Iva Brožová má spory s prezidentem i s exministrem Burešem dosazeným do vedení NS.

Iva Brožová má spory s prezidentem i s exministrem Burešem dosazeným do vedení NS. | foto: MF DNES

Šéfka Nejvyššího soudu: Neomezeným vládcem být nemohu

Šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová byla hostem iDNES.cz. Otázky směřovaly hlavně na její spory s prezidentem. Jedna ze čtenářek se zeptala, zda se necítí jako neomezený vládce. "Dost dobře nemohu být neomezeným vládcem už jenom proto, že své názory předkládám Ústavnímu soudu," reagovala soudkyně.

ODPOVĚDI IVY BROŽOVÉ ČTĚTE ZDE

Čtenářka chtěla vědět, proč se Brožová nepodřídila doporučení soudcovských rad a podala ústavní stížnost proti přidělení exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše k Nejvyššímu soudu.

"Moje pochybnosti o nezávislosti Jaroslava Bureše jsou nyní objektivizovány rozhodnutím Ústavního soudu o neústavnosti jeho přidělení k Nejvyššímu soudu mocí výkonnou," odpověděla Brožová.

"Bráním se jakékoliv paušalizaci, vždy budu řešit konkrétní situaci a v konkrétním obsazení a odmítám podsouvání mi osobního rozměru, i když je pravdou, že spor je zosobněn Jaroslavem Burešem," dodala předsedkyně.

Další čtenář chtěl znát pozadí jejího sporu s prezidentem. Na otázku, proč ji Václav Klaus nemá rád, Brožová odpověděla: "To snad abyste se zeptal pana prezidenta."

Nástup do práce po půl roce
Iva Brožová má za sebou první pracovní měsíc po těžké dopravní nehodě. Léčila se přes půl roku.

"Hned po mém nástupu jsme měli plenární jednání, takže jsem hned nastoupila docela zostra. Z pohledu našeho vnitřního života se tedy dály velké věci," popsala pro iDNES.cz své pocity z návratu do justice.

Iva Brožová nastoupila do práce po sedmi měsících. Léčila se po květnové nehodě, kdy ji při běhání srazilo auto s 83letým mužem za volantem. - více zde

Prezident Václav Klaus, který se už dřív pokusil Brožovou odvolat, mezitím jmenoval do funkce místopředsedy exministra Jaroslava Bureše. Klaus tak dosadil do čela této důležité soudní instituce svého člověka. - více zde

Brožová ale označila postup prezidenta za neústavní. A její stížnosti nakonec Ústavní soud vyhověl (více zde). Bureš se tak nemůže samostatně rozhodovat v senátu Nejvyššího soudu.

"Lidem je ústavně garantováno právo na zákonného soudce a on jím není, protože byl neústavním způsobem přidělen. Pan Bureš se tak může věnovat pouze funkci místopředsedy soudu, nikoli soudce," podotkla Brožová.

Bureš prosadil změny i přes odpor Brožové
A byl to právě Bureš, kdo prosadil na soudu změny hned po příchodu Brožové do práce. Navrhl totiž sloučení obchodního a občanskoprávního kolegia, které Brožová dříve vedla. Soudci ale i přes odpor Brožové odhlasovali zrušení obchodního kolegia a to se tak dostalo pod občanskoprávní rezort, který má nyní na starosti právě Bureš.

"Já jsem patřila mezi ty, kteří hlasovali proti. Domnívám se, že v podmínkách tržního hospodářství musí být význam obchodního práva zohledněný v existenci samostatného kolegia na Nejvyšším soudě. Demokratickým hlasováním ale bylo rozhodnuto jinak," uvedla Brožová.

Její jednání s Burešem ale podle ní probíhají v klidu a věcně. "Já strašně nemám ráda tyto snahy pořád nám podsouvat nějaké ty osobní vztahové otázky. Celá společnost se musí posouvat ke konstruktivním postojům a nehledat jen tyto prostory. Samozřejmě, že mezi námi spory jsou, ale nemohou být upřednostňovány a nesmí se na ně zaostřovat pozornost, protože to škodí všem," dodala předsedkyně Nejvyššího soudu.


Brožová nemohla učit, odmítla vstup do KSČ

Iva Brožová se narodila 7. 3. 1951 v Brně. V letech 1969 - 1974 studovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zde po složení rigorózních zkoušek působila jako externí učitel. Po třech letech však musela univerzitu opustit, protože odmítla členství v KSČ.

Až do revoluce proto pracovala jen jako soudkyně Městského soudu v Brně, pak ještě dva roky na krajském soudu. Po převratu se také stala rehabilitovaným učitelem a opět se vrátila k práci na univerzitě.

Soudkyní Ústavního soudu ji prezident jmenoval v roce 1993 a o šest let později Brožová nastoupila k Nejvyššímu soudu. Nejdříve dva roky vedla občanskoprávní kolegium, předsedkyní Nejvyššího soudu je od března 2002.

Iva Brožová je vdaná a má jednoho syna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video