách se budou zabývat i ministr školství Petr Fiala a veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský (ilustrační foto). | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Segregaci Romů řešíme, tvrdí školství. Fiala se sejde s ombudsmanem

  • 638
Kvůli situaci na praktických školách bude jednat ministr školství Petr Fiala s ombudsmanem Pavlem Varvařovským. Jeho úřad totiž zjistil, že každý třetí žák bývalých zvláštních škol je Rom. Ministerstvo tvrdí, že problém řeší a bere vážně. K doporučením veřejného ochránce práv má ale spíše výhrady.

Ministr a ombudsman se sejdou 20. srpna. "Budeme řešit více věcí, jednou bude i toto téma," říká Varvařovský. Jeho pracovníci ve výzkumu zjistili, že ve školách pro děti s lehkým mentálním postižením tvoří Romové zhruba třetinu všech žáků. Znovu se tak podle veřejného ochránce práv potvrdilo, že Romové v Česku nemají stejný přístup ke vzdělání jako ostatní.

Praktické školy

Jsou určené pro žáky s lehkou mentální retardací, která odpovídá IQ mezi 50 a 70 body. O zařazení do praktické školy rozhodují pedagogicko-psychologické poradny, souhlasit ale musejí i rodiče žáka. Děti s těžšími formami mentálního postižení navštěvují takzvané speciální školy.

O výzkumu budou jednat i pracovníci ombudsmanovy kanceláře s úředníky ministerstva školství. "Budeme projednávat doporučení, která jsou v závěru naší zprávy. Naší podmínkou je hovořit už o konkrétních legislativních návrzích, nikoliv jet si jen tak popovídat," podotýká šéf odboru rovného zacházení ombudsmanovy kanceláře Petr Polák.

Ministerstvo tvrdí, že bere zjištění veřejného ochránce práv vážně. "Spolupracuje s úřadem ombudsmana i dalšími institucemi. Jsme připraveni přistoupit k dalším legislativním změnám, pokud se ukáže, že je to nezbytné," uvádí mluvčí resortu Kateřina Savičová.

Ministerstvo: Testy v poradnách budou férovější

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že v praktických školách končí neúměrné množství Romů. V poradnách, kde se rozhoduje o zařazení dětí do těchto škol, se totiž například často zaměňuje lehké mentální postižení za sociokulturní znevýhodnění. Neoprávněné zařazování do těchto škol v roce 2007 potvrdil i Evropský soud pro lidská práva, na který se obrátila skupina romských rodin z Česka. Stát se poté zavázal, že tuto praxi změní.

Situace by se podle ministerstva měla zlepšovat především díky dvěma novelizovaným vyhláškám, které platí od loňského září. Ty mají zajistit, aby do praktických škol mířili skutečně jen ti, kteří tam být mají.

Co ombudsman zjistil

Podle pracovníků ombudsmanovy kanceláře tvoří romské děti 32 procent žáků praktických škol, podle jejich učitelů dokonce 35 procent. Podíl romské populace se přitom podle veřejného ochránce práv pohybuje mezi 1,4 až 2,8 procenty obyvatel. Česko tím Romy diskriminuje a zadělává si na problémy s nezaměstnaností, kriminalitou a střety mezi romskou menšinou a většinovou společností, míní Varvařovský. Výzkum proběhl v 67 vylosovaných praktických školách ze všech krajů. Etnické složení žáků určovali podle svých zkušeností třídní učitelé a na základě pozorování ve třídách pracovníci ombudsmanovy kanceláře. Výzkum kritizovala řada ředitelů praktických škol, jeho metodiku a zjištění zpochybnila i Asociace speciálních pedagogů. Výsledky výzkumu ale potvrdily starší zjištění ministerstva školství a České školní inspekce.

Psychologové například začali žáky jednou ročně vyšetřovat, zda trvá důvod vyučovat je v jiném režimu. Zlepšit se má i informovanost rodičů při rozhodování, zda svého potomka na praktickou školu umístit. Rodiče romských žáků totiž se zařazením většinou souhlasí, někdy je dokonce sami požadují. Přitom ale často nevědí, že tím svým dětem výrazně snižují šanci získat v budoucnu lepší vzdělání a zaměstnání.

Dosavadní přínos vyhlášek zjišťovala Česká školní inspekce, ministerstvo dostane její zprávu v nejbližší době. "Hodláme se více zaměřit i na funkčnost školních poraden. Jako jeden ze stěžejních úkolů vnímáme podporu skutečně kulturně férových testů a jejich standardizaci," říká Savičová. Současné testy v psychologických poradnách často znevýhodňují žáky, kteří nemají některé návyky a znalosti z domova.

Experti vyhlášky vesměs vítají, doporučují je ale ještě upravit. "Pořád je umožněno, aby i děti bez lehkého mentálního postižení byly zařazovány mimo hlavní vzdělávací proud," míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a bývalá náměstkyně resortu Klára Laurenčíková.

Na to poukazuje i ombudsman. Podle něj je jedna z vyhlášek v rozporu se školským zákonem, protože na rozdíl od něho umožňuje zařadit do třídy žáků s lehkým mozkovým postižením i sociální znevýhodněné děti. Ministerstvo to nepopírá, tito žáci se ale prý učí podle jiného vzdělávacího programu než ostatní.

K dalším doporučením má Fialův úřad spíše výhrady. Ombudsman třeba navrhuje, aby školy musely vykázat údaje o počtu dětí vzdělávaných podle programu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Podle resortu to už ale nyní dvakrát ročně dělají. Zavést přesnou evidenci bývalých zvláštních škol se sice ministerstvo nebrání, má však pochybnosti, zda to bude skutečně smysluplné.

Vládní strategie počítá s redukcí praktických škol

Předchozí ministr školství Josef Dobeš čelil kritice, že se začleňování romských dětí do hlavního vzdělávacího proudu dostatečně nevěnuje. Za jeho působení například odešlo několik desítek odborníků, kteří se podíleli na zahájení Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání. Ministr odsouval i novelizaci zmíněných vyhlášek o školních poradnách a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

"S příchodem nového vedení do čela resortu zaznamenáváme minimálně snahu agendy začít řešit s větší vážností a systémově se jim opět věnovat," říká Laurenčíková, která začala nedávno s ministerstvem opět spolupracovat.

Současný stav se snaží zlepšit i vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015. Koncepce počítá s tím, že se v příštích třech letech počet praktických škol výrazně sníží, možná skončí úplně. To se ale nelíbí jejich ředitelům. Stát chce také zvýšit normativ na žáka se sociálním znevýhodněním či zajistit dostupnost mateřských školek pro všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit, aby před vstupem do školy získaly potřebné návyky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video