Podle pracovníků ombudsmanovy kanceláře tvoří romské děti 32 procent žáků bývalých zvláštních škol, podle jejich učitelů dokonce 35 procent. Podíl romské populace v Česku se přitom podle ombudsmana pohybuje mezi 1,4 až 2,8 procenta obyvatel.
Výsledky výzkumu potvrzují zjištění ministerstva školství a České školní inspekce z posledních let. Podle ombudsmana se proto ukazuje, že v Česku nedochází k integraci romské menšiny, ale k její nepřímé diskriminaci.
"Pokračující segregace vytváří podmínky pro ještě hlubší sociální a ekonomickou chudobu dalších generací Romů. Česká republika tak do budoucna může počítat s problémy vysoké a dlouhodobé nezaměstnanosti romské populace, s problémem vyloučených lokalit, rizikem sociálně patologických jevů a rostoucím napětím mezi Romy a majoritní společností," varuje Varvařovský.
Výzkum proběhl v 67 vylosovaných praktických školách ze všech krajů. Etnické složení žáků určovali podle svých zkušeností třídní učitelé a na základě pozorování ve třídách pracovníci ombudsmanovy kanceláře.
Ombudsman vládě doporučuje, aby předložila Sněmovně návrh zákona, podle kterého by žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohli integrovat v běžných základních školách. Po ministerstvu školství ochránce chce, aby odstranilo rozpor vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se školským zákonem.
Situaci v Česku kritizuje EU i Amnesty International
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je proti třetinovému zastoupení romských žáků na praktických školách nutné podniknout všechny možné kroky, aby se tento stav změnil.
"Vyčleňování romských žáků z hlavního vzdělávacího proudu má negativní dopad již na počátku jejich vzdělávání a ztěžuje jejich uplatnění na trhu práce i v dalších oblastech. Začlenění těchto žáků do běžných škol je nutnou podmínkou jejich integrace," připomněla Šimůnková.
Česko za nadměrný počet romských dětí v praktických školách dlouhodobě čelí mezinárodní kritice. Přetrvávající problém byl v poslední době zmíněný například ve zprávě komisaře Rady Evropy pro lidská práva nebo ve výroční zprávě organizace Amnesty International.
Posílání romských dětí do někdejších zvláštních škol se podle expertů často děje bez zjištění lehkého mentálního postižení, které je podmínkou zařazení dítěte do praktické školy.
Situaci má pomoci zlepšit loni schválená vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015. Ta počítá například se snížením počtu praktických škol a začleněním jejich žáků do hlavního vzdělávacího proudu (o materiálu čtěte více zde).
